close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

DÍL DRUHÝ; SEZNÁMENÍ

5. prosince 2011 v 15:00 | Ebika |  Za branami osudu

PS: Tááák další příště očekávejte jiné překvápko ;-)



ZA BRANAMY OSUDU
DÍL DRUHÝ; SEZNÁMENÍ

Čekal jsem tu už druhý týden, když se ozval alarm v mé hlavě, okamžitě jsem se měl vrátit na velitelství.

Se zamračením samozřejmě neboť jsem počítal, že se tady každým dnem objeví, jsem se vydal zpět.

Prošel jsem celým parkem a zahnul do nejbližšího keře se vchodem. Odhrnul jsem pár větví a otevřel kamenné víko, kterým by obyčejný člověk jen tak nehnul, hned potom jsem se vydal směrem dolů, po schodech z hlíny a kmenů stromů a potom dál temnou chodbou ozářenou ohni táhnoucími se podél stěn, hlína a písek tak dostávaly skelný povrch a architektura celého místa byla pevnější.

Bylo to tady jako obrovský labirynt zahnout do prava a potom v levo, rovně zase v pravo kousek zpátky, rovně vlevo, rovně vlevo, do prava a potom dlouho rovně přitom jsem míjel spousty dveří než jsem dorazil nakonec chodby a po zaklepání vstoupil dovnitř, kde jsem se na chvíli zaraženě rozhlédl a uvědomujíc si, že se koná zcela vyjmečně hromadná schůze, jsem se zařadil do přední řady a také se postavil do pozoru stejně jako ostatní Chodci.

Pohlédl jsem do tváře našeho vůdce a vyčkávavě hleděl.

"Je mou povinností vám oznámit, jak moc jsem vámi všemi zklamán a znechucen!"

Vyprskl na nás a odplivl si na zem, všichni dokonale zadrželi dech a vyjeveně a zároveň nechápavě zazírali.

"Je odporné, jak jste nechutní! Zřejmě jsem vás příliš zhýčkal…"

Pokračoval, zatímco nikdo nic nechápal.

"Co zíráte tak překvapeně! Vše je vaše chyba a je taky na vás abyste to napravily!"

Dlouho se táhlo překvapené ticho, než jsem toho měl dost, vůdce byl neuvěřitelně naštvaný a těch několik ran bičem bych pravděpodobně schytal tak jako tak, takže jsem s jasnou budoucností vystoupil z řady, a když se na mě upnul vůdcův pohled, prohlásil jsem…

"Můžu se zeptat, co se stalo, Pane?"

Bylo ticho, atmosféra zhoustla, jasně a téměř hmatatelně jsem cítil zlost, jež vůdci proudila pod kůží.

"Ano to můžeš a teď se zařaď zpátky! A nech mě domluvit!"

Doslova vyštěkl, až jsem nadskočil a ustoupil zpět.

"Ztratili jsme San-dbest!"

Místností se rozlehl hlasitý šum, zatímco jiný stáli v šokovaném tichu.

"Ticho!!!"

Rázem všechno zmlklo.

"Ano přesně tak! Zemřelo tam přez 10 000 našich a celá královská rodina Sebiánů, jejich lid nám už vyhlásil válku, ale jsou ochotni od ní ustoupit, pokud najedeme alespoň princeznino tělo, které v troskách nenašli! Žijí v naději ,že následkyně jejich trůnu stále žije a stihla uprchnout…

Budeme postupovat takto…

Nivena Předstup!"

Předstoupila plavovlasá žena, poklonila se až k zemi a téměř hned na to si klekla na jedno koleno a vyčkávavě se na vůdce zahleděla. Byla to jedna z nejlepší stopařek, které znám, pokud se Sebiánské princezně opravdu podařilo uprchnout, ona ji jistě najde. Měla fialkové oči a dlouhé bílé vlasy. Štíhlou mrštnou postavu a dlouhé nohy, ale už od pohledu do její tváře každý poznal, že s ní si nikdo nebude zahrávat.

"Cerbero také!"

Pozvedl jsem jedno obočí, to byl opravdu zajímavý výběr, neboť všichni včetně vůdce vědí, že ačkoli je Cerbero hned druhý nejlepší stopař, tak se vysoký, svalnatý a krátkovlasý muž s kaštanovýma očima s Nivenou absolutně nesnesou. Což ostatně není zas tak velkým překvapením, vzhledem k jejich postavení, že?

"Cera též!"

Jak jsem tak hleděl tak byl vůdcův výběr čím dál tím překvapivější, bylo víc než jasné, že Cera chlapec drobné postavy v upnutém koženém mundůru, mourovatýma ouškama a ocáskem, dokonale ladícím k jeho moudrým onyxovým očím, do skupiny vůbec nehodil ačkoliv jizva přez jeho pravé oko by to mohla napravit, i přez jeho jemný zevnějšek rozhodně nezapadal do skupiny ustrašených padavků, ale byl to spíš stratég a bojovník nežli stopař.

Přesto předstoupil a pokorně jako ostatní poklekl.

"Trio, Cvarteto a Due!"

Překvapením mi naprosto zatrnulo, najednou jsem netušil co si mám o tom celém myslet, sestavoval snad vůdce nějako prazvláštní pátrací skupinu? O Triu Cvartetu a Duem se vyprávěli příběhy už po celé generace. Ano přesně tak generace! Kdybych to sečetl dohromady tak jim je teďka tak 666 let jsou to trojčata, jednovaječná. Jsou to mágové, se kterými by se nikdo nechtěl dostat jen tak do křížku Trio byl odborník přez alchymii, Kvarteto ovládal sílu ovládání myslí a rituály, naproti tomu Due údajně byl odborníkem na zbraně a ovládal sílu živlů, ale vzhledem k tomu, že jej ještě nikdy nikdo neviděl bojovat se to nedá s přesností určit. Všichni tři jsou velice uzavření a je víc než známe, že ten jediný koho kdy poslouchali, byli vůdci a jejich následníci, k nikomu jinému nemají respekt.

Všichni měli po pás dlouhé měsíční vlasy, bledé stříbrné oči a dokonalou bílou pleť bez jediné chybičky, byly delší a spíš šlachovité postavy, jediný způsob jak se ti tři dali od sebe odlišit, je dokonale si zapamatovat, jak se který z nich obléká. Trio měl věčinou fialový hábit a černé stříbrem vyšívané rukavice. Cvarteto naproti tomu nosil černý těžký plášť, černé obepínající kožené kalhoty, taktéž černé vysoké boty a černou vlající košili, na rukou měl taktéž černé kožené rukavice akorát bez prstů a kolem hlavy obvázaný černý pruh látky, který jasně značil, jeho postavení temného pokud ne už oblečení, kolem pasu měl tlustý stříbrný řetěz, který s každým jeho krokem zachrastil. Naproti tomu Due, ten byl přesným opakem jich dvou, nosíval plandavé khaki kalhoty a bíle tílko, hnědý kožený opasek, na kterém měl vždy u pasu bič, černé vojenské boty s tlustou podrážkou a vlasy měl vždy svázané do pevného ohonu.

"Další bude Moe"

Ničím významný človíček, teda aspoň podle mě, ale samozřejmě i on byl jeden z nejlepších v porovnání s ostatními chodci hlavně ve znalosti magických stvoření, run a v boji s dýkami.¨
Byl to spíš takový hromotluk, naproti jeho velkým obzorům bych si troufnul říci, že i dost tupý. Ryšavé vlasy, nevýrazné modrozelené oči, nic zvláštního.

"A poslední předstoupí Dimitrij"

V té chvíli by se ve mně krve nedořezali. Já?! V téhle skupině?!!! Ne! Přesto jsem však předstoupil a svůj mírně vytřeštěný pohled ukryl za vždy nečitelnou tvář. To snad nemyslí vážně! K čemu jim budu nejsem v ničem co by oni mohli potřebovat zrovna moc dobrý.

"Takže skupina 1, kterou tvoří Nivena, Cerbero, Cera, Trio, Cvarteto, Due, Moe a Dimitrij mě teď bude plně poslouchat, dvakrát to opakovat nebudu…"¨

Na chvíli se odmlčel, prohlédl si nás a se škodolibým šklebem se zastavil pohledem na chvíli na mě. V té chvíli ve mně zatrnulo, on to snad udělal naschvál.

"Nivena a Cerbero budou mít na starost stopování samozřejmě, zajdou spolu se zbylími chodci do San-dbest a začnou tam. Cera , Trio, Cvarteto a Due budou mít na starost v prvé řadě bezpečnost celé skupiny a zároveň samozřejmě až najdete Sebiánskou princeznu, tak tu její, nemusím snad vysvětlovat, kdo bude v té chvíli prioritou . Moe průzkum okolí a pro upřednostnění pro tu vaši tupou hlavu, mapovaní probádaného území, důkladný průzkum oblastí a tak dále pro upřesnění veškerých detailů se obraťte na svého velitele. Dimitriji?..."

Automaticky jsem se vymrštil do pozoru a sklonil hlavu, načež se rozlehl hlasitý smích odrážející se od stěn, nemusím snad zdůrazňovat, že to nic příjemného nebylo hlavně díky akustice.

"…Dimitriji, jak dopadla ta mise v Last-Ceraf? Myslím, že to bylo velice překvapivé, pokud si vzpomínám, vrátili jste se k překvapení všech všichni, v celku a dokonce i živý, mám pravdu?"

"Ano Pane!"

"A taky nehledě na to, že jste byly v obležení chimér, bazilišků a jiných stvůr, Sebiánského lorda jste dovedli bez jediného zranění, nemám pravdu?"

Co tím slEduje?

"Ano pane!"

"Dimitriji nehledě na tuto misi, ale hledě na ty ostatní… no řekněme, že vím, že z toho co teď udělám, nebudeš příliš nadšený, ale myslím, že i ty jsi poznal a uviděl to co já. Je tu jeden důležitý aspekt a to právě velmi tíži nepřátelství mezi téměř všemi v této skupině, potřebují pevnou ruku a mazaného vůdce se spoustou zkušeností, nehledě na to, že v tomto si nejlepší už pěknou řádku let i přezto tě tato skupina víc než potřebuje, díky tvým bohatým léčitelským znalostem a samozřejmě také bojem na blízko. Nemám jinou možnost, budeš jejich velitelem."

Proč mám pocit, že jsem právě polknul až moc hlasitě? Ať na mě už nezírají, přez jasně srdcervoucí projev, který tady vůdce předvedl, se celou tu dobu škodolibě culil, a nejvíc když viděl jak se při zmínce o nepřátelství a o tom jak moc mě potřebují,všichni začali zle šklebit a upírat na mě nasrané pohledy.

"Pane, zdá se, že na to Dimísek nemá, budu velice poctěna ujmout se tohoto úkolu"

Vystoupila Nivena, zatímco já si jen hlasitě oddechl, jen ať si říká, co chce, budu rád za jakékoli vysvobození.

"Nepřipadá v úvahu, ty sama potřebuješ krotit!"

Vyprskl a zlostně po mě šlehnul pohledem.

"Rozumím, Pane!"

Prohlásil jsem rezignovaně a zadíval se na své nové společníky.

"Ještě jedno, takhle nějak vypadá!"

Před očima se nám všem mihnul obrázek Seb… zarazil jsem se a ještě líp se na to podíval, než jsem se jen spokojeně uculil, načež se v poznání zpátky zamračil, ale to přece…

"Pane, jste si jistý, že to je princezna?"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lily2335 lily2335 | 3. ledna 2012 v 16:24 | Reagovat

:-D výtlem největší žeby přezívší princezna byl princ? O_O  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz