PS: 15+! Tak a tady vás trošku navnadím na další kapitolu. Jak asi proběhne Jakeova a Arašiho cesta? :-)
A Co Handsfér ... hrábne mu z nich? XD Chudák kněz"Vrtí hlavou"
5. díl - Noname
Seděli jsme v našem soukromém letadle, Jake seděl vedle mě a přemýšlivě se mračil, naproti tomu já zíral z okna a Handsfér si četl noviny, úplně v klidu, jakoby se nic nedělo.
Povzdechl jsem si, když v tom jsem ucítil, jak mou ruku sevřela jiná.
Pousmál jsem se a s hubou málem vyvrácenou z pantů, jak jsem si (Samozřejmě zcela delikátně.) zívnul, se protáhl a předvedl tak, dokonalou kopii té nejtlustší a nejlínější kočky na světě.
Natáhnul jsem se na sedačku a položil si hlavu do Jakeova klína, ale na to abych byl stoprocentně spokojený, by se nesměl Handsfér najednou tak blbě tlemit.
"Co"
Prskl jsem otráveně, zatímco Jake poraženecky sklonil hlavu.
"Nech si to na doma! Jsi tu s knězem!"
Poukázal na očividný fakt a já se naoplátku ušklíbl.
"Ale nekecej, zas tolik se nestalo a ty taky nejsi zrovna ukázkou svatého v celibátu"
"|Nebuď drzej spratku"
"Jasně, taky bych tě láskou sežral"
Na důkaz svých slov jsem cvakl zubama a pak provokativně vyplázl jazyk.
Handsfér začal podezřele rudnout a jsem si víc než jistý, že by odsekl něco pořádně peprného, ale to by do toho nesměl Jake zakročit.
"Co se stalo Handsfére?"
Tak to by mě taky zajímalo, takže jsem na něj taky upřel zkoumavý pohled.
Nad celou trojici se zavěsilo pohroužené napjaté ticho, které se mi po nějaké době přestalo líbit, tak jsem se rozhodl, že si trochu pohraju.
Dřív než si kdo stačil uvědomit co se vlastně děje, tak jsem sklouzl na podlahu a to už se ozval jen tichý zvuk podobající se trapnému "Zzzzzzzzzzzzzzz" a hned jsem byl zabavený.
Jake zrudl jak rarach a za sebou jsem zaslechl jen pohoršené zalapání po dechu.
Hmátl jsem do vytvořeného prostoru a užíval si všechny ty pocity, které se mě zmocnily, když jsem opět držel v ruce ten jindy vášnivý nástroj touhy.
"Araši, neblbni!"
Stihl ještě, vyhrknout Jake, ale nevzpouzel se moc dlouho, stačilo jen drobné dýchnutí na lesklou špičku jeho nádobíčka a ozvalo se táhlé zasténání.
"Araši ty jedno hnusné prase! Okamžitě toho nech!"
Pousmál jsem se, pohladil jej po celé délce, klepnul po pomalu vylézajícím žaludu a se samolibým úšklebkem se sklonil, jen abych ho mohl ochutnat, olízl jsem ho u kořene a pokračoval směrem nahoru, kde jsem jeho vrcholek začal sát a lízat jako zmrzlinu.
"Hmmm… dokonalé"
Povzdechl jsem si a labužnicky ho pohltil celého.
Jake se pod vládou mých úst svíjel jak žížala a sténal jak pouliční kurva.
"Ano to se mi líbí"
"Ty jsi opravdu, ale hovado víš to?!"
Zavrčel Handsfér nebezpečně a mi se zablýsklo v oku, ani ruce, které se mi zabořily do vlasů, nedokázaly zastavit mou odpověď.
"Říká ten, co se nechal vykouřit od jeptišky, já mám na to aspoň manžela, měl by sis, taky někoho pořídit nemyslíš?"
Konečně jsem si dovolil pohltit jej celého, Handsfér začal něco hystericky a naprosto rozzuřeně řvát a povykovat, ale to už jsem já ani Jake neposlouchali, zaklesly jsme se do sebe pohledy a byl konec.
Ústa mi naplnil teplý "jogurt", který jsem víc než s chutí spolykal do poslední kapičky, až teprve po té jsem byl ochoten propustit Jakea z mého sevření.
Jeho hlasitý a vášnivý výkřik mi vypálil doslova díru do žaludku, tolik jsem po něm toužil.
Uličnicky jsem se ohlédl, a když jsem zjistil, že tam Handsfér už není "zřejmě se radši zavřel na záchodě" Tak jsem se otočil zpátky na vážně se tvářícího Jakea.
"Nepřehnal si to trochu?"
Nenechal jsem se překvapit.
"Hmmm… ani ne"
"Bylo jasné, že Hana něco znepokojilo, a ty místo toho aby sis vyslechl co, tak uděláš něco tak blbého, měl by ses mu omluvit i za tu urážku"
Tak teď jsem se, ale vážně naštval.
"To nebyla urážka, fakt to udělal a jeho blbost, že se u toho jeho svátost nechala načapat! A Han má furt z něčeho starosti, už mi to leze na nervy! Do prdele! Jedu do Washingtonu a ani nevím proč! A ještě se budu starat o JEHO starosti ne?!"
"Chápu, že se bojíš, ale…"¨
"Bojím?! Bojím?! Jsem přímo posranej strachy! Jestli se totiž óó velectěnému prezidentu Lestronovi, přestalo něco líbit, tak se se mnou můžeš rovnou rozloučit, chápeš to?!... I…"
Zarazil můj naprosto chaotický rozbor situace a objal mě.
"Já tě nikomu nedám"
Pronesl odhodlaně.
"To ani nemusíš, vezmou si mě sami"
"Nikdy"
"Ježiš pochop to už konečně! Udělal jsem blbost a za ni teď platím a tečka."
Ani jsem netušil co jsem tímhle právě teď způsobil, ale jedno je tak jasné jakože slunce svítí ve dne a měsíc v noci, na ten záblesk v jeho očích nezapomenu do konce svého života.
To be continute…
chudáčci malý tečou jí slzy ja hrachy bezva díl
