18+
No ahokjky lidičky, já se asi už snad ani nebudu omlouvat polovina prázdnit v prdeli a já napsala jedinou povídku, ale já na tom počítači vážně nejsem non-stop jako dřív a když tu jsem tak se mi podaří napsat pár řádků z jedý povídky a najedou všchno je fuč, nevím co mám psát dál a to je to potom psaný na hovno.
No každopádně moc děkuji všečm za komentíky a taky těm co mi stále chodí na blog.
¨tahle je věnovaná všem co na mě nezanevřeli.
je to YAOU 18+
Tak se snad bude líbyt zatím pp
Přeji příjemné počteníčko :-D
"Arashi! Arashi no tak počkej! Arashi!"
"Nech mě na pokoji!"
Vytrhl se mi zrovna, když jsem ho chytil a odbočil za roh, směrem ke svému pokoji, Ne, to ne! Zase se tam zavře, tak to ať mě radši popravý kat.
Rychle jsem se za ním rozběhl a přirazil ho na stěnu hned vedle dveří.
Teda musím říct rval se jako ďábel, ale jestli on byl ďábel co jsem potom já?
Zatřepal jsem hlavou abych si tyhle myšlenky z ní rychle vytřepal.
"Arashi!..."
¨zatřepal jsem s ním...
"...Tak sakra uklidni se!"
Zahleděl jsem se na něho, když se přestal vrtět, ale pohled do jeho byl jako uhranutí kledbou, tak ledové je měl naposledy, když jsme se poprvé setkali, proč?
Proč?
Proč? Hloupá otázka proč asi...
"Arashi, je mi to moc líto, mě to v té chvíli nedošlo, mě je to moc líto, Arashi já tě nenechám odejít a je mi jedno co to bude mít za následky důležité je přece to co je teď!"
Sakra jak jsem to mohl tak posrat.
"Arashi, miluji tě! Miluji! Rozumíš? A už nikdy tě nenechám odejít!!"
Třásl jsem sním, já? Nebo to on třásl, mnou?
Vidina toho, že by mě měl opustit mi zatemňovala mysl stejně tak jako rozumné uvažování.
"I já tebe"
Tichá odpověď, ale dost hlasitá na to aby ke mě pronikla.
"I já tebe Jakeu, ale já fakt musím, tu nejde o to, že kdybych nepřišel něco....Sakra, prostě tu jde o to, že jsem to podepsal chápeš? V té chvíli, jsem se prostě upsal a to nejde změnit, nemohl bych nikde na zemi klidně žít, kdybych...Sakra! Sakra! ty přece víš jak to myslím ne?"
Zahleděl se na mě tak prosebně, věděl samozřejmě , že jsem věděl jak to myslí, jak bych to mohl nevědět, Arashi byl možná vrah a zloděj, ale nikoliv někdo kdo by nedodržel slovo, vždyť to slova a činy...
A doprdele! Žádně filozofování prostě je to tak jak to je a jestli někiam půjde nikoliv beze mě.
Hleděl jsem do těch jeho medových očí jenom chvíli, ale stačilo to na to aby se mě zmocnila opět touha, chtěl jsem ho, tak strašně moc jsem zrovna teď potřeboval vědět, že mi patří.
Sklonil jsem se k němu a přejel po jeho rtech těmin svými, nejdřív zlehka, ale pomalu jsem je začal škádlit jazykem, tak dlouho dokud je neotevřel, hned jak se tak stalo, vklozl jsem dovnitř do té temné jeskyně, jejíž zákoutí, jsem musel prohlédávat zas a znovu stále jsem měl pocit, že je ani trošku neznám.
Musel jsem vědět, že mi patří, tady teď a hned!
přirazil jsem ho na stěnu o níž se ozval dutý náraz a znovu se k němu přísál.
Rukou jsem mu začal bloudit po těle a pomalu vyhrnovat triko, pod které jsem také zabloudil, rty jsem se pomalu přesouval na jeho šíji, kterou jsem laskal jazykem i rty a polibky, prsty jsem obkresloval každý sval na jeho bříšku a putoval jimi stále víš až jsem narazil na jednu z bradavek, kterou jsem lehce štípnul a následně ji i začal třít, v té samé chvíli jsem mu i vrazil koleno mezi nohy a zarazil ho, i když né příliš prudce, na jeho genitálie, rýsující se přez látku jeho džín.
Hlasitě zasténal a ká se musel pousmát, jak srašně jsem tenhle jeho zvuk miloval.
Vrátil jsem se zpět k jeho sladkým ústům a hladově se k nim přisál do slova jsem se na ně přilepil jako můra k světlu.
kolenem jsem jemě pohupoval a sem tam víc přitlačil abych z něj vyloudil další vášnivé vzdechy, ruka se dál věnovala jeho bradavkám, kterým věnovala stejnou péči jao moje koleno jeho rozkroku a druhá ruka spočívala na temeni jeho hlavy, kterou jsem si tisknul stále víc k té své.
Zatímco jsem upíjel z nektaru jeho rtů, jsem mu ztáhnul kalhoty a přez hlavu přetáhnul triko, už jsem to nemohl vydržet, nutně jsem potřebhoval vědět, že je jenom můj , že patří mě a nikomu jinému, že je jenom a jenom můj, můj, můj, můj a můj.
"Chci tě"
Přerývavě jsem mu zachrčel samím vzrušením do ucha a on mi náležitě odpověděl, když se odemě odtrhnul a odhodil můj župan, načež se svou nahou kůži otřel o tu mou , neklonil se mi k uchu a chtěl něco říct, jenom jsem se pousmál a chytil jeho úd do ruky, kterou jsem začal přirážet, místo slov, které chtěl pronést zbyly jen slastné steny, říkající mi co si Arashiho tělo přeje a co mu můžu dát jen já.
Po těle se mi rozběhlo miliardy mravenců, když jsem ucítil Arashiho vlhký jazyk na svém uchu a jeho teplý dech těsně pod ním.
věděl jak mě má vydráždit a já si to samozřejmě, že nechám víc než jen líbit.
Za neustavičného obšťastnování polibky hrudníku svého milence jsem se rucemi rozběhnul do míst, které jsem měl tu čest okusit jen já, zajel jsem prstem do jeho rýhy mezi půlkami až k dírce, do které jsem zasunul jeden prst, Arashi se prohnul a přirazil proti němu, pohyboval jsem jím tam a zpátky a při tom se ujišťoval , že neustavičně narážím na jeho prostatu, jakoby toho nebylo málo, jsem kleknul na kolena a Arashoho úd pohltil svými ústy.
Hlasitě vykřikl rozkoší a jeho prsty se zapletli do mých vlasů, které jemě čechraly, jeho rty nesrozumitelně vyskovovaly.
"Ví-c....je-je-ště-pr-pro..sím...."
Pousmál jsem se a dál dělal všechno pro to abych jej dokonale uspokojil.
Na jazyku jsem ucítil podvné škubání a vytáhl již čtyří prsty pohybující se v jeho dírce, kterými jsem ještě naposledy přitlačil na malou vybouleninu a to jediné stačilo k tomu aby Arashi s vášni plným výkřikem vyvrcholil do mých úst, jeho sprme jsem nechal téci po své bradě a prsty si trochu setřel, Arashi se sesul pomalu na zem zhluboka oddechujíc a užívajíc si právě prožítého orgasmu.
naklonil jsem se k němu a políbyl ho, chvíli nic nedělalm, ale potom mi olízl rty svým jazykem chutnajíc tak sám sebe se na mě pousmál.
"Chceš, víc?"
Jen přikývnul, ale to bohatě stačilo.
Jeden dlouhý pohled do jeho očí a uvelebil jsem se bezy jeho nohama a následně si jej vysadil na klín, musím podotknout, že už jsem se téměř neovládal, úd mi zběsile tepal a pyšně se tyčil do výšky dožádujíc se pozornosti zuřivě tepal a dával o sobě vědět, vzrušením rozlévajícím se mi po celém těle.
Arashi se nadzvedl a zprudka dosedl, já ho jen držel za boky a díval se na ten božský pohled prohnutá záda , zakloněná hlava, slastí přihmouřené oči a dost eroticky zkousnutý spodní ret.
po tom pohledu už jsem nedokázal čekat, rychle jsem jej nadzvedával a přirážel ve zběsilém tempu chdbnou se ozývaly jeho slastné výkřiky rozkoše a můj vzrušením zastřeným dechem, neidentifikovatelné chrčení, které jsem vydával, se Arashimu zjmě velice líbyli, neboť mi do ucha stále našeptával, jak moc ho tím vzrušuji.
Když už jsem cítil, že budu tak jsem jednou rukou pevně uchopil jeho úd a hladil jej s přesnou pravidel ností mých vlastní přírazů, vyvrcholili jsem ve stejný čas v jediné chvíly, kdy nám vybuchl před očima vesmíra a temnotou zastřené smysly a rozum orgazmem, protla duha, která nás škodolivě vracela zpět do reality.
Položil a mou hruď své ruce a oddechoval.
"Půjde s tebou ať se ti to líbý nebo ne"
Políbyl mě na zpocenou stále sexem vyhřátou kůži a pousmál se.
"To jsem tušil, ale..."
Zvedl jsem jeho pohled snad silou vůle, chtěl sjem vědět co ho tak trápí.
Vybízel jsem ho němě aby pokračoval, i oči ho prosili.
"...slib mi, že ať ti slíbý cokoli, řeknou cokoli, slib mi, že nic nepodepíšeš, nic i kdyby to jen byla položka na dluh v bufetu, nepodepíšeš to, nikdy"
Nerozumě jsem tomu, ale proč ne, když má o to takový strach, tak proč ne.
*
Hleděl jsem na něj tak dlouho dokud nepřikývl, teprv pak jsem byl spokojený a nadzvedl se , hned na to přišel podivný pocit prázdoty, jakobych už nebyl úplný.
Stále nahý jsem se otočil a odešel do ložnice, kde jsem na sebe naházel nějaké věci.
Jake přišel celý zmatený hned za mnou všechno se najednou ponořilo do ticha, kdy by byl slyšel i špendlík spadnutý na zem.
Když byl hotový tak jsme na sebe jenom kývli a společně vyšli ze dveří, no teda společně, spíš já z nich vystřelil.
A Jake nechápavě koukajíc mě pomalu plíživě následoval.
"Nechápu, jak můžeš mít vždycky po milování tolik energie"
Zamumlal na půl úst a já se byl nucen zasmát.
"To víš no, když ty mě vždycky tou energií, naplníš, víš jak obrovskou zásobu jí teď mám ve střevech?"
jake v té chvíli zakopnul a vykulil na mě oči.
"No myslím, že je všechno zase v pořádku"
Jen jsem pozvedl obočí v němé otázce.
"Máš plnou hubu keců a blbých k tomu"
Jen jsem se zasmál.
"No za to ty jsi hotový mudrc"
obličej se mu rozzářil jak slučíčko.
"Vážně? Tak to abych si nechal narůst kozí bradku a knírek, ne snad?"
Zamyslel jsem se při představě jak by asi vypadal, no ale s tím jsem moc spokojený nebyl.
"No tak nevím jak ty, ale já bych ti to osobně vyrval"
"Co? Proč?"
"No řekněme, že fousatý mě neberou, no a taky by se ti mohl skrátit rozum"
Tomu jeho nechápavému výrazu jsem se musel zasmát.
"No to víš, všechno tvé IQ by se přesunulo do chlupů, místo živin, to by se tak postarali o to aby sis je neustřihl, musel bys je mít až do konce života, jinak nevím nevím čím bys přemíšlel, i když to ty stejně děláš málo kdy"
"No jo ha ha ha fakt vtipny"
"Ale vůbec ne, ber to jako nezměnitelný fakt, vousy jsou vychcaný parazit"
Viděl jsem, že něco chce namýtnout, ale to jsem zahlídl Handsféra.
"Hej Hane!"
Zavolal jsem a on se na mě překvaopeně otočil.
"Zítra vyjíždíme!"
To be continute...
hurá, další pěkná kapča je tu