Égaré

17. června 2010 v 15:51 | Ebika |  Kouzelný slabikář
Égaré
¨
PS:Velice , velice krátká jednorázovka, je to yaoi a shounen-ai jak jinak také , že?
je asi na stránku a třičtvrtě a řekla bych, že je jak pro pesimisti tak pro optimisty no posudtě sami.



Před půrokem
"Naruto pozor!"
zakřičel Sasuke na Naruta, ale to už bylo pozdě, nepřátelský ninja ze sousední vesnice jej nabral do žeber a začal opravdový boj, Sasuke byl plně zaměstnaný bojem s Kamimarem z mlžné, Sakura léčením Kakashiho, nikdo mu nemohl pomoci, i když tolik chtěli.
Naruto začal místo tajdžucu používat své klony a techniky přemístění, ninja na něj zaútočil a on se už nestihl vyhnout, z úst mu vytekl pramínek krve, kterou hned následně na to i vykašlal.
"Spánek smrti"
Ozval se něčí hlas a hned na to se pohnula země, která Naruta pohltila a začala rdousit, Sasuke mezitím dobojoval a už se k němu hrnul na pomoc Kakashi se pomalu zvedal do sedu a Sakura se rychle vrhnula taky k Narutovi, když tam dorazili, tak jen s nevěřícnými výrazy sledovali neporušenou zem a prázdné místo na ní, žádné stopy po boji žádné pokácené stroby a ani zlámané keře.
Sakura padla na kolena a s uvědoměním se jí do očí pomalu začali hrnout slzy.
Sasuke tomu nebyl schopen uvěřit, nevěřil, že by, že by někdo takový Naruta porazil.
Ozval se podivný zvuk a oba se po něm otočili ze země vystřelila ruka s oranžovočerným
rukávem.
Sasuke s rychle bušícím srdcem rychle přiskočil a pomohl Narutovi na zem, Naruto chvíli vykašlával než se k němu vrhnula Sakura a začala jej zcela nedůstojně dusit ve zdrcujícím obětí.
**
Současnost
Pomalu mě položil na záda na postel a zkoumal mé tělo toužebným zkoumavým pohledem, hladil mě rukama všude kde se dalo, poamlu mě zbavil tryka a políbyl na obě bradavky, které hned na to začal sát a tahat za ně zuby.
Hlasitě jsem zasténal a pohladil jej pozádech, ještě chvíli jsem dovolil si hrát s mou hrudí, než jsem si ho rukama přitáhl k sobě a hladově se přisál na jeho přísné bledé rty.
Cítil jsem jak jeho ruce blodili stále víc do zakázaných míst a následně i za lem kalhot, které mi byly s narůstajícím vzrušením stále víc těsné.
Odtrhl se odemě a pousmál se, vlhkými polibyk se pomalu přesouval přes můj obličej na hruď a břicho, kde si chvíli pohrával s mým pupíkem, pokračoval dál přes podbříško a já se pod jeho žádoucími cejchy vypalujícími a mé tělo spalujícími doteky, svíjel jako had a hlasitě sténal rozkoší.
Zbavil mě kalhot a nenechal mě ani nadechnout a už mě pohltil ústy dlouhými táhlími a až nadpozemsky línými pohyby mě přiváděl k vrcholu, téměř jsem se dotýkal nebe jak se mě pomalu zmocňoval orgasmus a naprosté pominutí smyslů, když v tom mě teplo jeho úst opustilo načež jsem jen nesouhlasně zamručel.
Chvíli se ozývalo jen šustění a látky a já se zavřenýma očima očekával, že si mě konečně vezme.
Prohnul jsem se v první slastné křeči, rychle se ve mě pohyboval a do ucha mi šeptal slova lásky.
věděl jsem to věděl jsem, že se o mě tenkrát strašně moc bál, i já se bál, ne , ne že zemři, ale že jej už nikdy neuvidím jeho temné chladné oči, alabastrovou pleť, kterou jsem tak strašně rád hladil, tělo, kterého mi bylo dovoleno dotýkat se ho a líbat jej starat se o něj, jeho ebenově černé vlasy, kterými jsem se mohl prohrabovat kdykoliv jsem chtěl.
Už je to půl roku od té doby, zítra bychom měli dostat první misi po tak dlouhé době, protože jsem se údajně zcela uzdravil.
myšlenky, byly náhle přetrhnuty jak mě zavalila vlna rozkoše.
Tančili jsme spolu již v dokonalém souznění, jak duší tak těl.
Po tvářích mi tekly slzy slasti a z úst se drali steny, jako odpovědí v další průběh událostí.
vyvrcholili jsme společně, ve stejnou chvíli.
sasuke se vedle mě položil s vřelostí a láskou v očích si mě přitáhl do obětí, ve kterém jsme oba usnuli, jen bůh ví jak dlouho bude moci být spolu než stratím i to málo co mi zbylo.
**
Před půlrokem
pohltila mě země a poslední obraz, který jsem svýma očima spatřil byl pohled věnovaný Sasukemu, mému Sasukemu,k Sasukemu kterého jsem miloval víc než celý svět a teď jsem musel udělat jedinou věc, když jsem zjistil, že už není návratu.
Když jsem ještě nebyl příliš hluboko vytvořil jsem svůj klon, byl o něco vylepšený, byla to má nová technika, ale nevěděl jsem jak dlouho bude působit.
Cítil jsem jak se mě zmocnil pocit chladnu a už jsem nebyl schopen udělat jediný pohyb ještě pár nádechů a byl konec.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 17. června 2010 v 20:22 | Reagovat

byla to moc krásná povídka:-) mám rozepsanýho něco podobnýho, teda myslím, co se týká konce, tak doufám, že ti to nebude vadit. Když si nebudeš přát, abych to napsala, tak to nenapíšu, pochopím to:-)

2 Arya - chan Arya - chan | 18. června 2010 v 15:52 | Reagovat

pani krasna poviedka...a ten koniec ;-)  ;-) super...a yaoi tak isto :-D

3 sisi/ctenar sisi/ctenar | Web | 19. června 2010 v 20:14 | Reagovat

bude další někdy v blízké době xD nemohu se dočkat!

4 Lachim Lachim | 21. června 2010 v 9:51 | Reagovat

Krásná povídka s krásným koncem.

5 Kuraiko-san Kuraiko-san | Web | 23. června 2010 v 16:53 | Reagovat

Nezbývá mi nic jiného, než souhlasit s ostatními ;-)  :-D
I když je krátká, je to moc povedená povídka :-)
Už se těším na další

6 Yuuki-chan Yuuki-chan | 30. června 2010 v 19:49 | Reagovat

Krásné, konec byl úžasný.. jen tak dál XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama