close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

1.díl-Seznámení

15. dubna 2010 v 19:30 | Ebika |  Dílo noci
1.díl-seznámení


Mno někteří jste si možná všimli, že tento blog vlastním již rok dnes je první výročí.
No bohužel pro mne, můza odešla na dovču a ajá jsem totálně otupělá to budou ty tři ibalginy co jsem do sebe na sílu narvala a v hlavě mi to buší jako na bubny stejně.
Šíleně mi třeští a jediné po čem toužím je spánek.
Jsem tptálně otupělá po těch práškách a soutva vidím na klávesnici, ale jelikož má můj blogísek ty narozky.
Sepsala jsem aspoň něco.
Nová kapitolovka, všechny díly, přidám dnes, i když zatím mám první kapču dohromady bude mít celůý cyklus kapitol asi 4.
Je to sračka a stydím se za to.
To je asi tak všechno co k tomu mohu říct, bude lepší, když to nebudete číst vůbec.
Samozřejmě jako obvykle shounen-ai, originálka a Yaoi na konec ostatně jako vždy, nebo možná ne úpe na konec no sami uvidíte teď du na další díl.



Byla noc na nebi nesvítila jediná hvězda.


Jen jediný mladík se procházel po ztemělé uličce města přemýšlel , ale nemohl na nic přijít nedokázal pochopit svoje city nedokázal si pořádně ani uvědomit co cítí.

Proč?

To se neptejte mě já jsem jen vypravěč ptejte se jeho .

Jen procházel s depresí v hlavě nevěděl proč nedokázal popsat ani vzdáleně proč se tak cítil má rodinu má velký dům, o kterém jeho rodiče snili už od jeho narození jak mu to vždycky říkali prostě jen cítil tu bolest v hlavě i v srdci a toužil , cítil ,že chce aby se jim něco stalo nevěděl proč, ale chtěl to určitě tím si byl jistý.

A tak mu jen kanuli slzy po tvářích.

Prostě jenom dnes přišel domů jako vždy ze školy hodil bágl do kouta a pádil si to k počítači.

Projížděl různé weby a aktuality a ani si neuvědomil jak ten čas letí, najednou se podíval do pravého rohu na počítači a zjistil, že je už jedenáct a jeho rodiče stále nebyli doma a on neměl co dělat, tak nedbal na to kolik je hodin
a že jim(Jeho rodičům)není podobné chodit domů pozdě, prostě a jednoduše zase civěl do počítače a nic neřešil stejně jako v jiné dny, kdy se vrátil a utápěl se v depresích díky tomu, že ho všichni nenáviděli smáli se mu pomlouvali ho a on to pako si nechal všechno líbyt, kdyby si to aspoň nebral tolik k srdci jak mu všichni radili , ale on je jakoby nevnímal a z kažné nové pomluvi či nadávky se mu lámal ten zbytek dobrého srdce co ještě zatím měl na tísíce miniaturních kousků, které kdyby se někdo pokoušel dát dohromady šlo by to tak těžko, že by si nakonec polámal i to své a spolu s ním by si kazil život.

Nakonec se zvednul od počítače vzal si bundu a nedbajíc na služebné a jejich připomínky, že
by už neměl chodit ven a že je pozděje, za sebou bouchnul dveřmi a vyšel na cestu.

Zastavil se a nahlas si povzdechl když mu zazvonil telefon , vytáhl ho tedy z kapsy a mrknul se na displej, ale když ho uviděl nechal mobil dále vyzvánět a neoptěžoval se ho zvednout, nebral ohledy na to co se muže dít, když neustávajícně co půl minuty znovu a znovu zvonil a že má někdo o něj doma zjevně veliký strach.

Bylo mu jedno, že je už asi půlnoc a on je venku, nedal rodičům nic vědět a prostě se vypařil nevěděl co s rodiči a jejich neustálýmy pokusy o to dovolat se mu otázale ignoroval samozřejmě , že nevěděl, že jeho matka doma brečí nad strátou a zároveň nad strachem o něj a otec je na tom podobně však co?

Nikdy ho za nic nepotrestali proč by ho měli trestat zrovna teď, třeba jen za takovou pouhopouhou prkotinu jako je ta, že o něm nic nevědí moří se strachem o něho a on se zatím s plnou duchanepřítomností loudá ulicemi a ignoruje ten pocit , že ho někdo sleduje.

Je mu to jedno a nic jiného ho nezajímá.Zastavil se utřel si oči do rukávu zimní bundy a otočil se na podpadku.

,,Sakra!"

Zaklel když upadl na náledí.Zůstal tak ležet a čekal až se mu přestane točit hlava.

…To by mě zajímalo co mu je.Takhle se tu loudá už nejmíň hodinu brečí a nakonec se nasraně otočí na podpadku spadne ,zakleje a leží.

Je v bezvědomí?

Ptá se neznámá postava sama sebe…Možná bych se tam měl jít podívat, ale jak bych mu to vysvětlil, že jsem ho sledoval o půlnoci jak se SÁM prochází.

Myslým, že to by si hned domyslel, že jsem nějkéj úchyl…

,,Do háje !Copak mi tu ani nikdo nepomůže?!Co?!Ne!Nepomůže mi nikdo, protože jsem tu sám úplně sám tak jako vždycky."

Už pomalu přecházel do šepotu, ale za chvíli zase zaječel a hned na to se rozvzlykal

,,Vždycky!Sám!Do háje !Sám! Sám! Sám! Sám! Sám! Sááám!!!Co jsem komu udělal?!"

Chi chi to musí být pěkný magor je mu sotva deset…Tady se zarazil…No to je fuk , ale je tak malý a už to nadává neměl bych ho poučit?

No co aspoň bude sranda.


Jo a taky bych mu měl pomoct , protože v téhle čtvrti tak řvát se mu moc nevyplatí měl by být rád, že ještě žije..hmmm..hmm..hmm..No co se dá dělat?…řekl si pro sebe a vykročil směrem k němu.

Alek(Tak se jmenuje to pako co leží na zemi)Se na něho podíval a trochu se vyděsil chtěl rychle vstanout a zdrhnout no tak vstanul, ale hned sebou zase mrsknul na to samé místo

,,Do háje tu noc aby čert vzal"

Zaúpěl a na chlápka hned zapoměl jak se zamyslel

,,Vlastně né noc ta za nic nemůže tak co by měl jiného vzít když už jsem to řekl"

,,Co třeba ten led?"

Navrhl mu hluboký mužský hlas nádherně se hodící do temných uliček a zákoutí.

Rychle potlačil strach a než se chlap před ním nádál už přední stál a propaloval ho svým normálním prázdným , ale i umučeným pohledem.


"Jo asi máte pravdu"

Odsekl a chtěl pokračovat v cestě prošel kolem toho chlapa a jen tak tak se mu těsně vyhnul ramenem, ale hned za ním se zastavil když si až tepr teď uvědomil, že je taková sněhová vánice, že by přes ní nevyděl ani samotný bůh sněhu.

Muž za ním se pobaveně ušklíbl

,,Ale copak copak ? Došla ti kuráž?"

Zeptal se posměšně, ale chlapec na to nijak nereagoval jen se víc zachumlal do bundy a vyšel , ale sotva udělal první krok tak mu opět zazvonil mobil


,,Ale copak"

Začal znovu muž


,,Kolik ti je deset, že to ani nezvedneš chováš se jak malé dítě což ty vlastně seš víc jak jedenáct ti stejně být nemůže."

Alek mlčel byl zvyklý na posměšky

,,S politováním vám musím oznámit…"

Zarazil se stoupl si přímo před něj a provokativně a bazestrachu se tomu neznámemu zadíval tvrdě do očí

"…, že to nezvedám , protože je mi u prdele jestli si o mě naši dělaj starosti a rozhodně mi není 11 je tady takový malý rozdíl no řekněme, že pokročilou matematikou pro první třídu základní školy vás nebudu zatěžovat a řeknu vám to rovnou abyste se nemusel námáhat s počítání takže je mi 17 a za dva měsíce mi bude 18 a neměl byste soudit knihu podle obalu protože to, že člověk vypadá na deset neznamená, že mu nemůže být klidně i padesát , ale to teď neřeším a řešit nebudu a teď naschle počítám, že asi za dest minut na mě bude vypsána odměna takže jak by řekl otec zdrhej dokud můžeš"

Muže před ním svou řečí nijak nezarazil možná akorát trochu naštval

,,A jak vysoká ta odměna asi bude?"

Dříve než se Alek stihl spamatovat a drze mu odseknout tak mu odpověděl

,,Počítám tak pro začátek, že dost vysoká, hóóódně vysoká"

A hned na to si vynadal a chytil za pusu až to plesklo

,,Debil!jsem debil!"

,,Ty budeš asi pěkný zazobanec co?"

,,Ne vypíšou odměnu a až mě najdou, tak se přestěhujem ostatně jako vždy a teď mě omluvte"

Dřív než muž stihl zareagovat , tak se Alek stratil v té sněhové vánici.

Chmm…Líbí se mi mohl bych si o něm něco zjistit,ale 17?To musel kecat*Povzdechnul si*Proč něco ,tak roztomilého muselo potkat něco takového jako je samota určitě ho to zničilo.

A v té chvíli se rozhodl, že se na něho radši vykašle.Byly by z toho jenom problémy nic jiného by to nepřineslo.

to be continute...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gel-chan Gel-chan | Web | 17. dubna 2010 v 9:30 | Reagovat

Nádherné Ebi, zase jsi se nám předvedla ^^.

2 sisi sisi | Web | 17. dubna 2010 v 20:31 | Reagovat

jak jsme ráda že jsme zase tady..........mám lyrickou náladu , nevšíme jsi ...hlavní je že jsi mi přivtala překrásný návrat, slzí mi oči.

3 Kuraiko-san Kuraiko-san | Web | 20. dubna 2010 v 17:16 | Reagovat

Zajímavá povídka, jsem zvědavá, jak to bude pokračovat ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz