close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

13díl-Podvraťáci 3

6. února 2010 v 17:32 | Ebika |  Všechno má začátek a i konec.
13.díl-Podvraťáci 3

PS:Tak tady je další díleček je to oddechovka, vážně se mi poslední dobou nedaří psát, a cokoli započnu, ať u u jakékoli kapitolovky asi u tředího řádku mi vlastně dojde, že bych rači jedla sirovýho krokodýla než abych to dopsala, je to vážně divný...
Nějak mě opustila fantazie(Můza)Jak si asi někdo možná všimnul z chbých komentářů, pokud nějaký vůbec napíši, ale to se sdna vyřeší doufejme, že to jen kvůli brzkému ranímu vstávám(Vstává ve tři ráu aby se s tihla připravit a taky autobus, při čemž se hned po úmorné hodinu a půl dlouhé cestě autobusem, tramvají a pěšky dostane do školy a tam se moří na praxích)
Tak přeju příjemné počteníčko a díky za komentíky:-D



Pomalým krokem jsem si to kráčeli mpřímo k sídlu Uchíhů já jsem mlčel zatím co Itachi si mě prohlížel ustaraným pohledem, chtěl bych mu toi vysvětlit, al endokázal jsem to, nemůžu mu říct, že t nebyl jen tak obyčejný sen, nedá se říct, že to byla budoucnost byla to jen něco jako předzvěst něčeho zlého, něčeho špatného co se stane nembo co se může stát.

Může se stát, že Itachi zemře, ale nemusí.

Může se stát, že se něco stane Kimimaru, nebo vesnici, ale nemusí se to stát.

A zároveň se taky může stát to, že zakopnu o vlastní nohy a upadnu, to je celé.

Kéž by to tak bylo, jen obyčejné zakopnutí, prachsprosté ponížení nic víc, nic míň, i kdyby to mělo znamenat , že opětuji celí svůj život jen jediným úkolem a to ochránit Itachiho s Kimimarem s celou mou vesnicí, tak to udělám, nemůžu…ne já už, nechci!A nesmím NIKOHO stratit!!

Z myšlenek mě vytrhlo až zaklepání, jak se Itachiho pokrčený ukazováček dotnul dveří a vydal tak tichý,a le přesto dost slyšitelný zvuk.

Hned chvíli na to se otevřeli dveřw a z nich na nqás hleděl Sasukeho chladný obličej.

"No podívejme se, ta po tobě to nemá Naru…"

"Araši!"

Tvrděl jsem Sasukemu skočil do řeči, když v tom jsem si uvědomil, že možná až příliš prudce podle dvou překvapených výrazů.

Povzdechnul jsem si.

"Kdo co?Po mě nemá, co?"

To znělo asi poněkut nesrozumitelně proto jsem i rád, že Uchihové jsou taky kromě své prolulosti, okouzlovat ženy svým zjevem a ohromovat všechny jak mužského pohlaví tak ženského, svou ohromnou mocí síly a Sharinganu, také dost inteligentní tvorové což se bohužel o ostatním obyvatelstu této země, s pár vyjímkami samozřejmě, … říci nedalo.

Sasuke se ušklíbnul a skřížil si ruce na prsou.

"No Kimimaru stále vyspává"

Chvíli sjem i přebýral co vlastně řekl, ale nějak mi nedocházel význam, byl jsem nějak po této noci jako přejetý, možná, že jsme nechal doma vedení, tak mi trochu trvá, než jím celým stačí proplout informace a spracovat se v souvislou větu.

Prosebně jsem pohlédl na ustaraného Itachiho.

"Říkal, že Kimimaru stále spí"

Osvětlil mi situaci trochu a mě zapadli kolečka, najednou mi bylo špatně, všechno
se hroutí, to je kvůli toho snu…určitě je to kvůli něj.

Mysl mi pomalu, ale jistě zaostřije strach, strach o všechny , o všechno…co jsem vybudoval, co jsem získal stratil , vspomínky mi víří hlavou tak neuvěřitelnou rychlostí a stejně nenabírají konce je jich tak strašně moc, že ta chvíle nestačí na to abych je všechny přelétl očima mávl nad nimi rukou, něco mi napovídá, opatrně podstrkuje, že chyba je tak ve vspomínkách, že mi něco uniklo aq minulost si mě najde mnohem dříve než v té obrovské bitvě, která se má konat, za tak ohromě dlouhou dobu a při naší smůle ne, ale pro nás, pro nás je to strašně málo, tak málo…

Cítil jsem, že mi doslova všechno chaoticky plyne hlavou a snad celý mozek mám prohlodaný červíčky, pochybností i strachu, nenáviděl a nenávidím ten pocit, bezmocnosti.

Když jsem se znovu probudil ze zamyšlení, tak jsem jen stačil zírat jako na mě něco Sasuke mluví a Itači se mě snaží probudit mírným proplesknutím tváří.

"Co to děláš?"

Zepatl sjem se vyjeveně otočený na Itachiho, který si jen povzdechnul úlevou a potom se otočil na stále chladného Sasukeho, kjterého,a le teď momentálně zrazovaly jeho očí, ve kterých se mu vznášela otázka a snad…

Zavrtěl sjem hlavou ne to, je nemožné…

"Araši takhle mě už neděs ano?"

Zadíval se na mě Itachi a hned na to mě objal.

"A jak tě nemám děsit, co blbneš?neměli bychom jít na ten tréning?"

Itachi i Sasuke se na sebe podívali, ale jen přivli hlavou a …

"Je tu, ale jeden menší problém Kimimaru pořád nechce vstávat"

Pronesl opět Sasuke a já se zamračil.

"Tak Kimimaru nechce vstávat jo?Tak já mu ukážu holomkovi!"

Zaječel jsem na celej barák, tak, že by to probudilo snad i mrtvého, kdyby tady nějaký byl, i když…kdo ví?

V tom se do kuchyně přiřítil zadýchaný kimimaru s omluvným výrazem.

"Já se omlouvám Uzukage-sama…"

Začal na mě chrlit omluvit, které sjem smetl mávnutím, ruky na to on jen svěsil ramena a šel se převléknout.

Zrovna jsme se chystali, k odchodu, když se v místnosti objevil obláček kouře a v něm postava.

"Araši-samm onlouvám se, ale vesnice byla napadena, naložil jsme veškeré síly, ale nestačí to oni jsou strašně silní a používají zemní techniky, já nevím co s nima potřebujeme vás!"

Vychrlil na mě rychle, zatímco já a Itachi jsem se vspamatovávaůli z toho náhlého zjevu tak jsem si nevšimli, že Sasuke vytvořil nějaké pečetě a na zemi se objevilo malé papírové zvířátko, které s ehned rozeběhlo pryč.

Když jsem se otočil, hned jsem se omluvil a spolu s velitelem ochranky a Itachim se vypařil v obnláčku kouře, objevili jsme se v lese odkud jsem běželi do vesnice, ale…

"Cítíš to taky?"

obrátil sjem se na Itachiho a ten jen smutně přikývl.

To be continute…











 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 6. února 2010 v 19:39 | Reagovat

Proč to pokaždé takhle utnaš. Rychle pokračuj. Prosím. :-)

2 Kyuury Kyuury | 8. února 2010 v 22:12 | Reagovat

Je to velice zajímavá povídka ... určo pokráčko. :-D

3 petratetra petratetra | 29. března 2011 v 21:46 | Reagovat

Super povídka budešní ještě někdy pokračovat?

4 Ebika Ebika | 31. března 2011 v 14:54 | Reagovat

[3]: Samozřejmě v této povídce hodlám pokračovat:) Jen bych si musela vzpomenout jak to vlastně mělo pokračovat :-?  ??
No děkuji za komentík, pokusím se něco napsat, ale vážně netuším kdy, i když jak tak koukám na datum posledního uveřejnění, tak jsem na to měla času až přespříliš no uvidím co nadělám :-P

5 Lištička-chan Lištička-chan | 28. dubna 2011 v 13:38 | Reagovat

Je to úžasné, len to chce pokráčko. ;-)

6 Hannibal Hannibal | E-mail | Web | 15. února 2012 v 13:46 | Reagovat

Pěkný....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz