No konečně už zvoní III.řada
PS:Hele lidi čubrňte tohle je totální YAOI 18+, takže popisný sex, představia skutečné YAOI bude jedině za komentáře, takže nebuodu komentíky, nebude pokráčko:-D
Tak si to užijte, díky za komentíky a přeji příjemné počteníčko:-D
"Araši!"
Zavolal jsem do ztichlého domu a ve dveřích do mé pracovny se objevil rozesmátý obličej Arašiho.
"Kampak jdeš?"
Zeptal jsem se ho zatímco jsem se postavil a jako omámený k němu přešel a políbyl ho, nebyl jsem schopen se od něj odtrhnout.
"No musím si něco vyřídit, řekněme, že někdo neplatí a neodvádí svou práci tak jak má a vzhledem k tommu všemu ještě donáší, bych se ho měl zbavit, za pár hodin budu doma oki?"
Uznale jsem musel odkývnout hlavou nikdy jsem nepochopil jak to dělal, jak dokázal dokáza tak chladně uvažovat, že senikdy netížil smrtí nikoho koho zabil, jak si vždy zachovával chladnou hlavu, vlastně…
Jednou ano jednou jedinkrát v životě jsem ho plakat viděl, viděl jsem jej na pokraji zhroucení a v té chvíli jsem nebyl schopný udělat nic jiného než jen přísahat, že udělám všechno proto aby se tohle už nikdy neopakovalo, aby už nikdy netrpěl abych ho nikdy nemusel vidět trpět, bylo to té osudné noci, kdy se měl rozhodnout…
Zyvrtěl jsem hlavou a usmál se na něj.
"Fajn, ale neopovažuj se vrátit pozdě mohl bych dostat strach"
"Neboj zy chvíli to bude vyřešený a ještě k tomu zítra musíme naposled do školy co?"
"No jo vlastně já na to zapoměl!"
Vyhrkl jsem , já na to vážně zapoměl, zítra se budou uděovat maturity a předávat diplomy.
Nečekaně mě kolem pasu objali čísi ruce no skuste hádat , koho asi?
Araši se mi naklonil u uchu , které ásledně olízl, až jsme musel zalapat po dechu.
"Araši, neriskus"
Procedil jsem skrze zuby a doslova ucítil jak se jeho teplý dech dotknul citlivého místa na krku, kde mě následně i políbyl.
"No a kdyby se ti chtělo, mohl bys připravit něco dobrého a potom ychom si mohli udělat pěkný večer co ty na to?"
Zašeptal mi chraplavě do ucha a já je hlasitě polknul se sebeovládáním jsem a tom nikdy nebyl nejlíp a ten parchant, mě ještě provokuje.
"A co by chtěl ..děl…dobrého?"
Hals se mi zadrhl v hrdle a chtě nechtě jsem zasténal, když si Arašiho ruce probojovali cestu pod mou košili, kde me hladil po zádech a zuby mi oždiboval krk.Natáhl jsem ruce a přitiskl si ho na sebe načež se on chraplavě zasmál.
"No, já nevím, ale jsem si jistý, že na to příjdeme, myslím, že než se vrátím mohl by ses nad tím zamyslet, já se vrátím a ty mě budeš sledovat svým podmanivým pohledem, budeš skoumat každičkou částečku mého, těla a doslova hltat moje ladné kroky směřující ke skříni do, které pověsím svůj kabát a potom se protáhnu…"
Šeptalů svůdně a mě se nedostávalo dechu, byl jsem na pokraji zhroucení a zatímco mi šeptal své představi do ucha , tak mi začínali být čím dál tím víc těsné kalhoty.
"…vystavím své tělo na obdiv tvému lačnému pohledu a budu dokonale provokovat tvé smysly, se smyslným úsměvem k tobě přejdu a pomalu tě políbým, nejdřív tě jen ochutnám a budu se snažit rozeznat příchuť toho opojné skleničky alkoholu, kterou si po své práci vždy dopřeješ, poamlu ti sundám sako a pohladím po ještě stále zahalené hrudi, prsdtem budu sjíždět níž a níž a až se zastavím u okraje kalhot a pásku, který lýnými pohyby rozepnu, budu poslouchat tvůj zrychlený dech a dokonale si užívat tep tvého srdce, v té chvíli si ale upědomím, že to mi nestačí, jen jej cítit v dlani, nechám všechnu dosavadní činost mých rukou a jen se uchem přitisknu k místu, kde máš srdce, užívaje si jeho tlukotu tě budu jen a jen objímat, tak dlouho, tak mučivě dlouhou dobu až to nakonec nevydržíš a nedočkavě mě přirazíš ke stěně, kde mě začneš zuřivě líbat a strhávat ze mě všechno oblečení, které na sobě mám, ale já tě odstrčím, nedovolím ti zajít dál než jen ke sundání trička, nakloním se ke tvému krku a lýný´mi,a le vášnivými polibky, jej začnu dráždit na tvých nejcitlivějších místech, budu je líbat tvou rozpálenou pokožku a vnímat horkost kůže, do stehna mě bude tlačit tvůj vzrušený úd a já si budu užívat nadvlády nad tebou, budu si úžívat každičkého prosebného vzdechu, či zakňourání, jak se bude tvůj kamarád tam dole dožadovat také zasloužené péče, kterou mu jen tak nehodlám dát."
Slastně jsem přimhouřil oči a zaklonil halvu pod Arašiovími drávími polibyk na mé šíji, pod přívalem rozkoše, jak jedna z jeho rukou doputovala až pod lem mích trenek a sevřela mu bolaví naběhlí úd do rukou, jsem zasténal a téměř se zhroutil na kolena, nebýt jeho rukou, které mě stáel přidržují.
"A jak to bude dál?…"
Odtrhl se odemě a já jen sledfovalk jak se s uličnickými čertíky v očích odebral z místnosti, jetšě než jsem si stačil uvědomit, že mě vzrušil a nechal na holičkách jsem z chodby zaslechl.
"…Jakeu!Vymysli jak to bude dál!Necháš mě ať si s tebou tak mučitelsky hraji?Nebo mi ukážeš co je skutečná rozkoš?Jak na to mám jít správně?Tak abych tě tolik netrýznil."
Domem se ozvale jen bouchnutí vchodových dveří a já jen seděl na zemi zhluboka oddechujíc snažíc se tak vydýchat mé vzrušení, které ne a ne ulehnout.
S povzdechem jsem se nakonec zvedl a nakráčel si to do kopupelny, kde jsme ze sebe zhodil oblečeni a stoupil do sprchy, pod proud teplé vody, čelem jsme se opřel o studené kachličky na stěně a přemíšlel.
Proč to vždycky udělá?
Vždycky mě dožene k šílenství a potom si klidně odejde a nechá mě v tom samotného s povzdechem jsme zabloudil rukou ke svému již pyšně stojícímu údu, který jsem si s představou překrásně prožité noci a pohledu an vzrušeného Arašiho začal třít.
Leží na posteli, pohodlně rozvalený, kůže se mu leskně potem a vapdala jako posetá hvězdami, já stojím naproti němu a ze stoje jej pozoruji jak mě prosí pohledem abych to už ukončil, abych ho dál netrápil a konečně si jej vzal.
"Hlaď se, vzrušuj se pro mě"
zašeptal jsem hlasem, který jsem ani já sám nepoznávalm je skutečně můj?
Araši s touhou zastřenýma očima, bezmyšlenkovitě zvedl ruce a pomalími tahy začal dráždit své bradavky, které pod náporem jeho šikovných prstů ztuhly, rukamapomalu sjížděl níž, s jasným cílem…
"ne!"
zastavil jsem ho, když už pomalu bral do ruky svůj stopořený penis aby se pro mě udělala, přímo před míma očima, abych viděl jak moc a jak daleko je ochoten zajít jen abych si ho konečně vzal, v jeho očích se neodráželo nic víc, než jen touha po mě , touha po tom cítit mě v sobě, povítit rozkoš spojení a dokonalého souznění, našich těl, našich duší.
"Tohle patří jenom mě"
Zavrčel jsem a on znovu jen jako v oparu opomění, pokývl hlavou a jedna jeho neposedná ruka sklouzla , k jeho pevným hýždím, které si prohnět a zasténal.
Posail jsem se k němu na pstel a pohladil ho po prsou, políbyl jsem ho na ty jeho zvoucí a vášní vroucí rty.
Jeho neposedné prstíky si našli cetu přímo k jeho vstupu, pokrčil nohy a onořil se sám do sebe nejdřív jedním prstem při čemž se prohnul v zádech a hlasitě vzdychnul.
"Jakeu, prosím vem si mě, vem si mě, patřím jen tobě už mě prosím nemuč"
Zakňučel a v jeho očích se objevili slzy, které jsem hned slíbal.
Konečně jsem se nad ním slitoval, dovolil jsm aby touha ve mně, v mém srdci se prodrala na povrch a haldově jsem jej políbyl, přesunul jsem se mezi jeho nohy, které mi hned obtočil kolem boků, láskyplně jsem se na něj zadíval a na jeden příraz do něj vnikl.
Pokojem se ozvali dva táhlé výkřiky rozkoše.
Se zasténáním jsem vyvrcholil a omyl si tělo houbou a mýdlem, potom jsem se opláchl a vylezl ven, kde jsem na sebe hodil župan a svalil se na postel, během chvilky ani jsem se nenadál a už jsem spal, ve spánku mě doprovázeli představi o nás dvou.
Probudil mě nepříjemný pocit a hned jsem zjistil co, na županu jsme měl velkou mokrou skvrnu, trpitelsky jsem zasténal to snad není možné, chvíli tady není, jen chviličku a já už vím, že už bych bez něj nedokázal žít, ne, ne teď , když jsem konečně poznal, jaké to je být s ním a moci ho milovat, moci ho každý den svírat v náruči , cítit jeho dech, vědět, že jsem já ten jediný, pro kterého tady je.
Pomalu jsem se převlékl a v hlavě se mi hned zrodil plán, vkraqdl jsem se do kuchyně a překvapené kuchařce zašeptal co chi aby udělala, ta na mě chvíli vejrala jako sůva z nudlí no nakonec jen přikývl a začala si mumlat něco o dnešní mládeži a jqakoby nestačila normální večeře při svíčkách nebo co.
Uchechtnul jsem se a šel se připravit, jen pro Arašiho zajímalo yb mě jak se mu to bude líbyt, ale asi moc ne.
Pomstichtivě jsem se ušklíbnul a už vytahoval telefon běhěm pěti minut bylo všechno vyřešeno, teda bylo by, kdyby se na druhé straně ten pitomeček pořád neřezal smíchy vážně nechápu co je na tom špatnýho, tak místo Arašiho dám dáreček sám sobě a co jako…
Asi mi něco nedocházelo.
Šel jsem připravit ložnici, myslím, že to nebudu popisovat abych někoho neviděsil, ze skříně jsem vydal saténový župan, do kterého jsem se navlékl a trochu se navoňal vodou o holení, vím, že má Araši tu vůni rád, potom jsem láhvičku schoval zpátky a vytáhl trochu jiné věci, které jsem položilna noční stolek, po celém pokoji jsem rozestavě svíčky qa podíval se na hodinky.
No každou chvílí by tady měl být můj balíček.
Jen co jsem to řekl tak se domem rozezněl zvonek a sloužící hned běžela otevřít, já rychle zapálil všechny svíčky a pokojem se rozvonělo jejich příjemné aroma lesa a jehličí, borůvek, ostružin a lesních jahod…nádherná vůně.
To už se ozvalo váhavé zaklepání na dveře, vstoupila služebná a vyjukaně se uklonila.
"Pane, ono…přišel vám nějaký balíček a j-je dost velký"
Jen jsem pokýval hlavou a řekl ať jej donesou.
Do pokoje vstoupili dva chlápci, kteří dáreček opatrně položili na zem.
Ten jeden se na mě zašklebil stejně tak jako já na něj a on si brnklnul do kšiltu a prohlásil.
"Tak si to užijte pane"
V tom jsem si všimnul jeho fialového oka a s otázkou se na něj zahleděl.
"No, c…?Jo aha to no, řekněme, má páru"
S tím se vypařili a já se jen zahleděl na ten podlouhlích balíček, no vlastně to spíš vypadalo jako zabalená rakev.
S předtuchou nádherného večera jsem pomalu rozvázal obrovskou stužku a strhl z toho papír, hned na to jsem otevřel v tom jsem se zarazil, ty vole vona to je vážně rakev!
Tak za tohle mě Araši zabije, no snad, ale až zítra…
Pomalu jsem odevřel víko a pohled mi padnul na stále spící tělo, araši, ram ležel jen tak jako ho bůh stvořil kolem úst měl obvázaý hedvábný roubík a jeho vláčné rty přímo vybízeli k tomu abych je políbyl.
Jeho víčka se nejdřív jen mírně zatřepotala a potom se na mě upřeli dvě stáel dezorientované jantarové oči, které pomalu, ale jistě dostávali svého uvědomění, Araši sebou prudce trhnul s úmyslem jednu mi vrazit, si mě měřil doslova nsraným pohledem…
To be continute…
<!--//--><![CDATA[//><!-- var pp_gemius_identifier = new String('zPblFGtzyaQ9WqtbMJigPeTS31kdP3tABsfndjE4k5v.87'); //--><!]]>
Fofrem pokračuj. Nebo za sebe neručím. Ber to jako přátelské varování.