Legenda 01
27. ledna 2010 v 20:45 | Ebika | LegendaAhjik lidičky chci se znovu omluvit a ač už jsem dlouho nic nenapsala příštím týdnem by se to mělo změnit, začala jsem psát novou kapitolovku jmenuje se Legenda a tak vám tady dám menší úvod k ní.
Poslední díl Změny!!! už sjem rozepsala stejně tak jako Anděl páně , chtěla bych zase začít psát další řadu No konečně už zvoní!!!
Plánuji dohnat to co jsem zameškala, přibyde jednorázovka jménem Mersi pro tebe a je do SOMP on Amami, ještě ji musím opravit překlepy a poslat.
A teď k povídce Legenda...
Ntuším kolik bude mít kapitol a původně byla zamýšlena jako jednorázovka, ale kdo ví co zase vymyslím, že?
Jedná se o povídku v níž se budou vyskytovat nadpřirozené bytosti, hlavně čarodějové, elfové, vlkodlaci, mágové, víli skřeti a podobné ohavnosti...
Podle začítku se může zdát, že to bude deprimující, a proto chci upozornit, že tato kapitolovka bude mít několik krvavých dílů,a le rozhodně neplánuji z toho udělat horor, jen nenormálně normální povídku o lásce , vysvobození a štěstí...
Snad se bude líbyt a tady je úvod...
Legenda 01
Bojovník v lesklé zbroji, řev a sek zbraní, oči bojovníka zaplály hněvem a sílícím ohněm jen pobuzoval strach v jeho oběti, krev se vyřinula z rány a najednou nepříčečtný řev a srceryvné skřeky tělo svíjící se bolestí a hrůzostrašný smích, se ozýval jinak vždy stichlím lesem, napětí a strach s bolestí by se dalo krájet, odporná pachuť krve a příchuť smrti, jeho oběť se stále svíjela a přímo žalostně ječela bolestí a on?
Jen se smál , oči planoucí hněvem a co zbylo?
Smrt a prokletí.
Bojovník lesklé zbroji padnul vedle své oběti s neuvěřitelným požitkem se labužnicky přehraboval vnitřnostmi v lidském těle labužnicky nasával její vůni i pach zároveň, nozdry a oči doširoka rozevřené a vzrušení kolovalo žilami spolu s krví, je nemožné se tomu vyhnout vždy se to vrátí… jeho prokletí.
Svými dlouhými drápy sápal již mrtvé tělo a slizkým jazykem olizoval hojně vytékající krev.
Silnými, pevnými a zářivými zuby požíral maso.
Ozvalo se chechtání a skřek, když se k mrtvole začaly slétat vrány a spolu s bojivníkem požírat to co z něj zbylo, krysy se seběhly, a okusujíc konečky prstů po velkých doušcích pily, lahodný lektvar zavánějící železitou příchutí, kojoti vyli a měsíc v novu se oběvil v celé své kráse.
Mračna odešly a přenechaly tak průchod měsíční nekonečné moci.
Kdesi v dáli zahoukala sova a přiletěla se podívat na stvoření, jenž zabilo to neviné tělo, svým bystrým zrakem sledovala každičký detail než se nadobro vypařila v temnu noci v tuto chvíli, hodinu děsivější než je, kterékoli zakoutí toho nejtemější pekla.
Pít krev a požírat lidské maso za úplňku vyžívat se v bolesti jiných a nechat je trpět bolestivou smrtí, bylo jeho prokletím cítit vzrušení kolující v jeho žilách z potupy, bolesti, žalu a utrpení to bylo to jediné pro co žil.
Mlaskavé zvuky vystřídaly bolestivé kvílení nočních stvoření větřících přímo smrad smrti.
Jakoby se v té chvíli v celém lese zastavil čas nebylo nic jen stvůry požírající tělo a přímo tetelící se v krvavém čestvě uloveném mase stále chutnájícím po beznaději.
Bojovník se zvedl a svou zakrvácenou čelistí syčel na krysy a vrány , které se hned na to rozutekly ač nechtíc nechali za sebou sirové maso tlít.
Ještě hodnou chvíli nasával vůni železa smíchanou s vůni lesa, jeho oči poteměly a aspoň chvíli uhasil věčnou touhu po krvi.
Této noci se nadobro vytratil, ale příjde znovu stačí jen aby pocítil vůni a strach bytosti dost hloupé na to vydat se za úplňku za noci kdy je měsíc nejsilnějším živlem tam venku mezi stromy, do lesa temějšího než je samotná bojovníkova duše a její zákoutí do lesa jenž skrývá temnou minulost s ještě temějšími skutky, tohle byla platba za touhu…
Každého novu vyjít ven a hledat svou příští oběť a bude se tak dít ještě stovky let než se zbloudilé duši bojovníkovi dostane milosti a nové šance…
Za sebou nenechal jediné stopy jen zbytky tlejícího zapáchajícího se masa, které po několika dnech hledání sežraly, kojoti.
S bouchnutím, jsem zavřel knihu a labužnicky se protáhl, jo a to co jsem teď četl, no řekněme , že to byla naprostá hloupost, učitelka historie magie nám říkala, že to jsou příběhy psané ze života, ale kdo by takové hlouposti věřil…
Prý je ten příběh starší než ona sama a od té doby, kdy jej jeden mocný zaříkávač uvěznil do zažloutlých stránek knih, bojovník neudeřil.
Kniha je velmi vzácná už od pohledu je vidět, že to psal skutečný a mocný zaříkávač, ale je to hloupost nic jako vlkodlaci ani upíři nejsou jen čerodějové, elfové a víly…sem tam se dá zahlédnout i nějaký ten skřítek štěstí, ale jde to jen zřídka nepamatuji si, kdy jsem někoho o něčem takovém slyšel něco říkat.
Bouchnul jsme koženými deskami do desky stolu a nadělal tak rámusu jakoby na náš palác zaútočili trolové není se tedy čemu divit, když do pokoje hned vlítla moje matka.
"Maxmiliáne co se tady u všech čertů děje!"
Zaječela na mě a pohled jí utkvěl na knize, chvíli se mi i zdálo , že snad její pohled poteměl, ale to bylo jen chvilkové hned na to mě vystrčila ven, že se asi zjevně nudím.
Stejně je to blbost, taková kravina.
Zakroutil jsem sám nad sebou hlavou a s jasnější a odlehčenou hlavou bez starostí se vydal za jedním z mích kámošů…
Komentáře
ahoj :) nechceš spriateliť blogy? ak ano tak mi napíš pls sem: http://sunrise-sunset.blog.cz/1001/prve-a-snad-aj-posledne-triedenie-sb-na-sunrise-sunset
Ebi Ebi, ty mě chceš asi nejspíš odsoudit k mravním napaden nějakého ukeho!!!!!!!!!!ty .......hrozí že něco asi nejdřív provede ukemu než ty konečně mě přestaneš mučit!To je úžasné! další díl at nemusím nae gaye ve škole dohánet k šílensví!!!!!!!!!!!!!! muahaha (už vím co udělám zétra ve škole!
![]()
to je vážně zajmavě, tak tenhle cyklus si pohlídám vypadá to super ![]()
Uáá doknalé ^^ .. upíři, víly, elfové => to je MOJE
.
UA! Mazec! Šup sem s další vypadá to úžasně!