close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

13.díl-Podvraťáci 2

18. ledna 2010 v 19:19 | Ebika |  Všechno má začátek a i konec.
13.díl-Podvraťáci 2

PS:tak jo a máme tu další dílek jen díky tomu, že sjem nemocnáa nudila jsme se chci hned na začátku říct...eh nic snad mě nezabijete tak jako...eh vlastně taky nic...
no snad to nevzdáte hned na začátku.
jsem beznadějný případ takže hezký zbytek večera a hodně zdarui ve škole teď před vysvědčením.



"Itači!!"
Aůle nic nic se nozívalo.
"Itači!Ne!"
Stále žádná odpověď, přiřítil jsem se k němu ležel na zemi a byl…
"Itači?"
Skusil jsem opatrně a mírně s ním zátřásl, potom sjem se natáhnul a skusil krční tepnu, jestli má pulz, ale nic nebylo, nic jen…
"Itači nééé!"
Srceryvný řev se ozýval lesem, ale jen chvíli.
Postavil sjem s ena nohy a hleděl na Itačiho bezvládné tělo.
Já nedokázal jsem to vrátili jsme se od Sasukeho a přespali v jednom domku u jedné rodiny, která nás tam nechala, usnul jsem a když jsem se probudil Itači vedle mě nebyl, šel jsme ho hledat a když jsemho našel.
Bylo, je už pozdě.
"Slíbyl si , že mě neopustíš!"
Měl jsme chuť všechno rozmlátit všechno se zhroutilo, ani nevím kdo by to mohl být, kdo by mohl být tak silný aby porazil Itačiho?Proč by ho chtěl někdo zabít, ovšem jistě tady ve vesnicvi ho lidi neměli moc rádi, ale tam u nás tam ano a neznám nikoho kdo by Itačiho dokázal…zabít.
Itači ne prosím to ne…
Tiše jsme prosil,a lůe mé prozby nebyly vyslišeny, nikdo je ani slyšet nemohl ani jsem je neřekl nahlas, proč jeho?Proč?
Co komu udělal?
Tohle proč?
Padnul sjem k němu na kolena a objal jej houpal jsem sním v náručí a tiše prosil aby se vrátil, ale to bylo nemožné smrt se nedá vrátit.
Uslyšel jsem kroky blížící s eke mě, ani jsem si neuvědomil, že jsme na bývalém tréningovém hřišti, potavil jsem se a otočil od jeho tváře potřísněné krví.
"Já …co teď budu dělat bez tebe?Já tom u nerozumím proč se to stalo, vždyť nás nikdo nesledoval ani, já nevím kdo to mohl být"
Tiše jsem mluvo sám k sobě a příval slz už dávno zastavil, tohle bylo…
Proč?
"Araši?"
Ozval se za mnou Sasukeho hlas a já se překvapeně otočil bylo mi jedno, že vypadám jako angorák po výbuchu jaderné elektrárny, že jsme měl napuchlé oči a stále jsme nebyl schopný vypustit z úst, jediné kloudné slovo.
"Araši-sama?Co se děje?"
Ozval se tak samo Kimimaru a divně na mě hleděl.
"Mr-tví"
Dostal jsem ze sebe nakonec, ale jak vidno nikdo mě nechápal, ustoupil jsem tedy a jejich pohledy padli na Itačiho ležícího na zemi.
"Itači-sama!"
Vyprskl Kimimaru a v slzách se k němu přiřítil.
Sasuke to celé sledoval s povzdálí s nečitelným výrazem.
"Araši-sama co se Itačimu -sama stalo proč , proč on…"
Usylovně polykal srceryvné vzlyky, ale nebyl jsme schopný ho utišit to já bych to potřeboval to já bych potřeboval utišit.
"Kimimaru myslím, že bychom měli odejít zpátky do vesnice tady to není bezpečné pokud, se tady nachází, někdo kdo dokáže zabít i Itačiho, nemůžeme tady zůstat byl by si příliš snadný terč podle všechno jde dotyčný po příslušnících klanu Uchiha, párkrát už Itačiho někdo napdl, i sasuke by si měl dávat pozor, tady to pro tebe skutečně není bezpečné."
Vyvalil na ěm svoje lesklá očka, do kterých jsem nebyl schopný se podívat aby na mě nepoznal moji bolest, kterou jsem musel skrývat kvůli ostatním.
Kvůli němu.
"Tak jak to, ale vždyť o mě nikdo nev…"
nestihl dokončit jak jsem na něj zaječel.
"Ale s tím si nemůžeme být jisti, a byl by si se Sasukem a oto vědí všichni, že je Uchiha, takže si padej zbalit věci!"
zaskočeně na mě hleděl, překvapil jsem i sám sebe ještě jsem na nikoho nezakřičel od té doby co jsem…
Sakra k čemu jsem ten nejlepší, když stejně nedokážu nikoho ochránit!
"H-hai"
Dostal ze sebe a během chvilky byl pryč.
"Araši tohl epřece není řešení"
Vmísil se do toho Sasuke, ale já ho neposlouchal hlavou mi kolovalo až příliš myšlenek, bez váhání jsem začal pozorovat okolí, jestli najdu aspoň stopu po…
Ano to mi bylo divné …po boji!
Po boji přece nemůže nc zůstat takové , neporušené, nezničené, tady není zloměná ani větvička.
"nezabili ho tady museli jej sem přenést,a le proč co se stalo?"
Znenadání se mi na rameni objevila čísí ruka, kterou jsem hnedf odmrštil a odskočil od dotyčné osoby co nejdál.
"Tobě se to do háje řekne, nebo co vlastně…když si Itachho ani pořádně neznal, ani si nevěděl jaký ve skutečnosti je dej mi pokoj!"
zaječel jsem na překvapeného Sasukeho a teprv potom jsem so všimnul těch vyjevených děcek za ním.
Dvě holky a jeden kluk.
Asi Sasukeho tým.
"tak tohle je tvůj tým?Kdybych …nic"
Posadi jsem se na jednu z větví a čekal na Kimimaru, přimtom mi pohldet sem tam zabloudil na Itačiho, který stále ležel na místě.
- - - - - - - - - - -
Otevřel jsem oči a sláskou se zahleděl do klidné tváře, zvedl jse ruku něžně jej pohladil políci.
"Stávat růženko, je krásný den"
zašeptal jsem a vtiskl Narutovi letmí polibek do vlasů.
Díval sjem se jak se pomalu ty dvě modré studánky otevřely a zahleděly na mě.
Překvapeně jsme zíral do Sasukeho usměvavé tváře a vzpomínky do mě udeřily, jako blesk s čistého nebe.
*
"ne!"
vykřilk a posadil se na postely zhluboka oddechujíc.
Rychle jsem jej objal jak jsem ničemu nerozuměl.
"Naruto, děje se něco?Cos e stalo no tak podívej se na mě"
Když s ena mě upřeli dvě modré nepříčetné oči málem jsem se zalkul tolik bolesti. Co se stalo?
"I-Itači?"
Optarně se optal a já jen vyklenul obočí.
"Ne Sasuke"
zasmál jsem se v pokusu o vtip,a le to jsem jak se zdálo neměl dělat Naruto odemě v mžiku odskočil a nedůvěřivě na mě hleděl.
"Naruto klid to byl jen vtip jasně , že jsme Itači kdo jiný bych měl být?"
Naruto se chtnul za hlavu a sesul se na zem.
Hned jsme k němu přiskočil a vzal ho do náruče.
"Itači ty mě…to"
Odsekával a já nechápal.
"Vyděl sjem TO!"
"Co jsi viděl?"
Zoptal jsem se nechápavě.
Takhle vyvředěný ze snu už dlouho nebyl to by mě zajímalo co se stalo.
"Co se stalo?neboj jsem přece s tebou, to byl jen sen."
"ne Itači to byla b…ne"
zašeptal viděšeně , ničemu jsem nerozuměl.
"Co ne?"
Hodil an ěm pholedem,. Který jasně naznačoval, že tohle není jen blbej vtip,a le bohužel…

To bě continute…










 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 18. ledna 2010 v 19:59 | Reagovat

celou povídku jsem myslela, že si tě najdu a zaškrtim tě, máš štěstí, že to byl jen sen! takhle mě děsit :-|

2 akimari akimari | Web | 18. ledna 2010 v 20:08 | Reagovat

prečo mám pocit, že Naru chcel povedať,že to bola budúcnosť? Ak to naozaj chcel povedať a Uchiha starší zomrie, buď si istá, že by ťa čakal horší osud ako Haruno čo by sa dostalo do rúk yaoi fanatičiek! ..... Ták už som sa niekomu povyhrážala a môžeme prejsť k hodnoteniu...hm čo dodať...úplne si ma strhla do deja a ja stále nemám dosť!!!! :D

3 Lachim Lachim | 19. ledna 2010 v 9:50 | Reagovat

Koukej rychle pokračovat a takhle nás neděs. Ještě, že to byl sen. 8-O  :-|

4 Gel-chan Gel-chan | Web | 21. ledna 2010 v 8:05 | Reagovat

Kyáá takhle nás všechny napínat .. Ebíí ˘˘.

5 Chrona Chrona | Web | 25. ledna 2010 v 15:04 | Reagovat

No šup sem s další ^^

6 sisi sisi | 3. února 2010 v 17:29 | Reagovat

Itačííííííííííííííííí tohle méno mě dostává, prootže ojí kamarádky pes se přesně tak jmenujě a když zlobí je to itači a když je hodnej tak je to itačín
.d prostě mazec :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz