7.díl
PS:Přiznávám dneska se mi psátnechtělo, ale tak když jsou ty vánoční svátky:-D
tak hezkjé počteníčko a příjemný zbytek večera:-D
Kyubi se bavil čím dál lée tohle celé mu přišlo opravdu komické, nemohl říct, že by se nudil to tedy ne.
Zabodl se do něj Kisameho pichlavý pohled,a le on nehnul ani brvou spíš měl chuť se rozesmát vždyť tohle je paranoidní ten prďola si myslel, že by jej mohl zabýt, jeho KYUBIHO.
Téměř vyprskl smíchy.
"Kisame tohle je Liška ten co zaútočil na čvrtého"
Kisame pokýval hlavou a optal se už celkem nezůčastněným tónem.
"A potřebuje?…"
Itači mlčel a jen se vydalk na cestu k úkrytu Kisame jen protočil oči a vydal se za ním stejně tak jako Kyubi.
Zastavili se před vchodem do jeskyně.
"Ty ukaž co umíš"
Pronesl Uchiha tiše a Kisame v té chvíli zaútočil.
Kyubi rychle poznal, že ten jeho Kisameův meč vstřebává čakru a krade mu jí, začal používat útoky na dálku,a le jen s malou spotřebou časkry, boj trval stejně tak dlouho jak jen mohl, to je asi jeden den.
Itači to celé sledoval svým Sharinganem as bezvýrazně hledal sdtopy jakékoli tajné techniky kterou neznal, nebo zvláštního nadání, ale po několika hodinách se jen mírně zamračil, nechápal co tu někdo tak obyčejný pohledává neumí nic než jen kterýkoli jiný ninja, jeho schopností je možná tak neomezené množství čakry , se kterou jak vidno ani neuměl pořádně záchazet ten se tady dlouho neudrží.
Pomyslel si a ušklíb.
"tak to by stačilo myslím, že půjdem dovnitř.
Kisame se jako na rozkaz zastavil a hned se vydal za Itačim zatímco Kiubi zůstal trochu pozadu a jen se šklebyl, přesně tušil co si o něm jeho nový KOLEGOVÉ myslí.
Měl znovu tu odpornou chuť se rozesmát, ale bohužel není tady pro zábavu.
V pro něj nestřeženou chvíli vyvolal klon a ten poslal do konohy za Nartutem.
*
Naruto zaslechl bouchnutí dveří, ale nevěnoval tomu moc pozornosti spíš hleděl před sebe a vypadal, že nevnímá okolní svět a prostor kolem sebe, ale opak byl pravou pravdou.
Přemýšlel a dumal měl takovou chuť toho Uchihu políbyt už tak strašně moc dlouho, ale tentokrát měl snad poprvé v životě strach, že něco pokazí.
Seděl na posteli se skříženýma nohama a hleděl nevidoucím pohledem před sebe, ozvalose zaklepání na dveře.
"Dále"
Sasuek vstoupil do pokoje a zahleděl se na postavu na posteli, zase jej uhodila do očí ta neuvěřitelná podobnost.
"V kuchyni máš večeři"
Oznámil stroze a zmizel, Naruto se sám pro sebe ušklíbl a zvedl.
Pomalu prohledával místnosti než narazil na kuchyň kde se posadil zas tůl a začal se ládovat když dojedl a tak chvíli mlčky hleděl za oknem se mihl stín s nepatrným zamračením se zvedl a vydal se ven nevšiml si dvou černých očí, které ho celou tu dobu sledovali, naruto byl sice skvělím ninjou a byl dost neporazitelný,a le ani on není dokonalý to není nikdo, kdyby měl své tělo pohromadě nebylo by pro něj problémem odhalit kohokoli, kdykoli a kdekoli, ale bez jeho druhé polovičky to bylo o něcfo horší.
Sasuke za ním tiše našlapoval jako kočka a plýžil se ve stínech při čemž přemáhal svůj temný srak a napínal všechny smysly, které měl, jen aby mu neunikl jediný detail.
Naruto se zastavil před maskovanou postavou a v samém zamračení ignoroval i chvíli dost viditelného i překvapeného Uchihu, který se ,a le rychle vzpamatoval a schoval do nejbližšího křoví a největšího stínu.
"přišel jsem podat hlášení"
oznámil hlas tak stejný tomu Narutovému až Sasuke tiše musel vyjeknout tohle opravdu překračovalo všechno jeho rozumné myšlení hlavou se mu te´d honili myšlenky, že si do vesnice pustili vraha, špeha někoho, kdo tady nemá co dělat ě měl by být za mřížemi.
"Říkal jsem mu, a´t tady nikoho neposílá Sasuke je nebezpečný mohl by mě hned odhalit a já bych to nepoznal."
Postava jen příkýval ostatně on si to uvědomoval stejně tak dobře, ale…bylo tady stále ALE.
"Uchiha Itači je velice podezřívavý, snažím se, ale je celkem dost možné, že mě odhalí dříc než se stihnu spamatovat měl by si se vrátit tak rychle jak jen to je možné, počítám tak pět dní než bude Itačiho přesvědčení povrzeno."
Naruto si skousl spodní ret a zbytek konverzace nebyl slyšen, bylo dost možné, podle Sasukeho, že se dorozumívali myšlenkami,a le bylo to nepravděpodobné taková technika neexistovala.
Co, nebo kdo je vlastně Naruto ze Suny zač?
Proč přišel?
Co chce?
Proč mluví s liškou osobně anemá z něj ani trochu strach a co potom to jeho hlášení, že Gáru napadnul taky je to snad i zrádce Suny?
A špeh v listové?
Co je tohle vlastně všechno za podivné schromáždění?A co ty hlasy?Jsou tak stejné a podoba s…
Ne toho je moc musí si to rozebrat pomalu a logicky.
Zamračil se a dál sledoval dění před sebou.
Naruto přikývl.
"Ale to znamená, že se můj čas tady krátí o víc jak polovinu"
Liška na to jen přikývl.
"tak dobře"
Pokýval Naruto hlavou, udělal nějaké pečetě a postava lišky se začala vsakovat a obsrubovat do Naruta, který zhluboka dýchal a snažil se vstřebat co nejvíc z nově nabyté síli.
Zamračeně se rozhlédl měl pocit, jakoby jej někdo sledoval.
"Sakra!"
zaklele hromově, když si uvědomil, že to je dost a jistě a stoprocentně Sasuke rychle se vydal do domua jal se hledat sasukeho,, jestli je v domě.
Sasuke mezitím udělala pečetě a během vteřiny byl ve svém pokoji a četl si nějakou knihu.
Ozvalos e zaklepání.
"Dále"
podíval se lhostejným pohledem ke dveřím, ale tentokrát i pro něj bylo těžké udržet si svou chladnou masku, když měl v halvě víc myšlenek, než kdy jindyl, ale byl to Uchiha a ten…
….
"Já jen…"
pronesl Naruto a zarazil se pohlédl na knihu v uchihových rukou a muselo se zadržet aby mu neuniklo zavrčení.
"…chtěl jsem poděkovat za večeři, zatím dobrou noc"
S tím zmizel a Sasuke položil knihu vedle sebe a zamračeně se zvedl z postele.
Spropadenej uchiha on to všechno slyšel všechno viděl tohle je zlé moc zlé, aby se můj čas tady neskrátil ještě víc než je do teď.
Blbec ani si nevšiml, že tu knihu drží obráceně jeto jasné.
S pochmurnými myšlenkami se zamkl u sebe v pokoji a natáhl na postel.
To be continute…
Blbec ani si nevšiml, že tu knihu drží obráceně tak z toho som váže nemohla...inak skvelé ako vždy a dúfam že to pribudne rýchlo pretože som stráááááááááááááááááááááááááááááááááááááášne zvedavá ako to skončí!