PS:
nezabíjet všechno není takové jaké se zdá být.
7.díl-Smrt
Naruto běžel směem k první a zároveň nejbližší vesnici v širém okolí v náruči měl Sasukeho a sním i splněný úkol.
Sasuke tiše oddechoval a dech se mu zadrhával v hrdle sem tam mu spolu z výdechem z plic vyprsklo až do úst, několik kapek krve, kterým nemohl zabránit spatřit světlo světla, ve vlastní bezmocnosti se utápěl i v čirém neurčitém snu, který byl tak zvláštní, tak nepochopitelný, čirý jako voda, s nádechem modře jak jej neustále sledovaly dvě modré oči, a hřejivý úsměv jednoho blonďáčka, která se křížila s tou chladnou maskou toho vraha.
"Mám já tohle zapotřebí…".
Mrmlal si Naruto v tichosti sm pro sebe a pohlédl do Sasukeho zrádce nerozuměl rpoč to měl udělat Sasuke je přece nijak neohrožoval, ale Danzoovo přání je jeho přáním musel svůj úkol splnit ačkoli byl takovým jakým je.
Zastavil se kousek od vesnice a s chladem v očích hleděl na její obyvatele, rozešel se po hlavní cestě do jejího nitra, po cestě jej doprovázeli vyděšené i zmatené a nenávistné, zhusené, nachápavé pohledy, kterých si nevšímal.
Najednou zastavil to bylo ve chvíli kdy se před něj přihnali několik postav ninjů z páskami se znaky kamení na čele.
"Potřebuji popmoc pro svého přítele"
Pronesl bezůčastněně a hlavou pokynul na tělo vb jeho náručí.
Nic ninjové neodpověděli.
"Potřebuji kde přespat, jinak se o něj postarám já jednu noc prosím"
Ninjové po sobě hodili bezhybnými pohledy a jeden na Naruta kývnul aby jej následoval, zavedl ho bz ečí k jednomu z zchátralých domků, kde ho nechal.
"Ať jste zítra pryč nemáme tady cizince rádi"
Pronesl k Narutovi tiše a ten přikývl v odpověď.
Jakmile se za Narutem zaklaply dveře hodil sasukeho na zrovna ne moc lahodící pohled, postel a on sám se posadil na židličku, kde si začal všelijaké střikačky a nástroje,s pochybným výrazem sem tam vzhlédl na Sasukeho,a le hend na to se začal opět soutředit své práci.
Když noc přešla v nový den, taks e Naruto zvedl ze židle azačal Sasukemu pomalu vstříkávat tekutiny z ampulek do žil, kde se mísili s krví.
Když byl hotov, tak nezbývalo nic jinéhjo než-li čekat a potom se vytratit tak jak to dělával vždy, když splnil daný úkol.
Sasuke se propnul v luk a svraštil obočí v nenadálé a neočekávané křeči na , kterou nebyl připraven.
Zhluboka dýchal takrychle jak jen mohl.
Bolest pomalu ustala a sasukeho dech se sklidňoval a rozrušoval zároveň.
Najednou se jeho temné hloubky půlnoci otevřeli a odhalili, tak jejich nebývalou chladnost, Naruto chtě nechtě musel uznat, že tohle opravdu umí, i v takové nepříčetné bolesti se dokáže vládat, to s e mu musí nechat, i když chtě by jerj slyšet sténat bolestí, ale když ne tak s tím moc nenadělá.
"T-ty pa-par-parchan-parchante"
Zasyčel sasuke ezi zuby a v ustávající bolesti přivíral oči.
Náhle prusdký nádech a z úst mu začal vytékat pramen krve, to byla ta chvíle , na kterou Naruto celou tu dobu čekal, teď má jen pár vteřin an to aby mu to řekl.
Zvedl se a těsně u Sasukeho ucha mu do něj něco zašeptal.
Sasuke překvapeně rozevřel oči, ale…
Byl konec sasukeho dech zmizel arva se vytratil už tak z dost bledých tváří, smrt si přišla pro jeho tělo, už nezbylo nic co by tady Naruta drželo.
S úšklebkem na rtech hleděl na své dílo a uklidňoval se jen jedinou myšlenkou.
"Snad se ještě někdy setkáme"
pronesl Sasukeho směrem tiše vydal se za Kakashim a Sakurou do určené vesnice splnit jejich misi.
Zanechal za sebou jen smrt a odešel tam kde ze sebe bude opět muset dělat toho pitomího tupce a debilně řvát, že se jednou stane hokágem.
To celé z povzdálí a pečlivě ukryty sledovali dvě chladné černé oči, které zmizeli stejěn tak rychle jako se objevily.
Zatímco narutovi na tváři hrál pobavený úškleberk celou dobu o tom blbečkovi za keřem věděl,a le když si jej chce Danzou ozkoušet tak ať on se kvůli tomu nehodlá stresovat.
Co nejrychlejším tempem běžem za svým týmem.
Zytímco byla opět průtrž mračen.
*
Ebenivé oči se zůžili nenávistí stejně tak velkou jako jeho vlastní touhou…
*
"Kakashi-sensei, Sakuro-chááán!!!!!"
Řval naruto jako o překot a zuřivě před sebou mával rukama jak se snažil na sebe upozornit.
Oba společnící se na něj hend otočili a avypadali opravdu dost naštvaně.
"Kde jste se loudali!!!Naruto je určitě zase tvoje vina!!!Máte nejmíň několik hodin zpoždění myleli jsme si, že vás někdo přepadl!!!…"
Začala na něj chrlit, zatímco Kakashi jen mlčel a čekal až si to Sakura uvědomí.
"A jak to prosimtě vypadáš!!!…a…kde je sasuke?!"
"Mi přepadli nás sasukeho dovedli s sebou do kamenné já už nemám čakru musíte tam se mnou"
Kakashi a Sakura na sebe překvapeně pohlédl.
"sasukeho … zajali?porazili?Kdo?Co?"
Nějak to Sakuře nedocházelo.
"To te´d musíme tam kakashi - sensei je to rozkaz musímě Sasukemu pomoct!"
To be continute…
heh k tomu komentáru ku sami v púšti2 ti poviem len že nieje všetko také ako sa zdá. a musím ti naozaj poďakovať pretože také krásne komenty som ešte nedostala a naozaj ma to teší a spravilo mi to chuť písať ďalej. naozaj ďakujem a idem si preštudovať i ja tvoj blog, viem že sa mám načo tešiť