close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

b) Abbadon

30. listopadu 2009 v 21:42 | Ebika |  Abbadon
b) Abbadon

PS:Já nevím nikdy jsem si nemyslela jak moc jsem úchylná každopádně...

Upozornění:tenhle díl je skutečně brutální jen pro silné povahy a to bez debat, 18+, sadomaso, emocionální nestabilita, agresivita, znásilnění...

Prosím pokud jste něco jednli doporučuji nečíst, nic pro slabé žaludky a povahy...(Brrr....jak jsem něco takového mohla napsat)prosím odložit katany kamenní a tak podobně a hlavně žvýkačky nevím jak bych si je vymotávala z vlasů, bych musela do hola...

Prosím abyste upozornění braly vážně...
Jinak moc děkuju za komentíky k minulému dílu a jsem ráda, že se líbyl u tohhohle dílu dost pochybuji, že y se líbyl.


"Michale pohni kostrou!"
Ozval se hlas mého otce do teď ztichlím domem a já se jen přikrčil, nechtěl jsem ho zase vidět opilého nechci aby mě on opět viděl, když je opilí.
Tiše vzlykal a slzy mu tekli do svůdních rtíků a zanechávaly za sebou mokré cestičky na tvářích.
Tak dlouho už necítil ničí teplé objetí matka mu zemřela dřív než si ji stačil pořádně vtisknout do paměti a otec se o něj nezajímá, jen jej naučil mluvit a poslal do školy, jen tak aby se neřelo.
Klepal se strachy a téměř se nemohl nadechnout a jak ho tížil velký balvan na duši, na srdci.
Strach, cítil strach.
Ozvalo s e bušení na zamčené dveře a chlapec jen zalapal po dechu a ještě víc se natiskl do koutu pokoje, trpitelsky čekal až bušení ustane a on si bude moci, alespoň trochu vydechnout, ale nepřestávalo to bušení s e ozívalo stále a znova a s každým nastávajícím bouchnutím se dveře zatřásly a panty povolily.
S každým nastávajícím výkřike a zuřivým hlasem jeho otce se mu zastavilo srdce a vynechalo několik úderů.
Rámus přestal.
Tiše rychle oddechoval a usilovně polykal slzy, zvuky jen aby se jediný vzlyk nepodral na povrch a jeho otec ho neuslyšel.
Šok!
Další rána, ale tentokrát byla takovou rázností, že vyrazila dveře, chlapec na to vyjeveně civěl a nebyl schopen popadnout dech.
Stál tam rudý v obličeji a šílenstvím v oších.
"ty melej harante ty spratku!!!!Co si to dovoluješ!!!!"
ječel jako smyslů zbavený a chytil vyjeveného chlapce pod krkem, div ho nedusil, silně jím třásl a nevšímal si uslzených očí.
Obrovská rána se rozezněla bytem, když dopadlo křehké tělo na postel ve svém dětském pokoji.
"ty jeden zkurvisyne já tě naučím poslušnosti"
Vrčel nepčíčetně zatímco si odepínal pásek kalhot.
Stáhl mladému chlpci kalhoty i s trenýrakami a zuživě ho začal mlátit po neporušené kůži a drobném zadečku.
Chlapec všískal bolestí a na zadečku se mu začali objevovat krvavé šrámy, kůže se odluvovala a ta co zůstala byla spálená a citlivá na dotek.
Po asi padesáti stejně tak silných a nepříčetných ranách mu muž pustil do te´d pevně sevřená zápěstí a spokojeně se šklebyl na krvácející rány a utrpení jeho vlastního syna.
Chlapec zuřivě oddechoval a snažil se vzpamatovat, nemohl se pohnout bál se pohnout, do ran se mu nečekaně zaryly nechty a on začal zuřivě řvát o pomoc, ale nikdo nepřišel jen ticho nasvědčovalo pustoprázdnému bytu a samotě, kterou chlapec trpěl.
Nechty se mu zařazávali do kůže.
A když mu do vzduchu trčelo, několik kousků čerstvé kůže tak je muž vzal s libostí do prstů a nemilosrdně je začal odtrhávat.
Vyžíval se v jekotu a bolesti, kterou způsoboval.
S krásně tvarovaného zadečku se mezitím stala krvavá masa.
Bolest chlapce ubíjela a doháněla jej k šílenství neuvědomil si ani jak a byl přiražen na stěnu.
Odporná bolest se mu zahryzla do útrop, když do něj muž prudce vstoupil a nemilosrdně začal přirážet.
Natrhl malý do dnešního dne neporušená otvor, ze kterého začala vytékat krev.
Chlapec vříckal a řval, ale nepomáhalo to ani trochu mu to neubíralo od bolesti, kterou si prožíval.
Zuřivě bulšil jemnýma ručkama do stěny až si rozdrásal kloubky do krve.
Bolest skutečná a pravdivá to je to co te´d prožíval.
Bolest.
Poslední příraz a muž do chlapce vyvrcholil.
Bolestivě jej přehnul o psací stůl v chlapcově pokoji a pohled mu utkvěl na nůžkách položených ne něm.
V jediném okamžiku mu rostrhl košili a vzal nůžky do rukou, když to chlapec uzřil, tak začal prosit a kňučet řvát a zuřivě se snažil dostat z pevného obětí.
Venku se ozvívaly policejní houkačky, ale ani jeden z nich je neslyšel.
Opět prudká bolest.
Muž zarazil chlapci nůžky do konečníků ostrou stranou a roztahoval je a zase cvakal k sobě.
Krev se v hojném počtu lila z chlapcova bezvládného těla, který už bolestí nebyl téměř při smyslech.
Muž nůžky vytáhnul a přesunul se s nimi k bradavkám, které postudil zakrvaveným hrotem na jejich špičkách.
Zuřivě funěl chlapci do jamky mezi ramenem a hlavou a hryzal jej do krku.
Ve chvíli, kdy nůžky opět zcvakly a s jistotou si vybrali svůj cíl v podobě, jedné z bradavek se rozrazili dveře a muž byl od chlapce odtržen, ten se ve vlastní bezmocnosti zhroutil na zem a nevidoucím pohledem hleděl vpřed nevnímajíc okolí ani opatrné obětí ochranitelských paží.
Muž se chvíli vzpamatovával z šoku, a když uviděl, že jeho syna objímá nějaký policista a plačtivě mluví vyděšeným hlasem do jeho ouška, že je už všechno v pořádku začala v něm vřít krev více než před tím z absolutní nepříčetností překvapeného policistu od chlapce odtrhl a vzal michaela za obě ruce za, kterého ho táhnul pryč z pokoje po tom co dřív bývalo chlapcovo pozadí.
Chlapec se s další bolestí rázem probudil z latargie a začal ječet jako o život, mezitím se policista vzpamatoval a vrazil muži jenu pořádnou ránu do obličeje strhla se bitka,a le to už dovnitř vpadli posily, většina z policistů, když uviděla co se děje zalapala po dechu , někteří, kterým utkvěl pohled na chlapci vyběhli ven a začali zvracet, některým dokonce ukápli slzy, ěco tak odporného ještě nezažili.
Muže odtáhli do policejního auta a v poutch ho přísně střažili.
Policista, který před tím utěšoval chlapce se k Michaelovi vydal pomalým váhavým krokem, ale dlouho mu to nevydrželo a z prudkostí jej vzal do náruče a pelášil s ním k sanitce, nevnímajíc ve vlastním šoku z toho co se tu odehrálo chlapcův pláč a pokusy o odtáhnutí se,když sanitáři uviděli, tekoucí krev z chlapcova tělaa v jakém byl stavu bez otázek ho ihned převzali a začali ošetřovat, což šlo dot těžko navzdory chlapcově slabosti, který se i přes svůj stav zuřivě bránil, proto mu vpíchly do žíli čirou tekutinu, která jej uspala.
*
Když se chlapec začal probouzet ležel v nemocnici s neschopností pohybu.
V očích semu nahromadily slyz při vzpomínce na událost, která se stala, nevědíc sám o sobě upadl zpět do té chvíle.
"Pomoc!!!Nééééééééééé!!!!pomocte mi prosím někdo!!!!!!!!!!!pomóóóó!!!!!!!"
plačtivý jekot se začal ozívat nemocničními chodbamy a v mžiku se k pacientovi seběhli všechny sestřičky několik doktorů, kteří se ho snažili uklidnit.
"nechte jej být!"
Ozval se rozhodný rázný hlas.
A všichni překvapeně zvedli hlavu a odtáhli se akorát dva doktoři drželi zmítajícího se chlapce za ramena aby si nemohl ublížit.
Černovlasý muž přistoupil k lůžkua chytil Michaela rázně, ale při tom jemě za bradu a jeho pohld stočil tak a sebe.
Chlapcovi zorničky byly rozšířené strachem.
"Michaeli poslouchej mě"
tělo na postely se začalo otřásat, ale černovlasý muž nepřestal mluvit, jeho klidný hlas pomalu uklidňoval i samotného chlapce.
"Míšo už je všechno v pořádku Šššš"
Zhluboka dýchala přestal se bránit, ale strach z očí nevymizel jen byl ukolébán zelenými smaragdy černovlasého muže.
Dvě modré laguny se zalily náručí slz a ústa se prudce otvírala a zavírala jak zuřivě oddechoval.
To be continute…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 1. prosince 2009 v 10:01 | Reagovat

Jen pevně doufám, že je to všechno fantazie a není to inspirováno skutečností. Jinak ač odporné, tak dobře napsané. ???  O_O

2 Amami Amami | Web | 1. prosince 2009 v 15:53 | Reagovat

ale až také odporné to nie je!! mne sa to páčilo (čo som to pred chvíľu napísala?? mo už mi asi fakt šibe) inak sa už teším na pokračovenie

3 terkic terkic | Web | 1. prosince 2009 v 16:45 | Reagovat

sice dost kruté, ale jelikož píšeš velmi dobře, tak sem to přežila:-)

4 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 3. prosince 2009 v 14:34 | Reagovat

Muahahahaha >xDD Tohle je nejlepšíí ^^ Ebi-chááán,to je vážně užasný..prej nůžky..fuf xDD Fakt úžasný ;D

5 geluskaG geluskaG | Web | 4. prosince 2009 v 11:30 | Reagovat

Kyáá to je moc povedené ^^.. *hehehehe* .. opravdu se ti to povedlo ^^.

6 Haku Haku | 28. prosince 2009 v 22:39 | Reagovat

Teda vazne,to bolo ,au,-ale uz mu neublizuj,najdi mu niekoho kto mu pomoze zabudnut. [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz