close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

5)Můj pes

28. listopadu 2009 v 16:34 | Ebika |  Můj pes
5)Můj pes


PS:Tak j tu další dílek a je věnovaný Gel-chan mému super SBéčku si ten díleček užij a vy ostatní taky děkuji za komentíky a přeju příjemné počteníčko a hezký zbytek dne:-D




Něco mě zezadu praštilo do zad vyheknul jsem a zatmělo se mi před očima.

Odsunul jsem se od dveří a přivřenýma očima Propálil Alexe pohledem, co budu dělat tohle je špatné tohle je moc špatné rozhodl jsem se pro předstárání spánku získám tím určité výhody, tak jsem zavřel oči a zklidnil dech zrovna ve chvíli, kdy se na mě upřel Alexův překvapený pohled.

*

Když v tom do mě uhodil šok no, já on…ježiš on tady seděl,a le co mu…

Hleděl jsem a něj jako, že tu seděl ajá …

Počkat zastavil sjem se to přece není možné nemohl jsem do něj vrazit jen tak aby se neprobral.

Mlčky jsem se k němu sklonil a šáhnul mu na čelo, měl ho horké hodně horké.

Vzal jsem ho do náruče a odnesl do jednoho z křesel , do kterého jsm ho posadil.

Chtěl jsem se otočit a odejít, ale něco mi říkalo, že bych atdy měl zůstat co kdyby se mu něfco stalo, ještě by to vypadalo, že sjem mu něco udělal a všechno by bylo an mě.

Vyzvednul jsem ho do vzduchu a posadil se na jeho místo, jeho jsem si položil a klín a hlavu mu opřel o sebe.

Mlčky jsem ho výskal ve vlasech a přemýšlel.

To asi nebyl ejlepší nápad až mě tady najde tak mu všechno dojde.

Zahleděl sem se mu do tváře a zkoumal jeho jemné rysy.

Byly téměř dávčí a při tom vše poukazovalo an to, že je to kluk, všechno jeho krása nebyla jemností nýbrž tvrdostí.

Zelené oči podobající se tvrdosti diamantů, bledé plné rty spojené i teď ve spánku do úské linky, poněkud ostřjší brada a trochu hrbatý nos, ale jen dodávající jinak dokonalé tváři víc zvláštnosti.

Vyhublé tělo, ale vím, že před rokem jej takové neměl na pažích i nohoua vůbec celém těle se mu vrbili mírný svaly, které te´d už stratili svou pevnost, dost zhubl,a le pořád vypadal svým způsobem stejně.,

Něco mi napovídalo, že bych si na něj ml dávat velký pozor, ale bylo to těžší než se zdá.

Ač nevypadal jemě, křehce ano byl tak vychrtlý až yb jej bylo téměř líto.

Všechno mi napovídalo abych odešel, ale já nemohl nedokázal sjem to jsem jsem zvědavě zkoumal tu chlapeckou tvář, která ě tak uchvátila.

Pozvedl sjem jednu ruku a jemě ho po ní pohladil při čemž jsem musel přivřít oči.

Byl neodolatelný.

*

Top mi snad dělá schválně!!!

Řval jsem v duchu proč mě tam nenechal každého člověka se zdravím rozuměm by napadlo okamžitě zmizet, ale on ne, je to normální?

Ucítil jsem pohlazení po tváři a měl jsem co dělat abych udržel dech zklidněný tak jako byl na začátku.

Naslouchal jsme tepu jeho srdce, který mě kolébal ke spánku, byl tak klidný a ten dotek ve vlasech na távři.

Už dlouho jsem se necítil tak klidný, tak v bezpečí.

Sic se mi to moc nelíbylo, ale i se značnou nelibostí mě začal kolébat a opravdový spánek zvát do své náruče a volat mé jméno svět snů.

Nechtělo se mi ještě propadnout snění, ale nšl jinak.

Ten klidný tep srdce a mírné Buch Buch-Buch buch

Mě nutili opustit rozumné myšlení.

Čas pomalu plynul a Alex mě stále držel, ještě dlouhou chvíli jsem vníma jeho přítomnost než jsem se skutečně propadl do říše snů.

*

Už asi hodinu pozoruje jeho klidnou tvář a užívám si pocitu mít ho v obětí to, že o tom nevěděl bylo nejlepší.

Pomaůlu nastal čas abych šel musel jsem do práce sepsat správu o dnešní schůzce,a le tak nějk se mi ho nechtělo pouštět.

Pokrčil jsem rameny.

Už jsem se rozhodl i sním v náruči jsme se postavil a nohy a vydal se ke dveřím, které jsem následně otevřel a nepozorovaně se vyplížl z domu.

Když se mi od něj nechce tak od něj ani nemusím chodit prostě si ho vezmu s sebou.

Sám pro sebe jsem se uchechtnul a mířil si to k autu, do kterého jsem se posadila jeho si usadil an klín.

V klidu jsem nastartovala vyjel ven z obrovské brány.

Dojel sjem k jedné z obrovských patrových budov a solu i se spícím nikolasem v náruči jsem se vydal do své kanceláře.

Po cestě jsem sklidil několik nesouhlasných, několik překvapených a několik úchylných pohledů.

Už jsem byl před dveřmi, když mě zastavil hlas mého šéfa.

"Alexi to snad nemyslíš vážně!"

zavrčel an mě.

"Ale ano myslím to vážně"

Ovětil jsm an to jen všichna to bez vyjímky co byly tady v tomto patře věděli kdo je ten spočívajíccí v mé naáruči, ale mě t bylo jedno kdo co o tom co myslí, musím si získat jeho důvěru stoprocntní a potom mi teprv ukáže kdo je skutečně zač.

"Víš, že ho jednou budeš muset zabít"

pronesl potom opět mím směrem a já se zahleděl do jeho přísného a neúprosného výrazu.

"Samozřejmě proto to taky dělám"

Překvapeně pozvedl obočí, ale po ěnajké chvíli přikývl na znamení pochopení.

Otočil jsem se zpátky odemkl si, Nikolase jsem poločil do pohodlného křesílka přímo naproti mému stoplu a já si sednul do toho svého z druhé strany, kde jsem začal ťukat do počítače údaje o návštěvě u Nikolase a tajuplné schůzces velice významnými lidmi pracujícími ve velkých kruzích amluvícím a mít co dočinění s politikou tohoto státu.

Sem tam mi pohled zabloudil na Nikolase, ale ten jen tiše oddechoval a nevypadal, že yb se chtěl každou chvíli vzudit.

Jak šeredně jsem se tentokrát mílil, když se najednou z ničeho nic jeho zelené krystalky ledu otevřeli a odhalili tak svou barvu.

Chvilka zmateného pohledu a potom….

To be continute…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Astar Astar | 28. listopadu 2009 v 17:15 | Reagovat

Super kspitolks,těšim se na pokračování... :-)

2 terkic terkic | Web | 28. listopadu 2009 v 17:51 | Reagovat

co potom? rychle pokračování:-)

3 Ebika Ebika | E-mail | 28. listopadu 2009 v 18:18 | Reagovat

[1]: Vétej Astar jsem ráda za každého nového čtenáře vynasnažím se to pokráčko rychle napsat :-D A jsem ráda, že se ti líbý:-D

4 Amami Amami | Web | 29. listopadu 2009 v 14:59 | Reagovat

a potom??? čo bolo potom?? prosím Ebika nenapínaj ma taaak *smutný pohľad* prosím napíš rýchlo pokračko... ale inač to bola skvelá kapitola

5 Gel-chan  ♥♥ Gel-chan ♥♥ | Web | 30. listopadu 2009 v 16:48 | Reagovat

Háá *běží za tebou a sype na tebe polibky* .. děkují moc mo děkujíí .. díleček se ti opravdu povedl ^^>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz