10. listopadu 2009 v 21:31 | Ebika
|
12.díl-Dei!!!
PS:Takže tady počítám tak s třemi nebo dvamě kapitolkami a měl by být konec, jinak přeji hezké počteníčko a děkuji za komentíky a taky krásný večer zatím papa....
"Naruto!"
Zvolala Sai a objal Naruta kolem ramen načež jej přátelsky poplácal po zádech.
"Copak tu děláš?Snad ti nic není?"
Optal se starostlivě a začal si Naruta prohlížet na čež se Naruto hlasitě rozesmál.
"Ne jsem v pohodě, ale někoho tady hledám"
Sai vypadal tak nějak poraženě…
"Aha…"
Odpověděl suše a dál na Naruta hleděl jako na zjevení.
"Sai je ti dobře??"
Optal se naruto zvědaě po delší chvíly tupého hledění na sebe.
"Co?J-jo je mi fajn a koho tady hledáš?"
"No…."
Narutovi se do odpovědi moc nechtělo a bylo to na něm poznat pohledem prosil aby ho sai tohole ušetřil, ale ten byl v tomhle případě nemilosrdný a neoblomný potřeboval to vědět, tak nějak podvědomě snad začínal…žarlit?
Naruto si povzdechnul a nakonec odpověděl takovým podivným rezignovaným hlasem.
"Svého přítele"
Sai vypadal, že si to nechává proležet v hlavě.
"přítele??"
Naruto přikývl.
"Přítele jako přítele?nebo přítele jako přítele…"
"přítele jako přítele Sai jako mého kluka"
"Ou…"
naruto hodil takovým smutným pohldem.
"pročpak?"
"Ale jen tak"
"Aha…"
Naruto pokýval hlavou.
A Sai se přidal.
Naruto nevěděl co víc by říct měl tak se otočil jakože konečně vejde dovnitř, ale zrovna, když mu pohled padl na ležérně opřenou osobu nevnímající své okolí, tak se div nezlknul jak se mu ulevilo, že je v pořádku.
Opatrně k němu přešel a na nějakého Saie zapoměl.
"dei?"
Zašeptal opatrně a očekával reakci, která by měla nadstat a objasnit tak jestli si ho Dei pamatuje, je tak strašně rád, že není ochrnutý, nebo, že není jako malé dítě , že je v pořádku pokud to je jenom pamět, tak ta se snad vrátí, ale pokud to je něco jiného horšího, nevěděl co by udělal, ale rozhodně by se nevzdal to by neudělal slíbyl si, přísahal si, že tohle už nimkdy neudělá, že se již nikdy nevzdá.
Dei sklonil hlavu za obzorem za ním zazářilo slunce jasným pronikavým světlem.
Chvíli na sebe jen tiše hleděli.
"Sen"
zašeptal tiše Dei a odlepil se od zdi.
"dei?!"
vyjekl naruto a skočil mu kolem krku.
Deidara byl chvíli zaraženě stál, ale nakonec se vzpamatoval a prudce naruta objal kolem pasu.
"Že už mě nikdy neopustíš, že už mě nenecháš samotného, dei prosím slib mi to, dei slib mi to prosím…"
Žadonil naruto a drtil deie ve svém objetí.
"naruto,"
ozvalko se tiše, ale neshledal se s odpovědí ve slovní podobě nýbrž s něčím daleko prudším daleko vášnivějším , než by kdy čekal.
Naruto deie prudce políbyl a hladově plenil jeho ústa pobízejíc přítelův jazyk tím svým jemě tepal do toho druhého a užíval si každyčkou setinu vteřiny, kdy byl přisátý, k těm lahodným narůžovělím rtům.
"dei….já se zlekl, že, že…"
Začal Narut koktat páté přes deváté, když se od Deie odtrhnul.
"Šššš"
zaeptal tiše deidara a přiložil mu ukazováček na rty.
"Tiše prosí třeští mi hlava"
narutovi bledě modré oči helděli do těch Diovích a vpíjeli se do tak stejné a přitom tak odlišné modři bezmračného nebe.
"že se vrátíš, že mě nnecháš samotného"
Naruto si nemohl pomoci pořád se musel vyptávat tak strašně moc to potřeboval vědět.
*
"Eee…Itači?"
promluvil tiše Sasuke zatímco se netvózně rozhlížel po totálních Emomagorech rozsazených kolem nich a rendgenujících je pohledem.
"Ano?"
"Si si jistý,že to byl nejlepší nápad?"
Optal se tiše jak se cítil nepříjemě pod těmi spalujícímy pohledy.
"máš snad lepší?jestli ano no prosím začni nechám ti prostor k tomu jej uplatnit"
sasuke chvíli mlčel.
"Ne díky já radši to asinechám tak jak to je"
Itači přikývl.
"Si myslím"
Odvětil a spokojeně hleděl z oválného okýnka.
Sasuke se jen nervózně rozhlížel, v letadlech mu nikdy nebylo třikrát do smíchu a te´d ještě k tomu ti pošuci.
(asi si neuvědomuje , že vypadá podobně jako oni XD)
"Ale proč zrovna tohle máme přece na normální letenky ne,tak proč letíme letadle pro…"
"protože žádné jiné letadlo nás s sebou nevezve po tom minulém tiátru co si způsobyl"
Sasuke krvavě rudl ano na to si vzpomínal.
*
Sasuke se´d klidně nevrť se pořád.
"Ale mami, já se nudím a potřebuju čůrat"
Zakńoural malí černovlásek nevšímajích si svého staršího pochechtávajícího bratra.
"tak to máš smůlu musíš to vydržet si už velký kluk, tak si pora´d"
Odvětila naAnko a dál se věnovala Kakashimu.
Sasuke se zamračil a naštvaně si rozepnul pás.
Vydal se na záchod vykonat potřebu, ale to by nebyl ten malý Sasuke Uchiha postrach ulici a největší spratek z okolí aby něco nevymyslel.
Potichu se vydal do kabiny pilota a našel tam sedět nějakého staršího podsaditého mužíka s brejličkama jak nehnutě hledí před sebe a sem tam zkontroluje ukazatele na palubní desce.
Kopilot seděl a chrněl a sasukemu se okamžitě v mysli vynořil plán.
Proplížil se kolem pilota a potichu sundal vysílačku, kterou zapnul a ohlásil, že se v letadle nachází bomba.
Ha viděl jem to ve filmu byla to srnda.
Pomyslel si a chystal se potichu zmizet, avšak zakopl o svěšený drát vysílačky a spadl přímo pilotovi do klína, ten se tak viděsil, že spadl ze židle a uhodil se do hlavy.
"pardon"
vyjiíkl sasuke a běřžel pryč.
"mami , mami ten pilot se nehýbá!!!"
ječel jako smyslů zbavenýa už tak dost viděšený dav z oznámení, že se v letadle náchází bomba viděsil dfo krajních mezí, letušky už nestíhlai viděšené jednotlivce posazovat zpátky do sedaček a někteří začali brečet.
Sasuke by se tomu snad i smál, kdyby to nebyla jeho chyba.
Po několika minutách zmatku se ve vysílačce ozvalo, že je všechno pod kontrolou a a´t se dostavý ihned malý černovlasý s těží pětiletý klučina i spolu se svou matkou.
*
Bylo to tak trapné.
"Ale copak sasuke snad si si nevzpoměl na tu tvou andělíčkovskou hru"
provokoval itači.
"ne!"
Vyprsk Sasuke a dál se tím nezaobíral, uraženě nafoukl tváře a pohlédl ven.
ten Sasuke byl ale číslo
sem moc zvědavá, jak to bude s Narutem a Deiem dál