close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

II.řada...7.díl-Únosce

17. září 2009 v 14:43 | Ebika |  No konečně už zvoní! II.řada
7.díl-Únosce

PS:Tak jo díky tomu, že jsem nemocná jsemnebyla ve škole a našla si časík v mém programu zahrnující jen čaj a postej a skejsla další povídečku...tenhle dík je trochu koplikovanější na pochopení a pravděpodobně je asi předposlední,a le kdyby hodně z mích čtenářů chtěli, tk jsem ochotně opět napsat další a tudíž třetí řadu,a le až po nějaké době, protože toho mám te´d skutečně moc.
Tak si to užijte, přeju hezké počteníčko a díky za komentíky




Seděl jsem v autě a uvažoval a co a jak udělat abych mohl zmizet.
Ty jejich opičí oči mě pronásledovaly bez přestávky a bic ani to, že málem někoho pejreli, je nevivedlo z míry.
Jak odsud pryč.
Přemýšlel jsem zatímco jsem si pálil provazy na rukou.
Do prdele!
Jadrně jsem v duchu zaklel, když mi zapalovač vypadnul z rukou.
Věděl jsem, že teď je to jen na mé síle abych ty popálená vlákna dříve lana přetrhnulo a v tom jsem si vzpoměl na jeden tréninkový den, kdy jsem byl poprvé natáhnutej an skřipci a prý ať se z něj dostanu…tenkrát jsem tam strávil něco přes týden a potom, když už jsem byl rozzuřen na nejvyžší míru ty provazy prostě praskly jakobych je ušmik nůžkami.
Já vám dám…
Zavrčel jsem v duchu a představil si znovu ten týden nikdy neutuchající bolesti svalů to vyklobené rameno pokořenou mysl a tu samou zlost, kterou jsem tenkrát cítil asi po půl hodině se mi to podařilo.
Cátil jsem jak se mi ta bolest z minula doslova opět zahryzává do těla do jeho částí bodá tisíce jehliček tisíce nožů.
Tu zlost, pokoření a ponížení cítil jsem jak se mi to opět dostává pod kůži jak mi prní celé tělo a touží uvolnit všechnu tu nahromaděnou energii, kterou jsem do tžeď schovával.
*
Autem se rozezněl lvý výkřik a vystoupalo z něj zářivé světlo oslepující oči všech kolemjdoucích všech přítomný včetně pasažérů onoho vozu.
*
Lana praskla a autem zatřáslo menší zemětřesení při, kterém jsem se trochu přikrčil jak jsem nečekal sílu tlakové vlny, kterou jsem vyvolal.
No teda Jakeu teď jsem i celkem rád, že jsem to co jsem…
Fajn je čas na úprk.
Pstavil jsem se na skoprněné nohy a snažil se najít sracenou rovnováhu, všechno mě bolelo a já měl pocit , že se mi končetiny mého těla odtrhávají a nechávají z něj jen to co je mi v této chvíli na houby.
Záře osvobidila mé tělo od bolesti a já jen pomalu vyčerpaný se soukal ven na chodník, u kterého auto zastavilo.
Vystoupil jsem tedy a šoural se pryč od tohoto místa najít třebaže jen miniaturní napodobeninu telefonu, kterou bych si mohl zavolat odvoz.
Páni ještěže mě takhle nikdo nevidí asi by mě kleplo hambou nad tím jakého jsem ze sebe udělal ubožáka, i když…Jakea bych asi uvítal stejně…
Csss
Určitě zůstal sedět na zadku a vykašlal se na mě.
"Araši pojď okamžitě ke mně!"
Uslyšel jsem panovačný, ale i vábycví a melodický hlas.
Zastavil jsem se ohlédl se na něj…stál tam v celé své kráse…Hlasitě jsem polknul a dál bez hnutí se ho prohlížel.
Jeho stříbrné vlasy mu rámovali obličej mírnými vlnkami a dodávali, tak jeho hubenosti ještěš větší krásu…než jsou samotné modré oči, menší nosík a růžové plné rty, po kterých jsem nevědomky začal toužit.
Měl vypracovanou postamu a široká ramena na tváři se mu objevil úšklebek a já si všimnul jak se dokonce vystavuje mému zkoumavému =pohledu v ruce točil hůklkou a podivně se tlemil.
Ještě chvíli jsem jej pozoroval, když jsem za sebou ucítil pohyb y bez sebemenší námahy odstranil a zabil potencionální hrozbu v podobě jednoho z těch chlapíků co mě vezli v tom autě.
Opět jsem se podíval na toho kluka a opět mě do očí uhodila, jeho nadpozmská přitažlivost a ironický úšklebek na rtech.
Když vtom mu tam zamrzl a začal nervózně těkat očima ze mě za mě.
Cítil jsem na zátylku něčí pohled, ale neměl jsem potžebu otáčet se nepotřeboval jsem to mě stačilo cítit tu drahou kolínskou, kterou ten za mnou zapáchal.
"Tak Pane únosce copak s tím uděláme?"
Optal jsem se klidně a ten blonďák a mě hodil povýšený a nehněvaný pohled.
"Ať za mnou stojí kdokoli je mi to jedno nepůjdu ani s ním ani s tebou"
Blonďák se na mě chvíli jen přísně a zamyšleně díval, než opakovaně promluvil.
"Dobře tedy já ti ukážu co ti můžu dát a ty s pak rozhodneš …dostaneš mé slovo, že na cestě zpět se ti nic nestane"
Zvedl jsem obočí v gestu nejseš ty blbej?
Ale vážně , který blb by udělal takovou kravinu to mě má za vola či co??
A on mě zná…odkud …proč?
Nehodlám o tom pátrat, alespoň né teď.
"Blázne…"
Zašeptal jsem.
"…Nemáš ponětí co si zveš do domu…"
Dokončil jsem větu a bez jediného ohlédnutí se otočil na tohno kdo stál za mnou.
"Hele Amary on je můj!"
Zavrčel vztekle ten mladík co stál za mnou, podle mého gusta ještě krásnější než ten první, ale na J…
"A ty mi řekneš co se to tu vlastně děje?"
"Ale jistě…"
Odvětil mile a pokračoval.
"…Mno řekněme, že si jedinečný a ani jeden z nás si tě jen tak bez boje nevzdá, věz, že kdyyb tě nenašel ten poťapanej syn hlavního rodu Jaek už dávno si můj a já jsem ten jevyžší"
Chápavě jsem pokýval hlavou, aleve skutečnosti jsem ničemu nerozuměl.
"To nesere"
Odvětil jsem a byl jsem obdařen zářivým úsměvem.
"Ale máte oba smůlu, protože…Já Jaeka ikdy nezradím!"
Řekl jse odhodlaně a postavil se do bojové pozice.
Vím, že jich je přesila, ale byl jsem vycvičen tomu abych zvládl větší přesili než je tohle.
"Nerozumíš tomu!"
Řekl drsně ten blonďák za mnou.
"Já se tě nevzdám ne , když na tobě zavisí můj život!"
Zavrčel a vrhnul se na mě.
Těsne přd tím než jsem stačil dorazit jeho útok na mou osobu jej zastavil někdo jiný.
Poloprázdou ulicí se ozval zvuk proudící elektřinyřetrháný drátů…někde vzadu mňoukala viděšeně kočka a vůbec celý čas se v té vteřině zastavil.
Překvapeně jsem pohledl do obličeje mého zachránce a zůstal na něj vyjeveně civět.
"Jakeu?"
Jake ještě chvíli hleděl do těch modrých očí, ale nakonec sklonil hlavu ke mně a něžne se an mě usmál.
"Počítám, že ti neřekli co jsou zač , že?"
Promluvil na ěm klidným hlasem, ale dál se opstražitě rozhlížel.
Já zakroutil záporně hlavou.
"Na celé planetě existují tři druhy čarodějů.Ti co mají v moci oheň podíval se an muže za mnou a ti co mají ve znaku led tentokrát zabořil pohled na tho blonďáka, ale existuje i hlavní rod a ten ovládá všechny živli…Bles, oheň, led, vodu a zemi já jsem čelenem hlavního rodu a oni ty vedlejší…již po staletí mezi na šimi rody existuje určitý druh války a ten kdo si nejdříve najde druha bude ušetřen trestu osudu…Já si našel tebe a oni mi tě chtěli vzít a možná by se jim to i povedlo , protože jsem s tebou ještě nebyl spojen při úplňku.
Když získá vedlejší rod druha dřív než rod hlavní tak se směrnice relativní moci přesměrují a učiní tak onen před tí vedlejší rod hlavním.
Kdyby mi tě vzali já bych zemřel a stejně tak ten z vedlejšího rodu, který také neměl druha.
Osud by si je vzal a jeich sílu by přžesměroval na v té chvíli nejsilnější narozené dítě, které by bylo schopno tuto sílu , kdy ovládnout.
Je to těžší na pochopení, ale když tě budu mít já nikdo nemusí zemřít hlavní rod má tu sílu zvítězit nad osudem těch vedlejších, ale k tomu potřebuji plnou haldinu moci a bez tebe to nepůjde.
Válke se mezi těmito rody odehrává kvůli místu na vývojovém žebříčku života jednoduše a prakticky ten co se první zamiluje a spojí se svým vyvoleným druhem bude nejsilnější bytostí na zemi.
Nepochopíš…a nemůžeš to pochopit hned, aole jsem ti ochoten všechno znovu vysvětlit, ale teď něco potřebuji..potřebuji aby si se rozhodl nemůžu s ěbou uzavřít sňatekl pokus tím nesouhlasíš.
Ano mohu tě znásilnit můžu ti ublížit, ale i kdyby se tak stalo při ůplňku bylo by to zbytečné bylo by to jakobys na naší svatbě neřekl ano toby bylo rozhodující.
Musíš se rozhodnout s kým chceš být já tě do ničeho nutit nebudu"
Dokončil svůj sáhodlouhý proslov ajá doslova koulel očima.
Přejel jsem pohledm po vzteky rudém blonďákový na toho černovlasého s mlím úsměvěm,a el tzeď zamračenou táří na tvář toho do koho jse se zamiloval.
Stál tam se svěšenou hlavou a očekával mé rozhodnutí.
Všichni stáli a očekávali mé rozhodnutí.
"Dám ti cokoli na co si vzpomeneš!"
Vyprskl blonďák a při tom pře sebou zuřivě máchal rukama do toho začal něco prskat i ten druhej a já v samém chaosu na chudáka Jakea, který jen dál stál a poslouchal to zapoměl a tím myslím úplně.
Měl jsem chuť říct jméno jednoho z těch uřvanců jen aby už sklaply a taky , že jsem jedno jméno řekl než jsem se nadál, tak mi vyklouzlo ze rtů a způsobilo, tak hrobové ticho.
To be continute…
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 17. září 2009 v 15:01 | Reagovat

doufám že řekl Jakea, protože jestli ne Ebi, tak, tak, tak nevim, ale něco si vymyslim a bude to:D

2 *Masíí xD* *Masíí xD* | Web | 17. září 2009 v 18:41 | Reagovat

ahojky..prosim hlasni pro me..xD sem tam jako masíí http://anime-sasusaku.blog.cz/0909/tretie-kolo-finale#pridat-komentar moc dekuju..xD rada hlase oplatim ju papap..xD kawai dess.xD

3 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 17. září 2009 v 19:25 | Reagovat

Hele Evi-chan ty mě štveš xD Jako tebe to baví takhle všechno sekat? :D Mě ne xD Tak rychle šup sem s dalším dílem jooo? :D

4 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 17. září 2009 v 19:42 | Reagovat

Jj!! KYÁÁ jsi s tim krácenim a sekánim! xD

5 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 17. září 2009 v 19:43 | Reagovat

tĚČIM SE N APOKRÁČKO :D

6 Zuzka Zuzka | Web | 17. září 2009 v 20:18 | Reagovat

a to si to musela skoncit zrovna takhle? .... ted nevim, jestli budu moc spát, budes me mit na svedomi XD

Jo promin, že sem tady ak dlouho nebyla, ja vim, že už je to ohrany, ale ja sem vážně nemela naladu ... promin  :-(

7 Zuzka Zuzka | Web | 17. září 2009 v 21:24 | Reagovat

aaaaa nestačej ti ty komentaře od jedny osoby? ja bych ti jich sem napsala klidne sto XD teda neřikam, že by me nebolely ruce ale co bych pro to neudělala XD

8 Zuzka Zuzka | Web | 17. září 2009 v 21:25 | Reagovat

a nebo nestacil by ti jeden dlouhej ... me totiz hrozne stve ze ten obrazek na kterej to pisu nikdy neni celej  XD ale vazne byćh jednou nejakej delsi napsat mohla, XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz