9. září 2009 v 18:25 | Ebika
|
10.díl-Cesta 2
PS:no vy budete ještě čučet jak to nakonec všechno skončí:-D
Takovou povídku jste ještě u mě neviděli a tím nemylím, že by měla mít špatný konec:-D
Dílečků bude ještě dost, ale bude to stát za toSi piště za uši...sama jsem z toho na větvi:-D
Tak a teď už přeji příjwmné počteníčko a díky za komentíky:-D
Vyjukaně jsem uhnul a nechal ho vstoupit.
* * *
Seděl jsem v letadle a prohlížela předčítal si noviny, měl jsem první třídu neměl jsem zájem o to poslouchat nějaké plačící dítě či snad uřvaný předpubertální spratky jako byl Sasuke.
Na to vážně nemám chuť a potřebuji si urovnat své vlastní myšlenky.
Nakonec , když jsemse nudil tak jsem vytáhnul českoanglický slovní a opakoval si anglická slovíčka.
V angličntině jsem byl sice vždycky dobrý, ale te´d jsem to zkoušel na hlas a v tom jsem si uvědomil kolik jsem toho zapoml a že o zábavu po cestě letadlem mám postaráno.
Listoval jsem stránku za stránkou a nahlas si to pročítal.
Když vtom mi někdo zaťukal na rameno, zvednul jsem svůj pohled a zavrtal ho do toho celkem pohledného černovláska co se na ěm podivně tlemil.
"Potřebujete něco?"
Zeptal sjem se slušně a koukal na něj.
On se jen znovu usmál a zašeptal.
"Mohl byste si to prosím číst trochu víc tiše?Chtěl bych se prospat."
Odůvodnil svou prosbu a já jen zrudl a opatrně jsem se rozhlédl.
V tom jsem si uvědomil, že jsem mluvil asi vážně nahlas všichni bez vyjímky na mě zlostně koukali a já se cítil jak pod mikroskopem.
"P-pardon"
Vykoktal jsem a v pocitu naprostého ponížení se sesul po sedadle k zemi, kde na mě nev iděl nikdo jiný než ten kluk co seděl vedle mě a ten se při pohledu na mě hlasitě rozesmál.
Vrhl jsem na něj ublížený pohled a dál to nekomentoval.
"Já jsem Sai"
Představil se mi a natáhl ke mně ruku, váhavě jsem se jí chytnul a s…
"Já Naruto"
…mu jí potřásl.
* * *
Tohle…vypadá jako Naruto, ale není to on vyoadá tak nějak jinak a má delší vlasy eh?
Je to Naruto, není?
Ne určitě ne!
Naruto by mi jednu vrazil.
S tou myšlenkou jsem sklopil hlavu a přemítal o všech těch blbostech, které jsem učinil.
"Ty budeš…Sasuke?"
Optal se mě ten…do prdele kdo vlastně?!
Zaječel jsem na sebe v duchu.
A-A odkud mě zná?
Do háje kdo to je?!!
Všiml jsem si jak se ten modrooký blonďák šklebý.
"A vy jste kdo?!"
Blon´dák se zářivě usmál, ale na otázku mi neodpověděl.
"Máš tu otce?A kde je Naruto?"
"Eh?"
Vydal jsem jen ze sebe přidušené…to jsem takový ubožák, že už se ani nedokářu vyžvejknou či skloudnit nějakou normální odpověď?
"Tati!"
"Hmm?"
"Máš tu náštěvu co vypadá ujak Naruto!"
Zaječel jsem a bloďákovy se na tváři objevil obrovský úsměv…možná tak trochu…smutný?
Dřív než jsem se nadál, tak se ozvalo dupání a potom jen vyjevený výraz mého otce.
Vykulil oči a čuměl na něj.
"Minato?"
"Kdo je Minato?"
Nikdo se, ale mé otázce nevěnoval a jen se měřili pohledy.
"Změnil si se Kakashi"
Kontastoval a dál si mého otce se zájmem prohlížel.
"Ale já to nechápu vždyť to seš mrtví!"
Obvinil toho blonďáka můj otec dál si jej vykuleně prohlížel.
"No nevím jak připadám tobě , ale já si moc mrtví nepřijdu"
Odpověděl pobaveně a pokračoval.
"No myslí, že bychom si měli promluvit"
Na to otec přikývl a bez jediného slova se vydali an cestu do kuchyně.
To be continute…
no myslela sem si to, ale pak usoudila, že je to blbost, a nakonec to byla pravda
sem zvědavá, jaký bude vysvětlení a proč to bude mít bad end