4. srpna 2009 v 17:08 | Ebika
|
Mimozmšťan 6
PS:Není to moc dlouhé a je to taky jedna z těch horších kapitolek, kde se ukáže jedna špatná stránka jedné z hlavních postav což je Dany vím, že on a Dimi jsou dvě hlavní postavi a tyky to tak zůstane v dalších dílech se oběví pár dalších a trochu skočíme v ději možná i čase se ještě uvidí od těch dalších dílů by to mělo začít být takové veselejší no veselejší, ale spíš bez násilí a jen s těmi lepšími stránkami postav ty horší už neplánuju ani roztepisovat.
tak si to užijte a přeji příjemné počteníčko naschle za týden...pá pá*mává packou sváho ušáčka*
Pomalu jsem nesl Dimiho zabaleného do deky k autu a i za jeh protestů ho posadil na sedaldlo, když jsem tak učinil tak hlasitě zaskučel bolestí, pevně stiskl zuby ksobě a snažil se nevidat ani hlásku a celkem se mu to i dařilo.
Snažil jsem se jet co nejopatrněji aby to auto moc neskákalo, ale šlo to dost těžko.
"Dimi"
Zašeptal jsem v polovině cesty a všimnul si, že znovu pláče.
"Dimi"
Povdechnul jsem si.
Je to moje vina jsem hlupák neměl jsem Alexovi věřit, je to debil za tohle půjde do basy, i kdybych se kvůli tomu měl oběsit, tak ho tam pošlu tak odpornou věc může udělat jen zrůda.
"Kde jedeme?"
Dostal ze sebe obtížně mezi vzliky.
"K doktorovi"
Odpověděl jsem klidně a dál se věnoval cestě. Ale když to Dimi uslyšel, tak se na mě vrhnul a zakroutil volantem.
V té chvíli jsme oba narazili do sloupu a tak se kapota mého auta a ona vysoká věc důvěrně setkali, ale nedá se, říct, že by se zrovna spřátelili.
Rychle jsem se vspamatoval a skontroloval Dimiho, který je tak mimochodem nebyl připoutaný, co to do něj krucinál vjelo?!!
Zaječel jsem v duchu kolem něj se vznáší toliko tajemství toliko záhad.
"Dimi?"
Zatřepal jsem s ním a on se začal probouzet.
"Nechci do nemocnice nemůžu tam nechci tam"
Začal naříkat a uá ho objal, když jsem tak učinil, tak mě od sebe prudce a svyděšeným výrazem odstrčil a rychle vyběhnul ven.
V zadu měl na dece velkou skvrnu krve.
Kdyby byl holka myslel, bych si, že…
"Nic si nemysly!!!"
zaječel na mě Dimitrij a v té chvíli, jsem zapoměl na to nad čím jsem přemýšlel.
"Dimi nastup si spátky do auta!"
Poručil jsem mu dost tvrdě, takže by mě nemělo překvapovat, že se vyděsil a někde zmizel.
"Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"
Zaječel sjem a prásknul rukama do volantu.
"Do prdele!!!"
Začal jsem klít jak pohan a nai si to neuvědomoval.
Nakonec se ve mně vzbudilo něco co až do této chvíle bylo hluboko uzamčeno…krutost, najenou mi bylo jedno co se s ním stane, přece to nebyla moje věc dokud jsem ho nepřivědl k nám domů tak bylo všechno v pořádku.
Takhle se na všechno co se stalo zapomene a vše bude jako dřív.
Jo přesně tak rozhodl jsem se na všechno co se stalo od včerejška do teď všichni zapomenem a je to vyřešený.
S poněkud lehčejším srdcem jsem se i s nabouraným autem rozjel pryč domů, kde jsem se chystal oznámit své rozhodnutí.
Jak bych mohl tušit, že tímhle jsem rozpoutal velkou jak televizní, novinářskou, tak i internetovou tragédii, možná, že kdybych ho tenkrát hledal a našel nic z toho co se mělo stát se nestalo a bylo by všechno okej teda né že by teď nebylo, ale mohlo to býti bez těch vše útrap, které nás budou doprovázet, ale teď nemluvme o budocnoti vminulém čase*kdo tu větu nepochopil, tak to radši neřešte*ale mluvme o přítomnosti.
Která se odehrává teď a tady což znamená, že……
To be continute…
jo no jo ... ja na to asi zapomnela ... *drbe se neveřícne na hlave na hlave
Ty to mas jeste dobry u te be je ... ehm ... mimo jen jedna tvoje cast kdezto u me vobje XDXD
ne ten komentar me fakt dostal ty si taky inteligent jako ja co? ale kdybych zacala psat jako dve tak to by nedopadlo asi dobre ... to este nevis jaky ja sem pako .. jetel a hrozen XD ale ja to asi napisu na blog ... XD