close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Chlad noci 5

17. srpna 2009 v 10:58 | Ebika§Misuki |  Chlad noci
PS:Tak a je tu další dílek je trochu delší, ale myslím , že vám to vadit nebude:-DTak si to hezky užijte a přejeme vám příjemné počteníčko:-D

PS2:Je možná, že tam nejdete někdy míto jmána Adam...Alan, ale je to jedna a taktýž osoba pokusila jsem se to opravit, ale přehlédnout se dá ledacos


Ale Chris stále neodpovídal.
"Jednou ti to řeknu, ale né dnes promiň"
Sklamaně jsem se zatvářil, ale nakonec nadhodil úsměv.
"Ale trest si zasluhuješ"
Oznámil jsem stroze a čekal co on na to, on se zatvářil překvapeně, ale nakonec smířlivě přikývl a čekal co jsem si na něj nachystal.
"Budeš se-pšik-pšik-pšik-Budeš se o mě starat teď jsem totiž těžce nemohoucí"
Oznámil jsem zničeným hlasem dal si ruku na čelo a rezignovaně padnul do peřin, s lišácký úsměvem na rtech.
Chris se na mě překvapeně podíval, ale nakonec se hlasitě rozesmál a hodil po mě polštářem což jsem mu samozřejmě musel oplatit ani sjem si to neuvědomovali a při naší polštářové válce zapoměli a čas, když jsem si konečně uvědomili, že už mmáme dost a já se hlasitě rozkašlal, tak už se pomalu znovu stmívalo a po ohlédnutí na hodiny jsem zjistili, že se blíží k páté hodině podvečerní.
Překvapeně jsem se na sebe podívali, ale Chris najednou zvážněl, jeho výraz byl nepopsatelný dotsal jsem z něj celkem strach.
"Fajn dost srandy ty se musíš léčit a já musím zajít do lékarny než tam zavřou, takže lehnout a spát!"
Poručil a já se bez zbytečných řečí uložil do postele a zachumlal do peřiny, i když mi pod ní bylo dost horko.
"Tak já jdu do tý lékárny a běda ti, jestli nebudeš v posteli až se vrátím"
Varoval mě zvednul se z postele už už jsem se chtěl odkrýt, ale vté chvíli přišel znovu a v ruce měl ještě asi dvě pokrývky.
"C-Co s tím chceš dělat?"
Zeptal sjem se vyděšeně a těkal očima z deky na něho.
"Co by musíš to vypotit a k tomu ti musím být teplo"
Odvětil a s tím mě do těch třech peřin, když počítám i tu co jsem měl od začátku mě zabalil jak tučňáka, chvíli nademnou stál a za chvíli se začal pohihňávat.
"Čemu se směješ?"
Zeptal jsem se opatrně, ale i podrážděně a čekal na odpověď.
"No vypadáš jak eskymák"
Odvětil, ale hned n to se znovu zatvářil vážně a zatěkal ukazováčkem výhružně do stran.
"Ale stejně si to esundávej jasný?!"
Jen jsem rychle přikývl, ale to už jsem cítil jak mím tělem proklouzává horkost a jak se začínám potit měl jsem příšernou žízeň a když jsem chtěl popžádat o vodu, tak už bouchli domovní dveře.
"Začala se mě zmocňovat únava než jsem se nadál tak jsem spal jak šplek.

Chris:

Zabouchnul jsem dveře a vyšel na cestu, byl jsem rád,že mi dal zrovna takovíhle trest stejně bych se o něj postaral konec konců byla to moje chyba, že je teď nemocný.
Zaběhnul jsem za roch do lékárny a nakoupil něco proti kašli, rýmě a horečce nic jinýho mě neanpadlo, pak jsem se vydal zpět.
Odemkl jsem dveře mého bytu a zvola.
"Jsem zpátky!!!"
Vždycky jsem to chtěl říct vlkastně říkal jsem to dost často, ale většinou jen sám sobě nebo mému němému bytu ani, když jsem bydlel s rodiči, tak jsem to neříkal nehodilo se to neměl jsem takovou školu, ale byl jsem slušně vychovaný no nedá se říct , že teď už nejsem , ale ulice mě přece jen změnila, ale to sna dkaždého, ne??
Ale proč se neozívá…zašel jsem do ložnice a tam našel jen hromadu přeřin celkem mě to vyděsilo.
Samé peřiny, polštáře, ale Alex nikde.
Rychle jsem k tomu peběhnul a začal to zvedat, to co jsem uviděl mě , ale dostlo do kolen, Alex byl až úplně pod tí vším stulený do klubíčka a spokojeně oddechoval čelo měl orosené potem a tváře červené hořečkou.
Vypadal celkem rostomile jako plyšový medvídek nebo…už mu vážně chybí jen dudlík…


Alex

Spokojeně jsme oddechoval a vůbec jsem nezaregistroval že přišel, ba dokonce že mě odrkyl.Vůbec
nic jsme nevnímal. Spal jsem tvrdě.

Zdálo se mi o budoucnosti. Samé špatné věci. Bylo tam mnoho mužů...podium. A já..

Trhnul jsem sebou.

"Lásko.."slyšel jsem vedle sebe a pomalu rozlepoval oči.

"Chrisí.."řekl jsem roztřepeným hlasem a snažil se ze sebe nějak sundat ty pokrývky.

"Ne Alexi. Hezky lež"

"Ale.."

"Ne!"
Chvíli jsem mlčel..

"Ono je tu děsné vedro.."řekl jsem rychle a to už se Chris neudržel, čapl mě a rychle mě dával pod peřiny.
Zapištěl jsem.

"Chrisííí já tam nechci.."špital jsme prosebně ale stejně mě tam zachumlal a čouhalo mi jen pár vlasů.

"Musím se o tebe starat lásko...aby to k něčemu bylo.."

"Jak jako?"ozval jsem se.

"Jak asi.."čertovsky na mě koukal.

"Ty..ty jeden nadrženej perverzáku.."sykal jsem.

"Ale no ták..nezlob se...jsi tak ještě sladší"

"Nejsem!"

"Jsi!"

"Ne!"

"Jo a hotovo.."řekl a do pusy mi nacpal rohlík.

"Mmhm.."vyndal jsem ho.."co si jako myslíš že děláš.."zlobil jsme se a on se mi smál. Normálně se mi smál!

"Co se jako směješ"syknul jsem a mračil jsem se.

"Kdyby jsi se viděl lásko..."

"To snad ani ne.."

Chris

Bože..byl tak sladkej...přímo k pomilování..dlouhému..dravému.

Na co to myslím? Zahnal jsme myšlenky že bych se vykašlal na jeho nemoc a miloval bych se s ním a pohladil
jsem ho po tváři.

"Zlato musíš odpočívat"řekl jsem a odpoved mi přišla v podobě zamručení.

Na jiném místě v trochu jiném časovém rozpoležení

"Už jste ho nešli?"

Zeptal se zarostlí a svalnatý muž.

"Ne pane"

Zašeptal vyděšeně jeden z jeho…Poskoků?

"Tak ho sakra najděte!!!Už dávno jsem ho měli mít!!!"

Zaječel na něho a drastitci ho surově uhodil do tváře, v tí chvíli se ozvalo křupnutí a mladík se vyděšeně držel za nos házís kolem sebe zmatené pohlededy jak néchápal co se v téhle chvíli stalo, a když si to uvědomil, tak jen vyděšeně začal lamencovat hlavou nahoru a dolů v kladné gestu jakože rozumí.

"Tak dějej!!!"

Zahromoval svalnatec a znovu se usadil spolu se svým Buorobonem v ruce skomajíc jeho kapacitu, strukturu a jemě nazlítlou barvu.

Maladík urychleně vyběhnul z místnosti a bouchnul za sebou dveřmi, o které se následně opřel a zhluboka dýchal jak si začal uvědomovat, že právě v této chvíli pravděpodobně s velkým štěstím unikl spárům smrti v podobě onoho již dříve zmiňovaného muže.

"Tak co?"

Štouchl do něj někdo a on k němu zvědl uslzený pohled, načež ten co do něj šťouchl jen syknul.

"Pojď ošetřím ti to…to víš na šéfa si musíš dávat bacha je to velkej bos a nemám rád nezdary, které se ho poslední dobou drží, pokud neseš špatné správy jeto jako by sis šl na poprvu a dobrovolně, pravděpodobně tě ušetřil jenom protože seš tu novej ale radím ti moc neriskovat."

Blonďatý vyděšený mladík jen rychle kývnul hlavou a následoval hnědovlasého do jeho pokoje, kde mu i hnědovlasý následně ošetrřil blonďákův zlomený nos.

"Eriku!!"

Zařval někdo na hnědovlasého ode dveří a Erik se tam otočil, u dveří stál zavalitý kluk a měřil si blonďáčka sedícího na posteli zkoumavým pohledem.

"Jeden z jejich sousedů promluvil a říkal, že ten kluk, kterého hledáte prý odešel s nějakým černovlasým drsňákem…"

Už už se chystal zavřít dveře, ale nakonec je ještě s provokativním výrazem otevřel a napodobyl grimasi malé zamilované poberťačky s velkýma zaláskovýma očima.

"A prej to byl hezoun"

Zakňučel a s hurónským smíchem ze sebou zavřel dveře.

Erik se jen s přiblblým výrazem otočil zpět na blonďáka, který se jen tak mimochodem jsenuje Adam a zářivě se na něj usmál.

"Vpadáš jak šašek"

Kontastoval a čekal co na to Adam, ten na něj jen vykulil oči a rychle se vrhnul k zrcadlu připevněnému na skříni.

Spatřil tam svůj až náramě hodně podobný obličel Alexovi, ze kterého na něj samotného koukali dvě velké modré a stále dětské oči a pod nima jeden teď velký , přelepený a rudý napuchlý nos.

Vyděšeně se za něj s vyjeknutím chytil, ale zhned toho začal litovat, když pocítil bolest prostupující mu tělem.

"Auuu"

Zakňučel a stále na sebe zíral do zrcadla.

Erik za ním se jen pochechtával a měřil si jeho téměř ženskou postavu pohledem, chtěl toho kluka líbyl se mu a i ty jeho někdy až příliš zženčtilé reakce, vlastně nechápal, i když byl za to rád, že to tak není, ale nechápal proč se jejich šév sere s tím druhým jak , že jen jmenoval…Alex??

Ano.Hned přitakal sám sobě.

Proš se serte s Alexem, když Adam vypadal do detailu přesně, taky aby ne , když to je jeho dvojče, že??

Ten pohled celkem bolel.Jak moc si byly podobní.

Věděl, že je Alex Adamovo dvojče vlastně všichni to věděli, ale nikdo mu to neřekli, věděl, že když byl Adam ještě mimino, tak ho jeho rodiče dali do ústavu pro stracené děti tudfíž do dětského domova, kde se ho ujali, nějací lidi co chcímli v den jeho sedmáctývh narozenin, a proto zůstal na uzlici a nakonec se dostal až k nim,ale tohle je jiíný příběh.

Dál si ho prohlížel, ale nakonec vstanul a potichu se k němu ze zdu připlížil, o bjal ho kolem pasu načež mladík vyděšeně vykřikl a podíval se do zrzcadla na to co Erik blbne, ten se ho zatím jak líbat na krku a na Alanův odpor k jeho chování nebral ohledy.

"Eriku pusť!!!"

Poručil, ale bylo mu to s prominutím prd platné totálně na nic.

"Vyrážíme!!!"

Ozvalo se přes celej barák a ač se Erikovi nechtělo musel vytřeštěného Adama pustit.

Otočil si ho k sobě a pevně držel zatímco svýma hnědýma očima zkomal ty modré, nakonec se ujen oplzle usmál a suše kontastoval.

"Ještě to dokončíme"

***

"Tak jo chlapy jdem!Teď tam je sám!"

Zavelel někdo, ale dřív než vylezli z úkrytu se vynořil Chris a zmizel v útrobách domu.

Všichni si jen povzdechli, ale trpělivě vyčkávali, protože nechtěli riskovat hněv jejich"BOSE"

"Vypadá to, že si počkáme"

Kontastoval suše Erik a dál si perverzně představoval jak z Adama doslova strhává šaty a hladí to jeho žensky drobné tělíčko s dokonalými boky a úským pasem.

Jak se do něj bez přípravy noří a poslouchá bolestné steny jeho společníka, které ho tak strašně moc vzrušuji.

Potichu zasténal, ale prozatím se udržel na uzdě.

Sám byl zvědavej jaké bude jeho dvojče. Nejradši by si je dal oba. Přivřel oči když si představil Adama s Alexem..a on by se jen koukal.

"Uhm.."nevydržel.

"pššt!" sykl někdo a on hned zahnal jeho nemravné myšlenky a dával pozor.

***

Chris

"Lásko.." políbím ho. "Hezky tady budeš odpočívat..zajdu ti pro prášky a vytamíny" usměju se. "Musíš se léčit. Aby jsme potom molhi zase řádit."
mrkl jsem na něj a on se jen zasmál a ležel tam. Byl tak krásný. Jako miminko. Sladkej..a holčičí...opravdu ho miluju. "Miluju tě.."usměju se a uložím ho.
"Já usnu...jen když tu budeš ty."
"Já vím lásko" usměju se a sedím u tebe dokud neusneš. Potom tě jemně políbím na čelo a jdu se obléct.

Po nějaké té upravě vezmu peníze a mířím do lékárny. Je sice daleko ale mají tam nejlepší vitamíny. Myslím že Alíkovi prospějou.

***

"Jo..je venku....až bude dál dám pokyn a jde se!" zavelil onen muž který měl udajně všechno vést.
Všichni přikývli a po chvíli se očekáváný povel objevil a všichni se vydali směr dům.

Vykopli dveře ale s Alexem to ani nehlo. Spal jako zabitej.

"Děte nahoru! Mi to prošmejdíme tady.."zavelilo se a všichni to udělali tak jak jim bylo určeno.

"Panebože..."špitl Erik když vešel do prostorného pokoje a v peřině uviděl téměř totožného Alexe jako je Adam.
Alex byl jen menší a více zženštilý což Erika udivovalo protože Adam byl ten, kterého považoval za nejvíc zženštilého. "Co se tady rozplíváš!!! Berte ho a
deme!" zavelilo se a dva muži se sehnuli k Alexovi a strhli z něj pokrývku.

Alex se rychle vymrštil do sedu.."Co..co chcete!"křikl rozespalý a vystrašený Alex. "Neboj kotátko..ty nám stejně patříš" sykl jeden a hrubě Alexe chytl za vlasy
a postavil..díval se mu do tváře "Jsi ještě lepší než on.."sykl a táhl ho dolů. Alex jen vzlykl a zkoušel se bránit ale bohužel marně. "Prosím..dám vám všechno!!
Pustte mě! Nic jsem neproved..!" vzlykal chlapec a vůbec netušil co se tady děje. "Drž hubu...chceme tvoje tělo.." syčel a táhl ho k autu...bylo mu jedno že je
chlapec skoro nahý.

Alex vzlykal a prosil ale to už byl hozen do auta kde seděl další kluk a chytil ho. Alex sebou trhl. "Prosím..co po mě chcete.." i když už mu jednou odpověděli
pořád nechápal oč tu běží.

"Sklapni.."přisedl k nim Erik a sjel chlapce pohledem. Zaténal. Ted sám nevěděl koho by si dal dřív a s větší chutí...jestli Alexe nebo Alana.
Začal si představovat jak se dvojčata po sobě plazej a on by se k nim jen přidal a doslova by jim vyšukal mozek z hlavy. Musel si zakrývat rozkrok protože jeho
vzrušení jen rostlo a rostlo.

"Puste mě prosím.."vzlykal vystrašený alex. "Drž hubu nebo ti ji něčím zacpu."
Alex se koukal z jednoho na druhého a nevěděl co říct...jen vzlykal.

"Nebreč! Bude ti líp" řekl Erik a celkem se těšil na reakci dvojčat až se uvidí. Díval se na chlapcovi oči které nesly náznaky toho že se maluje...a usmíval se.
Vzrušoval ho...tak moc jako Adam...proč si vlastně neužívat s obouma? Ráno Adam a večer Alex. Chlapec se usmíval nad tím jak je chytrý. "Na.."podal Alexovi prášek
..Alex jej odmítal spolknout tak ho donutil ho zapít. Alex se zakuckal a po pár minutách cítil že se mu chce spát. Ani se nenadál a spadl v hluboký spánek.


Po několika hodinách

"Jsme tu..vemte ho do pokoje vedle Adama"
chlapci přikývli, popadli chlapce a nesli jej nahoru. Vůbec si nelámali hlavu s tím, že Alex je taky člověk a otloukli ho o kdejaký roh.
"Mhmm.."ozvalo se
"Probouzí se.."konstatoval Erik a hodil ho na postel.

Výkřik a pak facka. "Neřvi..."
Alex se bolestně chytil za tvář. Vrátily se mu vzpomínky a on začal mít strach se všeho. Brečel.

"Přestan brečet. Za chvíli ti někoho představím"
"Já vás poslouchat nebudu!"křikl a rozvzlykal se ještě víc. Facka..a další. "Drž hubu děvko a uklidni se.."řekl Erik a zabouchl dveře. Už slyšel jen chlapcovy marné
vzlyky. Usmál se a vyrazil k Adamovi.

Chris

Cupitám si to domů. Koupil jsem Alexovi dudlík. Slušel by mu přece!
"Jsem tuu.."zahulákal jako vždy....byli pootvírané dveře...byl si jistý že je zavíral. Něco se mu nezdálo. "Alexy?" šel nahoru a tam taky. Všechno otevřené. Vběhl
do pokoje "Alexy!"hledal chlapce všude...po celém domě..začli mu téct slzy...volal mu.

Marně. Všechno bylo marné. Naprosto. " Né to nééé..."zařval a rozbíjel všechno co okolo viděl.

****

Na jiném místě.

Erik otevřel dveře a koukl na něj Adam. "Tak máte ho? Chci ho vidět když po něm tak prahnete.."postavil se. "Klid.."chytil ho Erik a usmál se. "Ještě si pohrajem
a pak se někam půjde. "Ne! Eriku!" vykřikl ale to už ležel na postely a Erik na něm.

"Jste tak...vzrušující..oba..tak krásné holčičky.."
"O čem to mluvíš ty..ty perverzní prase...okamžitě mě pust!!!"
"Ne.."špitl Erik a sundával chlapci i sobě kalhoty.
"Co si tím dokážeš pust mě..já u..." nedořekl a ze zdola se ozvalo "Eriku...čas na seznámění"
"Kurva.."zaklel a zapl si poklopec..vytáhl vyděšeného chlapce na nohy a taky ho zapl.
"Jdeme.."sykl a šli.

Vešli do pokoje a chlapec seděl zády k nim.
"Hej Alexi.."křikl Erik a Adam si ho zatím jen zezadu i tak už věděl že je skoro jako holka.
"Otoč se.."řekl Adam a Alex se otočil koukl do očí modrookému.
"Panebože!!!"vykřkl Adam a Alex zároven.
Erik se jen usmíval když viděl jejich obličeje.

"Cože? Kdo to je!"zase to řekli ona naráz a pomalu jim do docházelo..jen se viděli. Hned stejné slova.
"To ne!"vykřikl Adam a nahrnul se k chlapci. Sáhl mu na nos..na ruce...na pas..byl jen o malinko zženštilejší než Adam. "Panebože.." koukal mu do očí.
Alex nevěděl co má říct a jen koukal. Po chvíli se rozbrečel.
"Tak jste se seznámily?...Alexi..to je Adam..bude tě tak trochu..školit..."
"Seznámily?!!! Ty jsi věděl že mám dvojče?!" sykal Adam a pohladil Alexe po ubrečené tváři.
"Ví to všichni..jen vy dva ne.."
"Jak..jak jste mohli!!!" vykřikl..rozběhl se proti Erikovi a fackoval ho dokud ho nechytil za ruce a nehodil na zem. "Budeš tu u něj.."řekl a chlapce tam zamkl.






 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 17. srpna 2009 v 11:23 | Reagovat

Á, musela jsme napsat první koment xD. Nádherný nádherný, moc se ti to (vám to) povedlo  xD. těším sen adalší dílky xD.

2 Naru-chan(san)♥ Naru-chan(san)♥ | Web | 17. srpna 2009 v 18:18 | Reagovat

Úžasný já jej čumím O_O ten Erik je takové hovado xDD

3 Riuu Riuu | Web | 18. srpna 2009 v 16:28 | Reagovat

Super díl. Moc mi ta povídka chyběla!!!

4 Misuki Misuki | Web | 19. srpna 2009 v 10:00 | Reagovat

omg aspon opravit...mě to jako nebaví

5 Misuki Misuki | Web | 19. srpna 2009 v 10:01 | Reagovat

mám uplně jinej díl na blogu....a opravit si to mohla.....
:-/

6 Misuki Misuki | Web | 19. srpna 2009 v 10:02 | Reagovat

já to mám v rozepsaných rozvržené uplně jinak..:-///

7 Deny *SBéééčko :-** Deny *SBéééčko :-** | Web | 19. srpna 2009 v 16:54 | Reagovat

O_o týýýjo, to se zajímavě vyvíjí...to jsem na to zvědavá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz