close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

II.řada...4.díl-Ať je to, kdo je to, je to blázen.

16. srpna 2009 v 17:33 | Ebika |  No konečně už zvoní! II.řada
4.díl-Ať je to, kdo je to, je to blázen.

PS:a další a bohužel opět bez bety, ale to snad zas tak neva eště si to přečtu a pokusím se opravit aspoň překlepy oki tak si to užujte a prosím o komentáře, protože jsem skusila psát trochu jinak, tak a´t vím jak mi to jde oki díky:-D

PS2:Oki tak jsem tam něco opravila a překlepy by tam už být neměly vůbec, ale kdykoliv jsem mohla něco přehlédnout tak si to užijte:-D


Dotčeně se na mě podíval a zároveň kulil oči jak nebyl zvyklý na něco takového.

"A varuju tě nedívej se na mě tak ublíženě můžeš si za to sám!"

Zahrozil jsem se zdviženým prstem a po té nakvašeně pochodoval k mému pokoji.

Hadsfér tam zatím jen chvíli hleděl, ale nakonec se vydal za mnou se značným argumentem na jazyku.

Pomalu jsem vycházel schody a šel stále rovně, bylo mi divné, že tu bylo tak málo dveří, ale kde jsou…

Zamyšleně jsem se otočil ve snaze vrátit se zpět, ale v tom mi zabránil zamračený Jake a za ním překvapený Handsfér.

"Potřebujete něco??"

Zeptal se mě Jake a já na něj jen hleděl se smutkem, který se mi díky bohu podařilo zatlačit zpátky.

"JJ hledám svůj pokoj"

Odvětil jsem a trpělivě vyčkával.

"Pokoje pro hosty jsou dole pokud si vzpomínám a mohl byste mě pustit??Stojíte mi v cestě"

Zavrčel nepříjemě a mě to přestalo bavit.Pomalu jsem uhnul a sledoval jak otevřel dveře a potom jsem si na něco vzpoměl on měl přece pokoj hned vedle toho mého, tak kde je??

Přešel jsem o kousel dál a zaklepal na stěnu to jsem několikrát opakoval doprovázen Jakeovým zkoumavým pohledem dokud jsem nezaslechl menší dutost…oni-oni mi zazdili pokoj.Z toho poznání se mi mírně zatočila hlava…No to snad nemyslí vážně tak já tu nejsem jenom dva roky a oni už mi stihnout i zazdít pokoj….To je vrchol!!!

Řval jsem v duchu neuvědomujíc si, že to je i moje vina nebo spíš hlavně moje vina.

Jake mě provrtával smutným pohledem.

"Ano máte pravdu byl tam ještě jeden pokoj, ale netuším jaktože to víte?"

Promluvil a dál mě rendgenoval doslova jsem se pod tím pohledem cítil jako cukr , který se pod jeho žárem rozteče na karamel.

Cítil jsem jak mnou prostupuje to co jsem tak dlouho postrádal, jak se mi nedostávalo vzduchu a jak strašně moc jsem toužil i třeba po pouhopouhém sebemenším doteku jeho prstů, vzpomínám si jak mě hladil , když jsem byl nemocný jak mě výskal ve vlasech, jak mě utěšoval, když jsem chytal někdy hrané, ale později i skutečné návaly zoufalství a beznaděje.

Když jsem se díval do jeho očí bylo mi ho tak strašně moc líto a věděl jsem , že teď si jeho důvěru tak lehce nezasloužím a ani ji tak lehce nedostanu, bolelo to strašně moc to bolelo.

Cítím jak mnou prostupuje smutek, ale také stále narůstající vzrušení jak se mi ruce začínají chvět, ale jestli zlobou nad sebou či ostatními, nebo mou vlastní touhou po Jakeovi to netuší, ale odpověť jsem dostavila hned vzápětí v té chvíli, kdy jsem si uvědomil tu krutou pravdu, že jsem Jakea miloval, jsem se nasral a vmístě kde to dunilo jsem z výskokem a otočkou kopnul do stěny takovou verbou až se tapeta na zazděných dveřích srolovala a já do dříve zazděného prostoru udělal díru i s navijákem.

"Eh?"

Vydal se zebe Handsfér a stejně jako Jake na mě civěli.

"No ty si se snad totálně pomátl co si to dovoluješ!!!!Zbláznil si se??!!!!Nebo se jenom děláš!!!!"

Začal na mě Jake ječet a já nevěděl v té chvíli , která bije, nevěděl jsem jestli jsem cvok já nebo on.Asi já…usoudil jsem po pečlivém prozkoumání všech faktů sic na mě Jake ječel jak magor a rudý vzteky k tomu, ale já si to zavinil svým neuváženým záchvatem vteku.

"Araši!"

Zavrčel Handsfér podrážděně a Jake sklapnul jako vypínač.Ozívalo se hrobové ticho sem tam přerušené zuřivým oddechovám mě nebo Jakea, měl jsem chuť ho pěkně seřvat jak si představuje, že bude o mě řvát v mém vlastním domě, ale potom jsem si uvědomil, že by to bylo na s prominutím…na hovno, protože on přeci neví, že jsem to já a né někdo co měl jen blbý nápad na blbý vtip.

Otočil jsem se zpět k té díře ve zni a čučel na rýsující se dveře za ní, v poznání, že mě skutečně pohřbili a prohlásili za mrtvého jsem do toho začal bušit jako blázen, že se dokonce i otec s matkou a několik sloužících přišlo podívat co se to děje, ruce už mi krvácely a kloubky na nich jsem měl rozedřené do masa, ale já neviděl nic jen jsem cítil křivdu, kterou vůči mě učinili bolest, kterou mi svým chováním způsobyli, zlobu na sama sebe, že jsem to dovolil na ně , že na mě tak lehce zapoměli.Vím, že jsem byl grázl a parchat, po kterém šlo snad i celé podsvětí a po vyhlášení mé smrti se radovalo až se země stromy, i moře otřásaly pod návalem kruté radosti nad něčím utrpením, nad mým utrpením.

Když začala omítka pomalu, ale jistě opadat stejně jako kusy stěny, tak jsem začal přicházet k sobě a uvědomovat si určité alternativy a možnosti, řešení mého problému, ale k tomu jsem potřeboval svůj pokoj, i když…teď , když se mě několik sloužících plus Jake snažili uklidnit a odtáhnout to šlo hůře tak jsem stále onu nevinou a nevidoucí stěnu mlátil hlava nehlava dokud jsem nevytvořil prostor až ke klice, kterou jsem následně zmáčknul a vytvořeným otvorem i za protestů ostatních vlezl dovnitř, zanechávaje za sebou totálně vykolejené služebnictvo a vyděšené rodiče, později jsem si všiml, že Handsfér za mnou vlezl, pořád mým tělem procházelo brnění vzteku velkého rázu a měl jsem snad i strach že mu ublížím, i kdybych nechtěl.

Se zatajeným dechem jsem sledoval tu místnost, která mi v mých posledních vzpomínkách uvízla jako mé vězení žalu a utrpení, rozhlížel jsem se po tmavé místnosti a všiml si, že téměř vše v pokoji bylo překryto černými plachtami a ovíváno chladným vzduchem linoucím se sem z chodby, jak onen lehký vánek výřil smrad ze zatuchlé místnosti a prach z jejího neudržovaného stavu, měl jsem pocit, že tady stále cítím zápach desinfekce a vzpomínky na mé poslední chvíle zde,jak se vracely a odcházely jak se jim zlíbylo nedbaje na můj vnitřní boj s minulostí a bolestí jí utrpené na můj účet, pomalu jsem se začal uklidňovat, když jsem si podle černě vypadající místnosti uvědomil, že pro mě museli alespoň trochu truchlit. Ne! Že musleli hodně trpět a né trochu truchlit.

V mích posledních chvílích jsem si myslel, že až zemřu vše bude lepší, ale to jsem netušil jak neskutečně jsem se mílil, jak neskutečně velký hlupák jsem byl a jsem, když jsem přistoupil na ten bláznivý plán, nastrojit mou smrt jako zástěrku pro můj tvrdý výcvik, se zatnutými pěstmi a krví z mích rozdrásaných rukou kapající na černě pokrytý koberec, jsem se začal uklidňovat a vnímat ty pobouřené a rozhněvané hlasy řvoucí na mě útrapy, které jsem jim svým neuvážněným činem způsobil, po chvíli se po mém boku postavil Handsfér i spolu se svou vážnou tváří a významě se podíval na druhou stranu po mém druhém boku přesvědčujíc, že bych se tam měl podívat, tak jsem tedy už značně, ale přesto né úplně uklidněn podíval.

Stál tam Jake a rozhlížel se po místnosti lesknoucíma se očima, měl jsem chuť i pocit, že bych ho měl obejmout, ale něco mi v tom bránilo, ano správně bránila mi v tom znovu narůstající zloba, po celé ty dva roky co jsem trpěl Handsférův výcvik, jsem čekal, že alespoň Jake pro mě truchlí a nezapoměl, ale mílil jsem se jak vidím , možná,... že teď roní slzy bolesti a smutku, ale netuším a nevím, jestli uronil alespoň jedinou po dobu co jsem tu nebyl, znovu jsem mu pohlédl do očí, které se těm mím tak záhadným způsobem vyhýbaly a spatřil v nich trýznění, které jsem jim způsobil já a mojí vinou, proč jsem jen neřekl ne!Když jsem mohl??Proč jsem neudělal co by bylo správné alespoň před svou jistou smrtí??Už to vím, protože jsem se bál o ten svůj prachsprostý a spropadený život tonoucí ve smrti už od útlého dětství, měl jsem udělat něco co by zabránilo chodu událostí, teď jsem si uvědomil, že Jakeovi a ostatním křivdím a připisuji jim velkou vinu na tom všem co se stalo, ale proč??

Abych měl koho obvinit, někdo to přece chytnout musí, někdo musí nést zodpovědnost za mé chyby abych neobviňoval sám sebe, ale proč si má duše vybrala za oběť zrovna Jakea a matku či otce??

Něco mi říkalo…ta špatná stránka mi říkala, že si to zaslouží a i nadále je mám obviňovat a celý svět nenávidět, ale ta dobrá, že mám litovat sám sebe, trestat sám sebe, soudit sám sebe, tak proč to nedělám??Protože jsem bezohledný a bezcitný chudák a hlupák, který nemyslí na nic a na nikoho jiného než na sebe, v hlavě se mi objevila slova útěchy, kterou mi Handsfér někdy musel dávat abych se soustředil na cvičení a odstranil z mé mysly svou vlastní sebelítost či zlobu na ostatní, že mi nezabránili to udělat.

Není to tvoje vina udělal si to aby si neochránil jenom sebe, ale i Jakea.

To mi vždy říkal, ale už nevím proč jsem ho chtěl ochránit co by se stalo, kdybych zemřel skutečně a zanechal za sebou jen cestu zla?? Já myslím, že nic jen by ze světa zmizel jeden z jeho zlých démonů, ale ten démon, který se skrýval ve mně zjevně skutečně se ještě nechtěl vzdát a odejít spolu s mou duší, kterou pohldil svou temnotou do pekla, ještě chtěl zůstat a škodit jak jen mohl a teď znovu může, snad mi to jednou odpustíte.

V myšlence jsem se zarazil…Odpustíte???!…Skutečně bych je chtěl požádat o odpuštění???…ano chtěl, chtěl bych to udělat a v duchu jsem se budu modlil, aby tak skutečně uskutečnili, ale zevnitř se budu zřírat vlastní vinou, kterou se ten ďábel co je ve mně bude znovu a opakovaně snést na někoho jiného než na mě , kterémuž to právem náleží.

Zlost, ze mě pomalu opadla a já na tváři vykouzlil alespoň malý utěšující úsměv.

Jakeovi, který se na mě v té chvíli podíval svím kříšťálově uslzeným pohledem mírně vyklenula čelist a zvědavě na mě zíral , když jsem se blížil k místu, kde jsou tajné dveře do mé koupelny.

"Jakeu?"

Optal jsem se tiše a po otevření dveří jsem ho pohledem pobýdl aby mě následoval a on, i když sice prkeně váhal se nakonec rozešel dokud se nezastvil těsně za mnou a já nemohl cítit jeho zrychlující se dech dopadající na můj krk.

"Teď ti ukážu pravdu"

Zašeptal jsem a pomalu se sklonil abych mohl otevřít tajnou cestu do ještě tajuplnějšího světa, který jsem si sám vytvořil svou chamtivostí a posedlostí po diamantech a všemu co se kolem nich proplétá včetně tajů, které jejich krása skrývá.

Okem jsem trochu pomrkával co na to Jake, ale ten jen bez mrknutí oka sledoval otevírající se chodbu do mé spletité minulosti, na kterou bych s velkou radostí sám zapoměl a už nikdy jí nespatřil, ale má touha znou spatřit Jakea i svou rodinu, svou minulost i lásku, kterou jsem zde spolu se slzami bolesti zanechal,mě táhla zpět do minulosti, kterou bych nejraději nikdy neměl, ale je to minulost a té neuteču, i kdybych chtěl…a skutečně bych chtěl??

Po tom co se otevřela teď časem zaprášená cesta a jí doprovázející tma a s ní s zatuchlost jsem k Jakeovi přistoupil a pomalu ho vzal do náruče nadbaje na jeho situací slabý protest.

To be continute…
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lachim Lachim | 16. srpna 2009 v 17:56 | Reagovat

Nádhera. Doufám, že to pro ty dva dobře dopadne. Rychle pokračuj, prosím!!!!!

2 terkic terkic | Web | 16. srpna 2009 v 18:07 | Reagovat

to bylo sugoi:) rychle pokračování, tenhle cyklus mám snad nejraději, i když i ty ostatní sou senzační:)

3 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 16. srpna 2009 v 18:57 | Reagovat

Hih, já dokonce myslel\ že je to králík .. králík a liška .. hmmm xD. Kya co to může být xD

4 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 16. srpna 2009 v 19:05 | Reagovat

Vykulenej ani nemusí býýt xD. Jsemm dělala rozcestníky apod .. no tak 104 xD můj rekord xD

5 Gel-chan  ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 16. srpna 2009 v 19:55 | Reagovat

ááá těším se na další dílek xD, opravdu se ti to povedlo :D

6 Misuki Misuki | Web | 16. srpna 2009 v 23:14 | Reagovat

jdu dat dalsi dil na blog..mas to na meilu...kdyby se ti to nahodou nelibilo tak rekni

7 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 17. srpna 2009 v 17:52 | Reagovat

Oh,rychle dáál!! Doufám,že mu odpustěj a uvěří mu T_T

8 akyra akyra | Web | 20. srpna 2009 v 15:59 | Reagovat

huh jakto že to končí?!!! valí dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz