6.díl-Menší problém, ale opravdu menší??
…se Jakobiz nepostavil a nezatáhl záclonu u okénka.
Zvědavě jsem se na něho podíval , ale on se jen napůl zle a na půl záhadně usmál.
"Měl by si se prospat cesta bude dlouhá"
"Co…"
Nečstihl jsem doříct a jen už jsem cítil jak se mi něco zapíchlo do ruky a já padám do Jakobizovi náruče.
*
Pomalu jsem otvíral oči a začal si uvědomovat pár dosti podtsatných faktů jako je například to…, že jsem jen v kalhotek, ale to není všechno to byly takové ty nadýchané a hlavně průhledné kalhoty co kdysi nosili ty žny s harémů, které vlastnili ti sultáni.
Tento fakt mi naprosto vyrazil dech nebyl jsem schopen se nadechno a pozor druhý šok.
…nastal zrovna , když jsem se rozhlédl.
Ležel jsem na possteli s nebesi v celém pokojibylo takových postelí pět.
A každá měli jinou barvu samozřejmě zde musel nastat takový nepatrný zádrhel na kažné z nich se někdo líně rozvaloval a mělo to uči a ocasy a házeli na mě zkoumavé pohledy.
No celá místnost byla zařízena jako samtný harém o tom nebylo pochyb.
Zleté stěny, chlupaté , huńaté koberce, postele s nebesi zlatem vyšívané těžké závěsy honosné vrata nebo to jsou dveře?Velká, ale zamřížovaná okna a to z daleka není všechno…Sakra, kde to jsem?
Začal jsem vspomínat co se stalo, ale nepamatoval jsem si nic jiného než jen tu jízdu limuzínou a pak…nic jen prázdo.
Šíleně mě z toho všeho rotbolela hlava, chytnul jsem se za ní a snažil se to snad mími dlaněmi tu neutuchjící bolest utišit stlumit.
"Sakra, sakra, sakra kde to jsem ?Tohle je jen zlý sen za chvíli se vzbudím a bude to v pohodě"
Šeptal jsem si sám pro sebe a nevnímal okolí, takže jsem si nemohl ani všimnout tázalích pohledů, které po sobě začali ostatní co tu byly se mnou házet.
"Ty si Kenett?"
Zeptal se mě hnědovlasý kluk se zářivíma červenýma očima.
Zvednul jsem k němu pohled a potom další rána všichni vypadali jako porcelánové panenky plně bez chyby naprosto dokonalý , chbení a tak už na první ohled křehcí, oblečení byli do toho samého do čeho já a zkoumavě si mě prohlíželi.
"Ty mě znáš?"
Ježiš marija co se to děje já mluvím s mutantem ne tojsou jenom masky nikdo na světě přece nemůže mít zvířecí uši a ocas to je hloupost.
Jediné čím se lišili bylo barvo srsti na jejich…eheh…jak to jen nazvat výrostsích…ne to zní blbě tak přebývajících končentinách…ne to zní taky blbě říkejte si tomu jak chcete a barvou toho něčeho co je a jejich těla mělo halit před zrakem někoho jiného s důrazem na to Mělo!Protože tuto funkci to vůbec neplní.
"Kde, kde to jsem?"
"Nikdo neví kde jsme to ví jen náš pán"
Odpověděl mi teď zase prozměnu zrzavovlasý kluk s tamavěji žlutýma očima.
"Aha"
Zazněla odpověď z mé strany.Tady se toho asi moc nedozvím.
"A co tady dělám já"
Zase po sobě hodili pohledy a potom se všichni čtyři nejdnou zvedli a šloi ke mně.
Pomalu jsem přejížděl očima po hnědovlasém klukovi s červenýma očima potom na zrzavého kluka se temě žlutýma očima na bílovlaseého kluka s mílíma ičima, bílíma a přesto zářícímá a lesknoucíma se podivným leskem a nakonec poslední a to byl zase černovlasý kluk se zelenýma očima.
Přešli až ke mně a klekli si k mé posteli.
"Co se děje?"
Zeptal jsem se podivným hlasem, který jsem ani já sám nepoznával.
Promluvil ten hnědovlasý s červenýma očima:
"Já jsem Medvěd a ty můj pán"
Nestihl jsem nic říct a hned se začali představovat i ostatní.
Po té promluvil zrzavý kluk s temě žlutýma očima:
"Já jsem tygr a ty si můj pán"
Nastala chvíle pro bílovlasého kluka s bílíma očima:
"Já jsem vlk a ty si můj pán"
A ptom jako poslední promluvil černovlasý kluk se zelenýma očima:
"Já jsem lev a ty jsi můj pán"
Docela mě to začínalo děsit začal jsem se pomalu, ale jistě posouvat více dozadu na posteli abych yl od těch magorů co nejdál a oni se najednou všichni zveli a všichni společně ve stejnou chvíli řekli.
"A ty jsi Modrý panter a si náš pán.Všichni sloužíme jemu"
"Komu pane bože vy jste se zbláznili"
Vyjekl jsem na ně, ale oni mě ignorovali a a vlezli za mnou na postel rukama mě stáhli spátky do lehu a pevně mě tak drželi dokud jsem se nepřestal bránit.
"Co blnete!Okamžitě mě pusťte !"
Vyjel jsem na ně
oni tak učinili.
oni tak učinili.
Panebože dostal jse se do blázince a jestli tohle blázinec není, tak tam určitě půjdu přímo z tohohle místa.
"Měl by si spát a ž se pán vrátí budeš muset být fit"
Oznámil mi červenoočko s úsměvem.
Nepochopil jsem jak to udělali, ale jenom co jsem zavřel oči a to jsem chtěl mrknout, tak jsem se propadl do hlubokého spánku.
já chci rychle pokráčko, tak jako vždy:) už se mooc těším:)