17. července 2009 v 14:10
|
6.díl-Ajaj
PSJe to dost krátké, ale v tomhle vedru se nedá nic vymyslet prostě hic na chcípnutí a já mám vygumováno.
"Žádné ale žádné odmlouvání!!!"
Řekal přísně Anko a posadila ho ke stolu.
"Naruto si v pohodě??Moc se omlouvám, že jsme na tebe zapoměli, ale měl pro tebe přijít Saske nenapadlo mě , že na tebe zapomene"
Omlouval se Itači hed jak useedl ke stolu.
Nic se neděje.
"Vážně??"
Opravdu.
"Tak to jsme asi Sasukeho seřvali zbytečně."
Oznámil Kakaši , který se nervózně drbal na hlavě.
"Žádné zbytečně to, že to Narutovi nevadí přece neznamená, že to Sasukeho nějak omlouvá"
Chudák Deidara jen zkroušeně seděna židli a hrál si s prsty jakoby se cítil , že tu nepatří.
Děje se něco??
"Ne jenom si připadám trapně, že obtěžuju"
Zašepta jako odpověd púřihlížejícímu Narutovi a podíval se na zkroušeně po něm mrknul při čemž mu naruto podal další vzkaz s menším úsměvem na rtech.
Z toho si nic nedělej ty tady s nima být nemusíš celé dny to já bych se měl cítit trapně a né ty a Sasuke to ví a taky mi to patřičně připomíná.
Deidara si přečetl vzkaz a mírně se pousmál.
"Z toho si nic nedělej Sasuke se mrzout"
A tak si vedli trochu podivný rozhovor a ani si díky toho nevšimli, že se na něj všichni otočili a se zájmem je pozorují.
Až nakonec Narutovi přišlo to ticho trochu divné tak se rozhlédl a zrudnul jako kus rajčete.
Deidara po Narutove reakci opakoval jeho čin a také zaal nebezpečně rudnout.
Nakonec, ale promluvila Anko ve snaze zamést tuto trapnou situaci do rohu místnosti a začít večeřet.
Rozproudila se živá konverzace sem tam doprovázená jenou napasnou větou, kterou , když někdo dostal tak chytil nehorázný záchvat smíchu.
A museli uznat, že kdyby Naruto mluvil , tak je snad bezchybný.
Jak neuvěřitelně se, ale mílili.
Večeře skončila a druhý den Deidara odešel zpět domů.
Sasuke Naruta nenáviděl víc a víc a z Itačiho se stal pravý brácha s postraními úmysly , o ketrých Naruto samozřejmě nevěděl.
Deidara byl narutův nejlepší kámoš a spolu s Itačiho partou ho zbavil určitého nepatřičného důvodu jménem Neji Hyuga, který mu potom dal pokoj.
Ale nikdo netušil co se našemu bon´dáčkovi honí hlavou až do jednoho osudného dne.
…
Deidaro??
"Hmm?"
Chtěl bych ti něco říct, ale mám strach.
Deidara se pousmál a zkoumavým poledem Naruta vybýdl aby pokračoval.
Víš slovy je lehčí to říct, bež říct ti to rovnou do očí v takovýchto chvílích jsem radši, že nemám dar řeči a něco takového bude stačit, když jen napíšu, ale mám strach, že když ti to řeknu zkazím tím všechno co můžu .
Deidara četl s pozdviženým obočím, takhle Naruto nikdy nemluvil a ani ve snu by ho nenapadlo to co mu naruto chce říct, tak ho jen bezstrarostně a bez obav pobídl a´t okračije.
Však co by mhlo být tak strašného aby je to od sebe odtrhlo deidara naruta měl rád možná i něco víc, ale to si nikdy nechtěl připustit.
Já…miluju tě Deidaro.
"Cože?!!"
Zareagoval Deidara prudčeji než by měl , protože něco takového skutečně nečekal.
Naruto se jen mírně přikrčil, ale nakonec se narovnal a až nebezpečně blízko se neklonil a po té Deidarovi vtisknul motýlí polibek na rty , který se po nějaké době snažil prohloubyt.
Deidarova první reakce byla, že vykulil oči snažil se Naruta od sebe odstrčit, ale nakonec to vzdal a doevzdaně mu dovolil vstoupit do jeho úst.
Hodnou chvíli se jen vášnivě líbyli až se nakonec od sebe museli odtrhnout, protože jim docháel kyslík.
"Taky tě miluju naruto jen jsem si to neuvědomil tak brzo jako ty"
To be continute…
Ebiko to je suuuuper honem další díl:)