16.díl-Žádná nemoc!!!To je tragédie!!!!!!
PS:Ahojik, tak sjem si s dalším dílem trochu pohla snad se bude líbyt.
PS2:A pro ty co čekají na KUlečník, tak by měl přibýt zítra nebo pozítří.
PS3:A nakonec všem přeju příjemné počteníčko a díky a za komentíky:-D
"Ehmm…Víš proč si teď, nebo vlastně víš co to je za nemoc?"
Nechápavě jsem se na Handsféra zadíval vždyť přece musí vědět, že to nevím.
"Ne, proč?"
Handsfér mou otázku ignoroval a odpověděl mi zase jinou.
"A víš proč to nikdo neví?"
Zamyšleně jsem zakroutil hlavou a Handsfér na mě hodil zkoumavým pohledem.
"Araši…"
"Chmm?"
"To není nemoc"
Tak te´d úpe vidím svůj vlastní pohled spojený s výrazem mé tváře.
Nejdřív překvapení, potom nevěříctnost vystřídaná pohledem říkající nejseš padlej?A nakoc totální nechápavost skrýžena s sděšeností , ale i vážností.
Co se to tu ksakru děje?
Tak když to není nemoc tak co jiného by to asi tak mělo být?
Ptám se sám sebe posměšně, ale nakonec mi něco napoví, že mám dívat pozor co Handsfér říká a ne být mimo, protože mi tohle změní život a já zjistím, že vlastně nevím nic a mám toho spoustu před sebou a právě to nejhorší.
Sám nad sebou se hořce zakřením a vybízivě se na Handsféra zahledím.
"Víš…ehe…nemáš tu něco ostřejšího??"
COŽE?!!
Handsfér nepije nikdy panebože to mi nahání strach co se to tu děje? Už jsem ho párkrát v životě viděl vážného, ale nikdy né takhle.
Pomalu jsem vstal a přešel k jedné dobře schované skříňce otevřel ji a vytáhl zlatavou tekutinu lahodící mému chuťovému ústrojí.
Nalil jsem do dvou skleniček a počkal až to Handsfér do sebe chrstnul na jeden hlt.
Vykulil jsem na to oči a otevřel pusu do kořán a v té chvíli jsem mohl akorát děkovat všem bohům, že tu nemám mouchy jinak už bych si zcela určitě na několika z nich pochutnal.
Ale nevím jestli bych si ještě přidal.
"Fajn tak a´t to máme za sebou určitě si už pochytil nějaké informace týkající se tebe a Jakea, že?To jasné nejseš tak hloupý jak si všichni myslý"
Opatrně jsem přikývl a čekal na to co se mám dnes dozvědět akorát kdybych věděl co to bude tak bych před tím nic nejedl a nai nepil, ale to je jiná kapitola.
Takže jsem přikývl a čekal.
"Jake je dědicem velkého majetku a má ohromnou moc jenže řekněme, že ta se mu neprobudí dokud nebude mít snoubence, partnera , druha říkej tomu jak chceš."
"Co to meleš jakou moc?"
Zeptal jsem se hloupě a taky tak koukal no vy byste blbě nečuměli kdyby vám někdo řekl něco takového?
"Nech mě domluvit!…"
Napomenul mě rýzně a já zmlkl
"..Otázky potom.No, tákže určitě si někdy četl pohádky o čarodějích magii a takových pitomostech.
Vím, že to co ti te´d řeknu, že tomu nebudeš věřit, že to je absurbita a já ti nijak nemůžu dokázat, že to co říkám je pravda, protože nejsi zdravý a kdybych ti to chtěl ukázat nemusel by si to pře…"
"Vyžvejkni se už sakra!"
Zavrčel jsem výhružně a měřil si ho zlým pohledem.
"Dobře nedokážu ti to vysvětlit přesně tak jak to je, ale v určitých chvílích a určitých situacích jsou možnosti užitím magie pro tebe díky té pečeti co máš na…"
Ukázal si rukou na krk a já se chytl za tu značku co jsem dostal od toho chlápka co mě tam držel.
Určitě zachytil můj zmatený a vyděšený pohled to se nedalo nepochytit
"To je důkaz, ale to co ti teď je…ehm…dalo by se říci, že to je vedlejší účinek tvé moci a mohlo by tě to i zabýt.
Araši!Ty musíš odsud pryč dřív než se na to příjde otec Jakea už má jisté podezření o tom, že nadchází tvůj a Jakeúv den a pokud se tak stane tak tě donutí si ho vzít donutí tě aby si s ním spal a…nechce se mi to popisovat, ale skusím ti to vysvětlit jednoduše.
Jakeovu moc můžeš jak bys řekl laidsky jen ty!A vašim spojením za pravého úplňku, ale sic by ti to možná na čas zachránilo krk a bylo by ti lépe, ale jen na chvíli při prvním úplň za jeden rok od vašeho spojení by si zemřel Araši tak je psáno."
Civěl jsem do prázdna a rozjímal cože se mi to tu vlastně snaží Handsfér říct a pak jsem si uvědomil tu skutečnost smrt je nevyhnutelná.
Smrt je to jediné z čeho mám opravdu strach.
Mé sděšení se mi asi skutečně oběvilo na tváři, protože Handsférovi asi došel ten fakt, že něco moc důležitého vynechal.
"Ale já ti můžu pomoct!"
Vyhrkl rychle a zadíval se na mě skutečně zkoumavým pohledem podle toho jak se tvářil, tak jsem musel být opravdu zelený a taky aby ne, když se mi udělalo strašně zle.
Ale po jeho slovech se to trochu zlepšilo a můj pohled se změnil spíš na plný naděje.
"Když půjdeš se mnou mohu ti ukázat co má a jak máš co dělat aby tě tvá a Jakeová moc nezabyla, ale bude to těžké a někdy budeš mívat i bolesti.
Jedno si , ale skutečně zapamatuj.
K Jakeovi se budeš muset vrátit on bude část toho co budeš potřebovat aby si přežil stejně tak jako on tebe"
Potřabujeme se oba na vzájem.
"Araši musíme vymyslet…
To be continute…
Ebiko já tě rozrhnu jak si to můžeš dovolit useknout!!! a honem další dílek!