close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

15.díl-Nová tajná komnata aneb Arašiho diamantová hradba

17. července 2009 v 14:11 | Ebika |  No konečně už zvoní! I.řada
15.díl-Nová tajná komnata aneb
Arašiho diamantová hradmba

PS:Ahojik tu je další díleček:-D

Všichni krom mě hlasitě vyjejkli, když spatřili jeho zohavenou a nemocí suchou, vysušenou tvář.

Ale Araši na to nijak nereagoval, nevím asi nechtěl…asi se tím nechtěl zabývat.

"Copak?Zlekly jste se mého zjevu co?Z toho si nic nedělejte každým dnem vypadám hůř a hůř, ale abytse to věděli museli byste za mnou někdy chodit a to vy neděláte, a tak už jsem si přestl dávat i falešné naděje."

Hndsfér se prudce úpostavil čímž na sebe strhnul vešekerou pozornost a pár vyděšených pohledů.

"Araši musíme si promluvit a to hned!"

Araši nijak nereagoval a áni to nevypadalo, že by zaregistroval jeho přísný tón hlasu.

Ale po chvíli ticha se přece jen zvedl a následoval ho pryč.

Zanechávajíc tak nás ostatní za sebou a mě jeho rodičům a jejich otázkám narážejíc na jeho vlastní zdravý a jestli ví jestli nezhubl a takových pitomostí, do kterých jim pochopitelně nic není.

*

Pomalu jdeme spletitými chodbyčkami našeho horomného domu a já jen přemýšlím co může být tak vážného, že by to dostalo i Handsféra ze svého paláce cudnosti??

Nad tou myšlenkou jsem se zasmál palác cudnosti.

"Takže říkáš místo kde budeme sami jo?"

Handsfér jen přikývl, tak jsem obrátil trochu jiným směrem a vraceli jsme se zpět do mého pokoje.

"Araši, ale v tvém pokoji není zvukotěsno"

Oznámil mi stroze, když jsme se zastavili před jehož dveřmi.

"Máš pravdu , ale já mám místo, kde je a nikdo o něm neví, takže??"

Zkoumavě si mě prohlédl, ale nakonec rezignoval a přecijen vstoupil dovnitř.

Dveře jsem za námi zabouchnul a kleknul si na kolena načež se na mě Handsfér podíval jako na blázna.

"Jenom potřebuju něco najít"

Odpověděl jsem na jeho němou otázku nevině a nadzvedl kousek teplého koberce co mi sem dali rodiče přinést aby se tu udržovalo víc tepla, i když podle mě se tu udržuje spíž víc prachu než tepla.

Vytáhl jsem malý přístroj podobající se maličké vysílačce a nasadil ho na zámek přičemž jsem tam potom namačkal kón, díky kterému teď nepůjdou otevřít dveře ani zevnitř ani z venku ani kdyby někdo měl klíč.

Pomalu jsem se zvednul a přešel ke stěně kde jsem zmáčknul na obraze maličký hrbolek, který za normálních okolností nejde najít pokud skutečně nevíte kde hledat.

Otevřela se tajná koupelna, ale na to Handsfér nijak nereagoval, byl na to zvyklí, ale něco stále nevěděl.

"Pojď za mnou a těsně mám tu dobré zapezpečení možná sž moc dobré"

"Kam mě to vedeš??"

Zeptal se nechápavě a začal se rozhlížet.

"Copak oni ti tu nechodili ani uklízet?"

"Přece se nechcou nakazit neblbni"

Odvětil jsem ironicky a dupnul jsem silou na jednu z kachliček, ta se trochu pohnula k zemi a potom zpět do své původní podoby, tak, že není popznat, že je jiná než všechny ostatní.

Po chvíli cvakl zámek a já rychle uskočil strhujíc Hnadsféra sebou.

"Araši ty si se z toho zcvoknul?"

"Ne jen nemám rád, když mi někdo bere něco co patří mě"

Odpověděl jsem mu a dál se nezabýval jím, ale různými zařízeními, které tu mám po hodné chvíli různých testů "Osobnosti"mě to vpustilo dovnitř a dřív než se to stačilo za mnou zavřít tak jsem dovnitř vtáhl i handsféra.

"Vím, že se ti taey asi nebude líbyt, ale lepší místo nenajdeš v celém domě o tomhle totiž vím jen já a te´d i ty"

Otočil jsem ho čelem na opačnou stranu a v té chvíli se celý sál hurónských rozměrů rozsvítil a oběvili se ty největší skvbosty na zemi.

Vyděl jsem jak se zděšeně díval na to bohatství, ale bez řečí mě následoval do křesla , do kterého jsem ho usadil.

"Proč tu máš dvě křesla , když o tom nikdo jiný neví?"

"No řekněme, že jsem věděl, že tobě to jednou ukážu, ale až tepr budu mít celý komplet + Bezedný diamant"

Překvapeně se na ěmpodíval.

"Takže si ho našel"

Odvětil z úsměvem a já se jen pýchou nadmul, i když mě to stálo jedno menší znásilnění, tak ho nakonec mám.

"O čem si chtěl mluvit?"

Hendsfér se zakabotil, ale nakonec zpustil.

To be continute…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *Siky-chan* *Siky-chan* | Web | 17. července 2009 v 16:06 | Reagovat

jop, hezké... musím si přečíst ty předchozí a dohnat děj. xDD
ale koukám, je jich hooodně... ale já to stihnu. já čtu rychle, když mě něco nadchne. a tohle mě nadchlo. *_*

2 Akyra Akyra | Web | 17. července 2009 v 17:47 | Reagovat

nechceš tam dát pokračování a co nejdřív*závislák*

3 Riuu tvé SB Riuu tvé SB | Web | 17. července 2009 v 19:52 | Reagovat

Na týhle povídce jsem naprosto závislá:D I když to vždycky napínáš jako kšandy:D

4 terkic terkic | Web | 19. července 2009 v 13:40 | Reagovat

chjoo já už z toho nemůžu, to čekání na pokračování děje mě vždycky ubíjí:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz