close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

14.díl-A je to tady!!!Velká novinka aneb dlouho očávaný příjezd je zde!!!

13. července 2009 v 17:03 | Ebika |  No konečně už zvoní! I.řada


PS:O délce se radši nezmiňuji mohli byste mě uškrit a já má s vůj krk ráda.No je to spíž uvedení do dalšího dílu, který by tu měl být co nevidět.A dala jsem tam anketku strašně jednoduchou anketku s dvěma možnostma, takže ti co nemají časík nebo nevědí co napsat a nebo se jim nechce psát komentář tak stačí klinout!!!
Děkuji všem co mi ty komentíky píší a doufám, že je budete psát i nadále a přeju příjemné počteníčko:-D

"Araši!Handsfér už je tady mám ho pustit dovnitř?"

Ozval se hlas Pana Kaiie.

Araši se otočil ke dveřím a zamračil se na ně jakoby za to mohly ony.

"Ne!Půjdu dolů!"

"Cože?!!"

Ozval se vyděšený hlas, ale hned na to se omluvil.

"Promiň jen ještě si to neudělal"

"To nic"

Povzdechnul si.

"Příjdu do salónku"

"Dobře potom zajdu i pro Jakea"

"Není třeba je tu se mnou"

"Aha"

Ozvalo se zaraženě po hodné chvíli ticha a potom už je dodatek…

"Tak mi jdeme"

"Klidně"

Odvětil nepřítomě Araši a začal se procházet zuřivě po pokoji při čemž do mě i několikrát vrazil.

"Araši klid co děláš?"

Vyjekl jsem na něj když asi po sté do mě vrazil sedl si na postel po té se postavil podíval se na mne obešel mě jenom někdy jinak by byl schopný projít i skrze mě rukama se opřal o stěnu kde se vydýchal a poté se vrátil zpět na postel a to celé se opakovalo pořád dokola.

"CO?"

Optal se jakoby se přávě probral z tranzu což mi samozřejmě bylo podivné, ale teď se mi to nechtělo řešit ještě jsem pořádně ani nestrávil ten fakt v jakém je Araši stavu.

A tak když jsem se zamyslel tak se Araši mezitím stihl obléknout.

Vzhlédnul jsem, a i když se to nehodilo, tak jsem totálně vyprsknul smíchy.

Stál tam u postele a pod tryko si snažil narvat jeden s menších polštářů, když jsem se začal smát tak zmateně vzhlédl a hodil na mě vražedný pohled.

"Co ty tu ještě děláš běž do salónku a padej se představit!"

Chtěl jsem něco namítnout, ale moje protesty stejně jako vždy zastyvila jeho vzdvižená ruka.

"Žádné námitky a padej!Tak dělej!"

Zakřičel a vystrnědil mě z pokoje ven.

Ani jsem se nenadál a ozvalo se klapnutí zámku a následné klení z druhé strany čili z Arašiho pokojového vězení.

Po chvíli jsem se, ale radši odlepil od prahu dveří a vydal jsem se do salónku, přecejen jsem nechtěl riskovat slyšel jsem, že teď když je Araši nemocný tak je agresivnější než obvykle bývá.(De to vůbec??*drbe se na hlavě*)

PO asi půlhodině se ve dveřích menšího většího salónku objevil Araši.

Trochu mě překvapilo, že to nakonec vzdal a vzal si na sebe jnom ten plášt a vlonější oblečení*které mu teď není volné??*A ten polštář si tam nenacpal aby nevypadal tak vychrtle, pro vzpomínce na to jsem se musel zasmát znovu.

"Araši?!!"

Ozval se vyděšený výkřik.

A Araši vzhlédl, ale jen trochu aby on viděl ostatním do obličeje , ale noi jemu ne.

"Araši jak to vypadáš okamžitě si ten plášť sundej vypadáš jako smrtka!"

Handsfér se pokřižoval, ale radši mlčel.

"Kdybyste za mnou někdy chodili tak byste to věděli"

Odvětil drze a posadil se mezi mě a Handsféra.

"Araši no jak vidím čas se na tobě hodně podepsal je ti tepr 17 let a už vypadáš jako dědek"

Ukončil svůj monolog Handsfér a usmál se.

"Hej , že jo?Taky si myslým!!!………………*dlóóóóóóuhá chvíle ticha a měření se pohledy*…………………Rád tě znovu vidím"

Hndsfér se usmál ještě víc a odpověděl.

"Já tebe taky , i když jsem doufal, že to bude za jiných podmínek"

"To narážíš na mou nemoc?"

Optal se Araši opatrně což mě udivilo on nikdy neukazoval strach nebo pocity vždy to byl takový ten spíš drsný týpek teda většinou.

Podíval jsem se na Handsféra a zkoumavě na něj hleděl a prohlížel si ho.

Měl blonďaté kratší vlasy a modré nezbedné oči s jiskřičkami smíchu, ale i strarostí.

Oděn byl prostě a né moc draze, ale ani chudě prostě jen tak aby ukázal, že peníze má*na to, že je kněz neberte ohledy…radši*

Mírně vypracovaná postava, celý působyl takovým pohodovým dojmem.

"Araši?"

"Hmm?"

"Později si s tebou potřebuji promluvit osamotě, takže pokud tady máš místo, o kterém nikdo neví nebo se tam nedostanou, tak to by yblo nejlepší"

Oznámil Arašimu s vážnou tváří a když to Araši uviděl, tak se začal tvářit pěkně otráveně.

"A nedělej ty ksichty je to důležitější než by sis mohl myslet tentokrát ti de o kejhák chlapečku"

Řekl mu přísně.

"To vždycky"

Odvětil Araši drze a zkroušeně se opřel do opěrátka křesla při čemž mu spadla z hlavy kápy.

To be continute…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Arlen Arlen | Web | 13. července 2009 v 17:27 | Reagovat

Kráááááááááátkýýýýýýý :D Ne, bylo to fajne, ale příště delší, jo? :-*

2 Akyra Akyra | Web | 13. července 2009 v 17:57 | Reagovat

dddddaaaaaaaaaaaaaaaaaaalší a delší jina suuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuper part. proč nepíšeš dvě kapči naráz?

3 terkic terkic | Web | 13. července 2009 v 19:30 | Reagovat

rychle dál:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz