close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

12.díl-Handsfér

5. července 2009 v 16:50 | Ebika |  No konečně už zvoní! I.řada
12.díl-Hansfér


PS: Pochopím když mě budete chtít zabít, ale když to neuděláte , tak vám z jistotou mohu říci, že od příštího dílu to přestane být tak...tak no prostě takové jaké to je a začne tam konečně přemýšlet trochu pozitivně.Nó, i když asi trochu i víc pozitivně a nebude to už tak smutné.
Fajn tak si to přečtěte a pište komentíky.
A přeju příjemné počteníčko

PS2:Chyby!Chyby!!Chybyčky!!!!Tam budou takže se omlouvám

PS3:A protože jsem to slíbyla už včera tak to je trochu delší tak a teď už vážně ahojik



Dnes je mi nějak neobvikle hodně zle.POmalu otvírám oči a záčínám se orientovat, kde žře to vlastně jsem .

Po bližším prozkoumání zjistím , že u sebe v pokoji a znovu na lůžku přikrytý vekou pokrývkou, u které mi nepřipadá, že by byla zrovna třikrát nejteplejší.

Zvednu se z postele a zavrávorám jak se mi zatočí hlava a pak to příjde stejně jako vždy když se probudím.

Ten odporný pocit zvracení a nechuti dál žít.

Ne s tím co jsem chytil ne s touto nemocí, která zžírá jak mou duši, tak mé již teď už stoprocentně oslabené tělo.

Jdu na záchod do mé tajné koupelny a chvíli tam jen tak stojím ostatně stejně jako vždy.

Je to absurbita, jak se každý den děje s pravidelnosí můj tyranský program, jak jsem tomu začínal říkat.

Ráno vstanu a je mi neskutečně zle a na zvracení jdu na záchod čistě preventivně a asi podesetiminutovém tupém zírání na záchodovou mísu vyhodím všechno co jsem minulí den vypil či snědl a snad jěště více.

Znovu si jdu lehnout a usnu, když v tom mě probudí rozruch za dveřmi stanu tedy a ke dveřím vedoucím pryč z tohoto vězení přitisknu své ucho.

Uslyšým Hlasy jak někdo někomu říká, že za mnou nesmí a podle toho naštvaného hlasu co se ozve hned potom usoudím, že to zřejmě bude Jake.

To už se vrátil??

Ptám se vduchu sám sebe a jdu si lehnout zpět vím, že ho za mnou stejně nepustí už za mnou přestali chodit i rodiče.

Oni to asi berou jako metodu abych konečně odsud vylezl ven.

Ale já nechci.Nechi aby se na mě znovu jako vždy dívali jako na chudinku, která už dlouho na tomto světě nepobude.

Prostě to nechci, i když se mi stalo tolko hnusných věcí, na ketré bych nejraději zapoměl a již nikdy se do své minulosti nevrátil, tak mám svůj život rád mám rás svou rodinu možná, že mám rád i Jakea...hmmm...trošičku.

Nechci podlehnou nějaké neznámé nemoci a dokážu to všem budu s ní bojovat na život a na smrt.

Cha to je, ale ironie an život a na smrt*zamyslý se*to je myšleno doslovně aspoň protentokrát.

Docela rád bych odtud odešel a šel se podívat co se děje a co je nového, ale nchci aby mě viděl kdokoli jiný než můj doktor vypadám příšerně.

Má jindy krásné zářivá bledá kůže mi totálně pohasla a dávno před tím stratila i svůj lesk a život.

Pod očima mám veliké černofialové kruhy, které se teď již ná mé sšedivělé vyschlé pokožně vyjímají jako inkoustová skvrna na bílobílém pápíře samotného anděla.

Vlasy mám slepené a umaštěné, i kydž to bych asi skryl parukou a ty kruhy bch si mohl zamaskovat makeupem a mou vychrtlou oprava teď již vychrtlou postavu s nedostku potrvi, kterou většinou pokud ne ránou tak hned po zkonzumování vyzvracím, bych mohl schovat pod méně upnutým oblečením, ale...

Nemůžu mám strach, že by to někdo poznal.

Mám strach, že by to pozal Jake.

Jake povzdechnu si.

Nevím co si o tobě mám myslet.

Ty keci o tom, že ti patřím a podobně co jste měli v altánku před tady se zadrhnu.

Před?

Já nevím kdy to bylo a nevím, ani jak dlouho už jsem zde zavření připadá mi to jako roky jako dlouhá staletí co jsem už necítil čerstvý vzduch v plicích.Vzrušení z rychlé jízdy na motorce z nahého těla Marka, ale i z Jakeového hlasu ten se mi také líbý.

Tak zvučný a trochu hlubší, ale i rázný celkem se hodí i kjeho vzhledu.

Acg ano přiznávám chtěl bych znovu okusit svobodu, ale tyhle stěny....

Rozhlédnu se po svém draze zařízeném pokoji.

...tyhle stěny mi to zakazují brání mi v tom někam jít něco si užít někoho pomilovat někoho zabýt či ho mučit.

Ano vím, že to co teď mám si zasloužím za vše co jsem kdy udělal chladnokrevně jsem zabíjel a přiznávám, že jestli se uzdravým tak zabíjet i budu.

Nevím bylo by lepší kdybych zemřel??

Ptám se sám sebe a kroutím hlavou na důkaz mé debility.

"NE!"

Odpovím si rázně a svou myšlenku hned zavrhnu.

Tohle bych nemohl udělat akorát bych tím dokázal, že jsem skutečně tak slebí jak si všichni myslý.

A bude se na mě Jake dívat stejně??

Určitě už ví co mi je.

Věří, že s tím bojuju a nevzdávám se??

Věří, že zemřít ještě nechci??

Nevím a radši to ani nechci vědět.

Ťuk ťuk ťuk

Ozve se zaklepání.

"Araši spíš!!!"

Ozve se po té zpoza dveří.

Ani mě nepřekvapilo, že je matka neotevřela a zůstala za nimi přece se nechce nakazit morem.

V duchu jsem se se krutě zasmál, ale na venek mi byl vidět jen samolibý ironický úšklebek nad mou myšlenkou.

Ano ajk pravdivá je tato informace jsem jako mor kam se hnu tam za sebou zanechám smrt, ale takového mě chtěli, takového mě vychovali nevím co y chtěli víc.

"Co potřebuješ?!"

Zeptal jsem se klidným nakřáplým...

Nakřáplým??!Takovéto zjištění mě dosti zaskočilo.

Znamená to snad, že se ta nemoc horší??

Nebo co to vlastně znamená mám strach, poprvé po dlouhé době má skutečný strach.

Díky němuž jsem se už postupem času přestal dívat i do zrcadla abych se nezděsil svého odrazu.

...hlasem a čekal na odpověď, i když jsem to řekl neuvěřitelně tiše tak vím, že to bylo slyšet, protože od té doby co se mezi těmito zdmi začal šířit klid a ticho si uvědomuji, že je přez ně téměř vše slyšet a vůbec nejsou zvukotěsné Ba naopak.

Odráží se v nich ozvěna takového rázu, že po několika dnech zde jsem už i přestal mluvit sám se sebou.

Docela mi to i připomíná tu kopku , ve které jsem byl takl strašně dlouho zavřený.

Klid , ticho a tma...deprimující tma bolestivé ticho bijící do uši a zostřijící sluch, klid utočící na psychyku a mořící můj mozek pracovat na plné obrátky a fakńtazií si vytvořovat iluze velkého rázu, které mi alespoň na chvíli ulehčí od té samoty od té blosti , kterou tak strašně moc vnímám a cítim.

Je mi zle ze mě samoného.

Ba co víc je mi zle už jen z toho jak přemýšlým kam mé mylšenky směřují.

Každým dnem navíc čím dál tím víc přemýšlím o tom jaké by tobylo zemřít, ale vždy tu mylšlenku zavrhnu.

Nevím proč, ale nějakým záhadným způsobem cítím, že nezemřu, žé nemůžu zemřít.

Proč?

To se neptejte mě ,ale mého podvědomí, ale je to zbytečné stejně vám neodpoví stejně jako mě se mnou taky nemluví nikdy když chci, ale objeví se ve chvíli, kdy ho nejmíň potřebuji a do uší i šeptá srcervoucí slova bolesti a utrpení slova smrti slova nicoty i žádného významu.

Slova dohánějící už tak mé dost znetvořené myšlení na hranici nepříčetnosti, kde mi vše šeptá jen ...

UKONČIT !!! UKONČIT !!! UKONČIT !!!

Vždy mě z toho rozbolí hlava.

Z mého přejímání mě vyruší až znou se ozívající hlas za dveřmi.

"HáDej kdo se rozhodl přijet tě nvštívit"

Zamyslel jsem se , ale nikdo důležitý mě nenapadl.

"Handfér vlolal, že by tě chtěl znovu vidět"

Handsfér??

Zamysle jsem se kdo to může být bolela mě hlava ze samého přemýšlení a vzpomínání si vím, že toho člověka znám velice dobře.

Ale má otupělá mysl ne a ne si vzpomenout.

A potom mě to trkne a na tváři se miobjeví úsměv.

"A kdypak??"

Řekl jsem možná až moc nadšeně podle smíchu, který se ozval z chodby.

"Již zítra a teď si odpočiň"

Odpověděl hlas a odešla.

Odpočiň??

Dá se zde sna ddělat něco jiného?

Ale se vzpomínkou na mého kněze jsem spokojeně usnul a konečně po dlohé době spak spánkem spravedlivých, spánkem bez nočních můr a bez minulosti.

To be continute....
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 5. července 2009 v 18:08 | Reagovat

ty mě táák napínáš, koukej rychle napsat další, nebo asi umřu:D

2 Arlen Arlen | Web | 5. července 2009 v 19:19 | Reagovat

*sedí, nohu přes nohu, přitom brousí katanu* Prosimtěéééé, pokračuj co nejdřív... :-D

3 Lusia Lusia | Web | 5. července 2009 v 20:47 | Reagovat

Ahoj, jasně, že se ráda spřátelím :)

4 Riuu tvé SB Riuu tvé SB | Web | 6. července 2009 v 11:32 | Reagovat

Já chci taky pokračování!! Páni ty jsi normálně mistr v napínání:D

5 Akyra Akyra | Web | 6. července 2009 v 16:57 | Reagovat

souhlasím se všemi pokračování:D

6 Lenalee Uchiha Lenalee Uchiha | Web | 6. července 2009 v 17:41 | Reagovat

Juuu" Dalsi pokracki!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz