close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

7.díl-Návštěva ala Arašiho noční můra 1/2

14. června 2009 v 0:17 | Ebika |  No konečně už zvoní! I.řada
7.díl-Návštěva ala Arašiho noční můra 1/2

PS:Za to, že mi tak krásně píšete komentíky, za které jsem nesmírně šťastná, protože mi nic lepšího než komentíky dát nemůžete, tak vám tu dávam další díl již s předstihem.
Tak díky za komentíky(A pište je dál!!!)a přeju příjemné počteníčko
A omlouvám, že ty díli teď dělám na části tehle na části být původně neměl, ale jsem utahaná jak kotě přece jen je už
0:15 teda teď jak to píšu a myslým , že to je na psaní už torochu pozdět akorát bych tozmrvila, ale další část tu bude v Pondělí nebo zítra uvidíme jakou budu mít náladu, protože s blbou náladou se i blbě píše tak se omlouvám?*Já ni já svatá*
Tak zatím

"Konečně doma!"

Vykřikl Araši a z kapsy vytáhl malou krabičku.

"Chceš vědět pro co jsem se prodal?"

Optal se mě záhadně.

Jenom jsem mlčel a zamrkal na souhlas.Araši se ke mně důvěrně naklonil a zopakoval otázku.

"Odpověz!Chceš vědět pro co jsem se prodal?"

"Ano"

Araši se odtáhl a já si oddychl z jeho těsné blízkosti se mi totiž nedělalo zrovna nejlíp teda vlastně dělalo, ale až nadpřirozeně dobře což bylo v téhle chvíli špatné.

Takže…hmmm…kde jsme to přestali?…Hmmm…Hmmm…Hmm…Á už to mám.

Araši se tedy odtáhl a mě se neskutečně ulevilo.

Otevřel onu krabičku ve své ruce a mě se naskytl pře očima přímo nadpozemský skvost.

Z krabičky se vyřinula překrásná záře vypadalo to jako osmý div světa bylo to tak nádherné nepopsatelné slovy žádné slovo na světě by nepopsalo onu nádheru, která se vylila z onoho diamantu.

Araši si ho přiblížil k očím a podíval se na mě přes něj.

Úplně mi to vyrazilo dech když se jeho oči střetly se světlem toho skvostu.

Vytvořil tak tisíce co tisíce milióny nových odstínů medové barvy vždycky jsem si myslel, že medová je jenom jedna, ale není spletl jsem se…není.

"No není to krása?"

Optal se mě omámeně.

"Ano to je"

Odpověděl jsem prostě , protože stejně tak jako já i on určitě ví, že tato krása popsat slovy nejde, i kdyby jste měli slovník a k tomu miliardu cizích slov světa na celičkém světě byste nenašli slovo, které by to vystihlo.

A teď jsem si to uvědomil, uvědomil jsem si, že jestli Arašiho budu chtít získat musím na to jít logicky, jemě, ale logicky.Uvědomil jsem si, že jestli ho chci skutečně získat bude to neuvěřitelně těžké a bez víry sám v sebe to nezvládnu, nikdy opakuji nikdy bych to nezvládl s vírou, kterou jsem hodil za hlavu s odhodláním, které jsem stratil po té osudné noci, kdy jsem Arašimu tak strašně ublížil, a proto to všechno a ještě víc musím najít, musím se pro to vrátit na místo, kde jsem to zanechal na místo v mé hlavě, na místo, které ani já sám pořádně neznám natož pak vy!

Musím si najít cestu k němu k jeho srdci a násilím to nepůjde na to je Aarši až moc hrdý.Ano je sice pravda, že má strach z mnoha věcí, ale pokud je to skutečně nutné tak ten strach překoná ať se již jedná o cokoliv.

Myslím, že tě začínám obdivovat Araši Kaii a ne nemyslím si, že seš srab právě naopak a začneme tím, že ti dokážu, že srab nejseš, pomohu ti s tvými můrami pomohu ti se vším i s obyčejnými malichernostmi vždy budu s tebou, i když o tom nebudeš mít ani potuch, tak slibuji Araši tak ti slibuji.

Já jen už můžu doufat, že najdeš důvěru, kterou by si ke mně měl mít.Já jen doufám, že tě to sedmileté peklo nezničilo, tak, že jsi zapoměl co to znamená milovat.

"Jakeu?"

"Ano?"

Probral jsem se s tranzu a zkoumavě jsem se na Arašiho podíval.

"Nic já jen , že tu na tebe mluvím už dobrou půlhodinu a ty mi neodpovídáš a jen tlemíš na ten diamant?"

"Vážně, tak to se omlouvám.Potřeboval si něco?"

"Víš proč se mu říká bezedný?"

Zeptal se mě milým tónem hlasu nad čímž už jsem se ani nepozastavoval, protože na jeho změny chování jsem už zviklý.

"Pročpak?"

Odpověděl jsem stejnou stranou mince.A Araši se usmál.

"Tento diamant doprovází jedna legenda jeden můj dávný přítel mi ji kdysi vyprávěl.Říká se, že patřil jednomu umučenému trestanci, který pro jeho moc a sílu obětoval svůj život bál se, že něco tak nádherného způsobí války , smrt a krev, že něco tak mocného se nesmí dostat do rukou lidí, kteří jsou nenasitní a chamtivý lidem, kteří touží po moci. Lidem, kteří by ho nedokázali ochránit, protože jediná rodina na světě je vůči jeho kráse odolná.Říká se, že se v něm stratila spousta nevinných duší, které polapila tato obrovitá moc a síla.
Ano mnoho duší tento diamant zničil,zničil jich tolik, že mu lidé začali říkat bezedný stratí se vněm a v jeho kráse vše co žije a donutí člověka přemýšlet nad věcmi, které by si sám nikdy nepřiznal.Přesně tak ano , ale přeci jen na světě je i několik vyjímek, několik dalo by se říci vyvolených, kterým ta síla, kterou v sobě diamant má pomohl k lepšímu životu k ujasnění si svých cílů k ujasnění si svých priorit a snů.
Už dávní císaři a králové tuto mučivou sílu ukrývali a říká se, že se na něj báli i podívat, díky legend , které o něm už v jejich dobách putovaly.
Lidé se z pohledu na něj většinou zbláznili a oni měli své povinosti vůči svému lidu a panství něco jako je bláznoství si nemohli dovolit.
Generace této rodiny si tento diamant předávaly a chránily ho i za cenu svého života, ale na konci 16.století tato slavná a bohatá rodina zkrachovala a stratila pozici na trůnu pozici, ve které jí bylo souzeno chránit tu největší sílu na světě byl jen jeden jediný a poslední člen této rodiny a z toho se stal onen psanec, kterého popravili pro neposkytnutí informací, kde to skryl.
A od té doby Bezedný diamant nikdo neviděl, i když ho usilovně hledali jediného člověka, který věděl kde je popravili a za to se pak nový a krutý cícař objesil a na trůn dosedl potomek mého praprapraprapar a ještě snad tisíckrát pradědečka ta rodina byla rodina Kaiů kdo měl chránit svět před ničivou silou téhle nádhery a teď je řada na mě abych ho chránil a uschoval aby ho nikdo nenašel a nestratil v něm svou duši"

Araši se odmlčel a znovu si onu věc v ruce důkladně prohlédl.

"Zní to zajímavě, že?A jaká to zhoda náhod, že jsem jeho legendu slyšel a nakonec mám i ten diamant. …Jakeu?"

"Hmm?"

Zeptal jsem se značným zamyšlením v hlase.No není se čemu divit ta legenda je opravdu k zamyšlení.

"Co jsi si uvědomil?…Když jsi prohlédl dovnitř.Co jsi tam viděl?"

Podíval jsem se na něho jako na blázna, ale to jsem si ani neuvědomil a otráveně jsem se zeptal, i kydž jsem samozřejmě taky nechtěl.

"A co bych podle tebe měl vidět?Bránu do pekla?"

"Seš hlupák!Nechápu proč s tebou vlstně mluvím!!!Ty tupče!!!Blbečku!!!Kreténe!!!…"

Začal na mě ječet jednu nadávku za druhou a já se nestíhal divit jak moc má široký slovník sprotých výrazů.

Nakonec mi dupnul na nohu a odkráčel naštvaně někam…já vlastně ani nevím kam jediné co vím je, že to nebylo do jeho pokoje stoprocentně.

Bolestivě jsem zasyčel a začal skákat po té druhé na tu rozmáčklou jsem se totiž nemohl postavit.

Odcupital jsem do kuchyně a poprosil o trochu ledu.

Kuchařka mi poslušně vyhověla.

Dala mi balíček s rozdrceným ledem a mrskla mi ho na nohu až jsem bolestivě zasyčel.

"Budu hádat.Naštval jste Pana Arašiho a on vám za to na oplátku dupnul na nohu."

"J-jak to víte?"

"Nejste první kdo tu s tímhle přišel ten poslední už je zdravý , ale pořád kulhá.Chi chi"

Uchichtla se a já měl sto chutí ji zprovodit ze světa.

"Pana Jakeu?!Panebože co se stalo!"

Vykřikla na mě Paní Kaiová až jsem nadskočil.

"Ale nic Araši si spletl mou nohu s boxovacím pytlem"

Ozval se smích zvonivý smích ženy , do které se Pan Kaii zamiloval.

"Co se tu děje?"

Ozval se o chvíli později Pan Kaii, kterého přilákal smích své ženy.

"Araši si prý spletl Jakeovu nohu s boxovacím pytlem!"

Vydala ze sebe Paní Kaiová dřív než jsem stihl zareagovat.

Pan Kaii se taky rozesmál.

"Ten poslední ještě teď kulhá!"

Vypravil ze sebe Pan Kaii mezi záchvaty smíchu.

"Jó s tím mě už stihla kuchařka obeznámit"

Utrousil jsem mezi zuby ironicky.

"Nemám rád užvaněné služebnictvo."

Kontastoval právě příchozí Araši a hodil po mě očkem.

"Pane Kaii!Pane Kaii!!!"

Ozvalo se celím přízemím a po té do kuchině přiběhl uřícený chlápek a trochu, ale rychle se vydýchával.

"Přijel otec Pana Jekea prý ho očekáváte"

Obeznámil nás se situací a jak Panu Kaiovi tak Paní Kaiové zmizl úsměv z tváře a podívali se starostlivě na Arašiho, který nic nechápal.

"Araši běž se připravit je to Vážený host"

"Ano otče"

Opověděl chladně a potom se všichni vypařili jako pára nad hrncem.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zuzka zuzka | Web | 14. června 2009 v 7:51 | Reagovat

to je fakt skvely :) ja ci dalsi dílek XD

2 terkic terkic | Web | 14. června 2009 v 10:53 | Reagovat

já ci taky rychle další dílek, nedočkavě tady budu poskakovat snad celý den:D

3 Kati Kati | Web | 14. června 2009 v 13:32 | Reagovat

Ahooooj, máš veľmi pekný blog. :)

4 Riuu Riuu | Web | 14. června 2009 v 17:34 | Reagovat

Jo jo!No teda!Úžasný!!Moc pěkný díl!!Honem další:DCo třeba ještě dnes:D

5 Lex-san Lex-san | Web | 28. června 2009 v 23:21 | Reagovat

Tak na scénu vstupuje tatík... To jsem zvědav, co z toho bude...
Jinak se mi moc páčila ta část o diamantu a jeho historii... hezky popsané, moc hezky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Na všechny povídky, fikce i příběhy se vztahují má autorská práva a nebyly sepsány za účelem zisku ani osobního obohacení. Jedná se především o fan nebo originální tvorbu, prosím aby nebyla šířena bez mého vědomí a svolení, jakékoli kopírování a šíření dál, je zakázáno.
Kontakt: Ebika94@seznam.cz