4.díl-Nabýdka 1/2

23. června 2009 v 19:17
4.díl-Nabýdka 1/2


PS:No není to mistrovské dílo, ale že jsem to slíbyla tak jsem aspoň něco napsal kdy bude další část tak to fakt nevím.
U téhle povýdky mám vymyšlené prakticky všechno jenom to prostě nevím ja napsat, protože jsem vymyslela spíš takové ty poslední částí a nwm co mám vymyslet za části aby to na sebe navazovalo, ale nějak to udělám a možná, že mě inspirace pořádně nakope a trkne mě jaleními parohy stejně jako u ost. povídek no a když se tak stane tak se tak stane a bude tu přibývat častějia když ne tak to sice bude přibývat, ale né tak často jakobychom si všichni včetně mě přáli, ale tentokrát tu druhou polovinu tohohle dílu se pokusím napsat rychle aby ten díl byl už aspoň celý když už nic jiného.
Tak díky za kometíky a přeju příjemné počteníčko(Omlouvám se za chyby nečetla jsem to po sobě)

Asi po deseti minutách jsem se vrátil zpět do místnosti a s obličejem hrajicím všemi barrvami na světě jsem se posadil naproti Jakobize Henena a házel na něj tázavé pohledy.

Ale on na mě jen civěl a nevypadal, že by se měl ke slovu.

No vypadá to, že nebude moc zdílný, ale jestli čeká, že začnu tak je na omilu nehodlám se před ním strapňovat a už vůbec né mu podlejzat něco takového fakt nenávidím.

No všichni ostatní mlčeli a mlčky po nás pokukovali.

Mě pobízeli pohledem, tak už konečně něco řekni a na Jakobize házeli zvídavé pohledy, kterých si , ale jeho osoba nevšímala.

Já to prostě nechápu tak co po mě k sakru chce !!!

Příjde si tu ráno jako sama královna spása a málem mi přihodí svým příchodem infarkt.Tak se teda dám do příprav na naše setkání, u kterých málem chytnu srdeční zástavu díky uvědomění toho, že mu máma zřejmě převypráví celé mé dětsví nehledě na to, že to bude bez vyjímek což zahrnuje i to kdy jsem se poprvé nepočůrál a šel na procházku bez plýny.

A potom?…Znovu šok trvalo mi to ¾ hodiny seběhnu schody udělá se mi zle půl hodiny zvracím na záchdě vrátím se zpět očekávajíc co z něj vypadne a no na mě jen ignoransky čučí a čeká , že ho snad budu prosit aby se mi uráčil říct proč ten svůj zazobaný zadek zvedl doma z pohovky a přišel na návštěvu k lidem, které nikdy neviděl.

No řekně samy je to normální a poklidný den?

Ne není!!!!!!!!Od toho dne kdy jsem stratil pamět mám pocit jakoby mě někdo v jednom kuse sledoval a dějou se mi divné věci.

Takže znovu opakuji…

Ne není!!!!!!!!A ne není to normální!!!!

Tak už se konečně vyžvejkni a pověz co tě trápilo, že ses stavil sem mezi chudý lid Londýna.

Jo vím řekl jsem to staromódně, ale tyhle věci, kdy se někdo povyšuje nad někoho vážně a doopravdy nesnáším.

"Chtěl jste něco?"

Optal jsem se po hodinovém mlčení kdy si moje Sestra stihla dokonale vymodelovat nechty můj bráška pěkně pochrupkat a naši se v tichosti pohádat s tím kdo jena řadě s venčením našeho psy, kterého mimochodem nesnáším, protože on nesnáší mě.

Pořád na mě cení zuby a vrčí jednou když jsem byl ještě menší a dostal jsem ho k narozeninám jsem před ním utekl an strom a do večera neslezl, i když pes byl dávno v domě zavřený za dveřma.

Teď kolem sebe vždycky jen projdeme bez povšimnutí a on na mě jen někdy vycení tesáky nebo zavrčí sice mě nikdy nekousnul, ale někdy mám sto chutí ho pokousat já sám.

"No vlastně ano"

Odpověděl mi jen a tajemně se na mě usmál.

Co to má znamenat?

Ptám se sám sebe a čekám kdy konečně vymání co, že to vlastně po mě chtěl, ale on se očividně k ničemu neměl , a tak jsem byl nucen znovu začít já.

"No a co to bude?"

optal jsem se váhavě a opřel svůj pohled do jeho uhrančivých očí.

Také se zahleděl do těch mích a jakoby do mě blesk uhodil.Vspoměl jsem si na kulečníkový stůl a ten samí pohled.

Ale to je hloupost kulečník hraju každý den a všechny stoly jsou téměř stejné a ty oči asi mi už prostě jen přeskočilo v dnešní době je to přece normální.

"Ano, co to bude…"

Povzdechnul se a já se totálně vyděsil.

S ním asi nebude lehká konverzace moc zdílný teda není.

"No…"

Pokrčil jsem rameny a zoufale zašeptal v pobízecím gestu aby se konečně uráčil zdělit nám svůj důvod jeho návštěvy.

Zcela jasně jsem v jeho očích viděl jiskřičky pobavení, ale přisuzoval jsem to něčemu čemu se říká nedostatek spánku vzhledem k tom, že jsem se dnes moc nevyspal.

"Chtěl bych vás učit"

Co???!!!Co to mele?!!!Jak , že by mě chtěl učit to nějak nechápu a co by mě jako měl učit.Asi nepřeskočilo mě ,ale spíš jemu nemě bych zavolat záchramku?
Vrtím hlavou a něco si mumlám ani si to neuvědomujíc.

"Co prosím?"

Znovu se zeptal svým překrásně hlubokým hlasem an mé žvatlání, kterému zřejmě moc nerozuměl jinak by se asi neptal.

"Jak jako učit?"

Zepta jsem se nechápavě a čuměl do země jak jsem se to stále snažil pochopit a aspoň trochu porozumět důvodu jeho návštěvy u nás na gauči a okupování anší lednice.

Dodal jsem si v mysly pro sebe kydž jsem uviděl plný stůl máma asi chtěla bejt milá .No co se dá dělat, ale já enbudu ten kdo s ní půjde na nákupy.

"Jak jste si jistě všichni již všimli jsem už celkem starý a chtěl po sobě něco nebo někoho zanechat, někoho kdo by vyhrál mistrovství a přinesl tak mému jménu slávu jako takovou zapsatelnou do historie.Vybral jsem si vás vím, že jste velice talentovaný hráč kulečníku, ale nemáte k tomu abyste svůj talent plně ukázal učitele se správnými předpoklady, byla by přece škoda promrhat Vaši životní šanci ne?Já vám tu nabízít své učení abych vám ho mohl předat a bayste se vy stal tím nejlepším"

Fajn tak po tomhle proslovu mi spadla čelist stejně jako mému již promuzenému bratrovi a celé mojí rodině nevyjímaje psa kterému, ale místo čelisti klesl spíž jazyk, tak, že ho měl skoro na zemi

Teda tak dlouhý proslov bych něčekal.

To be continute…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naru-San ♥ Naru-San ♥ | Web | 23. června 2009 v 20:17 | Reagovat

Moc ráda spřátelím :) Udělala jsem ti diplom,jestli chceš tak se koukni xD

2 terkic terkic | Web | 23. června 2009 v 20:17 | Reagovat

moocinky zajímavé, už se nemůžu dočkat, jak to bude pokračovat:)

3 Broskynka Broskynka | Web | 1. července 2009 v 12:29 | Reagovat

pekná poviedka xD xD no sa teším keď si spomenie xD ,,, ak si spomenie XD

4 Akyra Akyra | Web | 17. července 2009 v 20:30 | Reagovat

huh to se dělá*zdrhá na další*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama