3.díl-Rovnováha

16. května 2009 v 11:16 | Ebika |  Trojice shinigami
3.díl-Rovnováha

No tak snad se to bude líbyt


Co se to děje kde to jsem?
Ptal se sám sebe a rozhlížel se.
Nic, jen tma absolutní a nepropusná tma
-to je místo zvané nula
-nula?
-ano nula , nula jako nultá čárá rozmezí
- hranice mezi životem a smrtí tady se rozhodne jestli z tohoto neutrálního bodu půjdeš tam.
Objevila se ruka , která ukázala do prava, kde byly duše a jejich srdcervoucí výrazy bezmocnosti a ten uširvoucí řev a pískot.
Zakryl jsem si uši , ale ani to nepomáhalo byla to hrůza nedalo se to poslouchat… tam teda neskončím tam ne… pomyslil jsem si.
-A nebo tam
Ukázal na levo, kde byly dvě cesty jedna zářila oslepujícím světlem, přez které nebylo nic vidět, ale ta druhá, ano to je moje cesta.
Řekl si, když uviděl Ala jak kvůli němu roní slzy, jak má kvůli němu slzy kanoucí po tvářích, původně se chtěl zeptat na něco jiného, ale ta slova mu prostě sama vyletěla z úst
- Co to je za cesty? Co mě na nich čeká?
,,To je správná otázka"
Objevil se před ním muž, který vypadal jako rovnováha sama, no vypadalo to trochu zvláštně, ale byl celý černovbílý ta černá s bílou se navzájem absolutně vyvažovaly a splívaly, kam udělal krok, tam se zazelenala tráva a vykvetly rudé růže.
,,Kdo jsi? A kde to jsem?"
Začal jsem na něj chrlit otázky.
,,Hou hou"
Zabrzdil ho.
,,Tolik otázek a ani si napočkáš na odpovědi? K čemu ti jsou otázky, když neznáš odpovědi?"
Chvíli jsem čekal jestli to bylo myšleno jako otázka a pak jsem odpověděl
,,Otázky jsou k tomu aby se získaly odpovědi, jsou k tomu aby se na ně odpovědělo"
,,Správně!"
Vykřikl a ukázal na mě prstem.
,,Tak co se na to posadit? Třeba u čaje?"
Jen co to dořekl, uprostřed temnoty stály dvě křesla, stolička a na ní čajová souprava se dvěma hrnky.
,,Posaď se"
Pobídl mě.Já se s ním nechtěl hádat, sednul jsem si tedy a stále ho provrtával pohledem, na tváři měl úšklebek a po chvíli si taky sednul.
,,Co jsi zač?"
Zeptal jsem se po dlouhé chvíli mlčení. On mi, ale odpověděl otázkou.
,,Víš proč jsi na tomto místě a co tu děláš?"
,,Ne"
Zazněla stručná odpověď.
,,Tam nahoře nebo dole nebo jak tomu chceš říkat, to je fuk tady totiž nejsme nikde, tě má někdo moc rád a taky tam máš spousty přátel a svou lásku to tě dovedlo sem"
,,Kde?"
Optal jsem se znovu trpělivě a muž se mu jal odpovědět.
,,Na nulu, na neutrální prostředí mezi životem a smrtí na pomyslnou přímku, která rozhodne o tvém osudu, kdyby ses vydal na pravo skončil by si v pekle v zapomění tam kde duše neznají klidu. Kdyby si šel na levo do dveří plných světla našel by si klid a pokoj, šel by si nahoru a tam by se o tebe postarali, ale taky by si zapoměl na vše co si prožil v životě, kdyby si se vydal za svou láskou je možné, že by si na chvilku ožil, ale možná tak pro poslední polibek a pak by tě zřejmě buď andělíčci nebo čerti vzali, to by už záleřelo na rovnováze mezi životem a smrtí a to jsem já.
,,Já jakožto to co tvoří toto místo, já jakožto nula , pomyslný bod neutrální prostředí díky, kterému rovnováha a tudíš život, smrt,světlo,temnota,zlo a dobro existují"
Dokončil svůj dlouhý proslov a čekal až se mi to v té mojí palici srovná.
,,Takže mi teď nejsme nikde a já odsud nemůžu pryč, protože když nejsme nikde, tak od nikde cesty nevedou, ale když nevedou cesty odtud, nevedou cesty sem, tak jak jsem se sem dostal, to je ta správná otázka, že?"
,,Správně pochopil jsi!.."
Znovu zakřičel a já se znovu zlekl.
,,..správně když nevedou cesty zpět, nevedou ani cesty tady, takže bych rád věděl, jak si se sem dostal, už si skoro nepamatuji, kdy jsem tu měl návštěvu a už vůbec né kdy jsem tu měl shinigamiho(boha smrti) víš pro někoho jako jsi ty, je toto místo navždy uzavřeno, nechápu jak si se sem mohl dostat, jak někdo, kdokoliv mohl pustit na toto neutrální místo, pomyslného bodu a nevím co ještě mohl pustit boha smrti.
To by to tu mohlo udělat pěkný nepořádek, kazíš tady rovnováhu, ubližuješ mi, i když třebaže nechceš, tak já tomu nemohu zabránit, ale klaníš mě na stranu smrti a to se nesmí stát, narušuješ mi tu rovnováhu a já nevím jak dlouho ji ještě udržím, takže bychom to měly co nejdříve vyřešit nemyslýš? Tak co se ti stalo, mohu ti pomoci"
Pořád dokola a dokola mi víří hlavou nejrůznější otázky.
,,Pamatuji se, že jsem umíral po boji s démony prvního a druhého stupně. Viděl jsem ho plakat, když jsem mu oznámil, že když se mě pokusí vyléčit, tak je najdou a zabijou, pak jsem upadl do podivného bezvědomí a šel jsem dlouhým světélkovaným tunelem, ale najed.."
Přerušil mě.
,,Cesta bohů"
Řekl s úctou a pak se omluvil.
,,Promiň pokračuj"
,,...ale nednou jsem asi v polovině cesty uslyšel mi povědomí hlas, říkal -mohu ho zachránit- a pak jsem se ocitl zde"
,,Co to bylo za hlas?"
,,Znělo to jako ten hlas démona , kterého jsem chtěl původně zabít , ale nakonec ho zachránil"
,,Chápu, takže on udělal výměnu, ale to se tu nestalo už několik statisíciletí"
,,Výměnu?"
,,Ano jeho život za tvůj"
,,Ale proč by to dělal?"
,,No nemysly si, že to dělá, protože chce, ale protože musí, to je základ rovnováhy aby zachránil jeden život musí obětovat druhý a on je ti za záchranu svého života zavázán do konce toho svého, takže to musel udělat, kdyby to neuďelal, nadělal by chaoz v rovnováze a zabil by tím nejen sebe, ale tím i mě tudíš rovnováhu to jsou jejich zákony né neřeknu ti čí jen, že jsi poslal jednoho boha zpět tam odkud pochází.
Víš tady se hodí jedno přísloví -Život dal.Život vzal.- a ty si hlavní postavou, je to rovnocenná výměna vědci,vědci nebo lidé na té vaší planetě by řekli ,,alchymie,, tak to už mezi bohy chodí ty to budeš taky vědět, jestli zvládneš svou zkoušku, tak se staneš prvním nejstarším shinigami, který kdy žil, získal by si ohromnou moc a ano ani já rovnováha bych už na tebe nemohl, rozhodoval by si sám o své osudu, proto chtějí tvou moc, proto tě všichni chtějí zabít.
Popravdě mohl bych tě teď zabít až budeš mít tu moc, tak já nebudu mít nad tebou žádnou, ale ty nademnou ano."
,,Takže se mě teď pokusíš zabít a zabiješ , že?"
Optal se s klidem a rovnováha se nestačila divit tomu, že vše tak rychle pochopil , a že už ví jak se mu ubránit a jen tak se nevzdává.
,,Né, já ne, proti tobě nic nemám uděĺal jsi tolik dobra jako zla tvá váha je čistá a vyvážená a vždy taková byla, nemám na tebe nic čím bych tě mohl zabít, a i kdybych třeba měl, stejně bych tě asi nezabil, nemám důvod, musím hlídat rovnováhu celého světa a né jen tu tvoji, někdo zemře, já zařídím aby se někdo narodil, no nic měl by si se vrátit, já tě tu držet nehodlám a myslím, že uvíznout tu semnou nechceš taky.
Vstanul a šel za obrazem své lásky.
,,Rovnováho?"
Otočil jsem se a pohlédl na něj. ,,Rád a bylo mi ctí vás poznat"
-Bože to nejde já to nezvládnu to nevydržím. Nikdo nikdy ke mně nebyl tak milej.Nemůžu ho zabít.
Rozplívá se.
,,Stůj!!!"
Zakřičí těsně před tím než tam vstoupím. Otočil jsem se na něho s lišáckým úsměvem na tváři
-To snad není možný on to měl zase promyšlený, ten zmetek věděl, že se tam tudy nedostane, ale nevěděl kudy
-Fuj to jsem si oddych už jsem si vážně myslel , že mě tam nechá vstoupit.
-To je jedno, stejně na mě ještě nikdo nikdy tak milej nebyl.
Došel až ke mně.
,,Tady tvoje cesta teprve začíná"
Řekl a ukázal na peklo/smrt.
,,Musíš si nejdříve projít smrtí a až budeš na konci toho co nemá konce, tam najdeš to co hledáš"
Přikývl.
,,Co za to chceš?"
,,Nic jen, že tu zkoušku zvládneš, protože jestli se někdo kdokoliv dozví , že rovnováha porušila rovnováhu a nechala tě projí zkouškou, kterou na tebě měli naplánovanou až za rok a půl, tak je po rovnováze a můžeš se jít zahrabat pod kytky, i když si myslím, že ani to by nezbylo, protože nezbyde ani kamenní."
Váhavě přikývl
-Stejně jsem věděl, že tu zkoušku zvládnout musím a jestli to bude teď, nebo za deset let teda pardon za rok, tak to stejně není žádný rozdíl, akorát že teď na mě závisí svět.
No fuj, už i básním.
Tak teď najdeme ten klíč ať můžeme pryč.
,,Rovnováho?"
,,Hmm?"
,,Jak můžu najít konec toho co nemá konce?"
,,To je tvá zkouška tak už běž"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gaara z púšte Gaara z púšte | 16. července 2009 v 15:47 | Reagovat

ty kokso a teraz som už úplne mimo :-D...sakra!!! :-D

2 Lex-san Lex-san | Web | 31. července 2009 v 22:15 | Reagovat

Étó... jsem mimo mísu, nějak jsem se ztratil a moje duševní rovnováha je v trapu, padadadam... Jestli to moje hlava alespoň trochu pobrala, tak to netuším, snad další díl osvětlí temnotu mé mysli a já úspěšně projdu zkouškou, tentokrátě porozumění... :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama