2.díl-Smrt!

15. května 2009 v 23:23 | Ebika |  Trojice shinigami
2.díl-Smrt!


PS:NOóó zatím nic moc, ale ten příští už bude lepší teda podle mě hlavní je aby se to líbylo vám.No , ale snad už se to začíná rozjíždět
PS2:Znovu se omlouvám za chyby nechce se mi to opravovat a jak už jsem říkala v Čj nevinikám




Najednou tady místo drobnoštíhlé postavy malého kluka, stálo jakési stvoření s netopířími křídly, mrtvě pobledlým obličejem a zakrslým nosem.
,,Bjjjědke(běžte)"
Zamumlalo to a vyskočilo.
Al chtěl skočit za ním, ale chytla ho ruka a on se otočil. Chyba nebyla to ruka, ale pařát. Ve zlomku vteřiny byl Laš zpátky nahoře a schytal to za Ala, z boku mu vytriskla krev.
Al začal panikařit a ani nevěděl co dělá.
Laš se natočil k Erikovi.
,,Ovvěd hjo(odveď ho)"
Erik kývnul a za velkých protestů se mu podařilo Ala zatáhnout do sklepa, kde ho držel v náručí a houpal s ním.
Usnuli tam, najednou se dveře od sklepa otevřely a jak Al tak Erik vyjekli zděšením, Laš stál a díval se na ně, usmál se a dělal jakoby nic.
"Jste v pohodě?"
Oba se zděšeně dívali, Al to už nevydržel, naštval se a zaječel.
,,Ty jeden magore mohli tě zabít! A ty se nás ptáš, jestli nám nic není?! Viděl ses už?!"
Erik na Ala vyděšeně civěl.
Takhle ho ještě nikdy nevyděl a ještě nejvíc ho dopálilo.
"Klídek jsem v poho"
,,Teda, ty ses vůbec nezměnil jsi furt stej… hej co je?!!!"
Laš zavřel oči a spadl ze schodů Erik i Al byly okamžitě v pohotovosti a oba dva ho ve stejnou chvíli než dopadl na tvrdou zem zachytli, v té chvíli se Lašovo tělo absolutně proměnilo zpět do své původní podoby.
Celé tělo měl pořezané od velkých drápů, pohmožděné od démonické síly těch duchů a kdo ví co ještě
"Co blbneš proměň se, jinak budeš stejně zranitelný jako normální člověk!"
Laš se jen ušklíbl, tak a teď se naštval i Erik.
,,Nech toho jo?! Jenom se o tebe bojí"
Laš se po něm podíval a sic se díval na Erika mluvil na Ala.
,,Ty ses taky vůbec nezměnil, kolikrát jsem tě už učil přemýšlej než něco řekneš"
,,Jak to jako myslíš, tím chceš říct, že nepřemýšlím? Co?!"
Laš se na něho v klidu podíval.
,,Teď momentálně ano"
Řekl a vůbec z toho nedělal vědu, Alovi ukápla slza, Erik ji setřel a zařval nas Laše.
,,Vždyť se o tebe jenom bojí j..."
Laš ho přerušil.
,,Já vím, že se o mě bojí, ale on musí pochopit, že teď musí přemýšlet a hlavně se uklidnit, i když pochybuju, že to tak udělá, na to ho znám až moc dobře"
,,Too jako myslýš jak?!"
Začal Al znovu vřeštit.
,,Přesně tak zase to děláš, to mě na tobě vždy tak fascinovalo, ten tvůj optimismus a bezstarostnost mi chybělo, ale nejvíc ty o tom není pochyb,ale abychom se vrátili zpět nemůžu se proměnit za prvé , protože by mě hned našli vyžší a byl bych v prdeli"
Al ho zatahal za ucho.
,,Auu to bylo za co?"
Optal se a z té jeho vážné tváře se najednou znovu stala ta trvář ublíženého dítěte, kterému by nikdo neodolal a taky, že ne a důkazem toho byl zamilovaný pohled Erika i Ala zároveň.
,,Sprostě se nemluví, kolikrát ti to mám říkat."
Odvětil Al a dál na něho civěl.
"No jo promiň, už jsem si odvykl dávat si pozor na pusu."
,,Tak si zvykej, aspoň předemnou ať o tom nevím!"
Lašovi se vrátila vážná tvář, která spíš odpuzuje než přitahuje své okolí, protože nikdo nechce skončit bez hlavy, ono totiž ten pohled přesně tohle říká.,,podívej se na mě a je po tobě,,prostě vražedný,,za druhé ty obludy by mě taky našly brzy a mohly by vás zabít, když nejsem já v pořádku, mohly by vám ublížit a to bych fakt nerad, nejste k zahození ani jeden.
A lišácky mrknul po Erikovi a trochu i Alovi, jak si na ty jeho narážky na vzhled lidí odvykl, vykulených tváří.
"No a taky ,proto že se proměnit nemůžu, bylo jich moc a jeden čistokrevný démon první kadegorie to byla síla jo a Ale promiň , ale kuchyň to moc nepřežila.
Al vypěnil...
,,COŽE TO?! CHCEŠ ZABÍT TEĎ NEBO AŽ POTOM!!!!!! MOJE KUCH…"
Zarazil se, když uviděl ten jeho úšklebek, povzdechnul si.
,,Vzpoměl sis , to je lichtivé"
,,Na co?"
Zeptal se Erik
,, Za tvoji kuchyň bych dal život. To jsou jeho slova přesně a do písmene"
,,Přesně tak"
Zašeptal Laš a začaly se mu klížit oči.
,,Víš díky tomu, že se nemůžu proměnit se neuzdravím a následek?...smrt nemám dost energie na to se uzdravit . Víš rád bych ještě někdy ochutnal kaviár v tvém podání je to nezapomenutelné, ale to se už nestane"
Zavřel oči a neslyšel jak se ti dva na něčem začínají domlouvat.
,,Ale nesmíš to udělat"
Šeptal a z úst mu vytékala krev oni si ho ale nevšímaly a dál se domlouvali až nakonec Erik si ho všimnul no ho spíš toho , že hýbe rty tak se neklonil
,,Nesmíte to udělat vycítí moc…nesmíte…najdou vás…z"
Tak teď už skutečně utichnul.
Erik Alovi vše přetlumočil moc tomu nebylo rozumět , protože jim to nestihl vysvětlit, ale oni nejsou blbý a pochopili co tím myslel.
,,Můžu ho zachránit"
Oba se otočili a Al vykulil svoje od pláče zapuchlé oči.
"Ty by si tu neměl být, jestli se probere tak tě zabije, i když pochybuji , že ještě někdy uvidím ty jeho černé hloubky temnoty"
A začal znovu brečet.
,,Hele když říkám , že mu pomůžu tak mu pomůžu. Zachránil mi život teď je na mě abych zachránil já ten jeho"
Podíval se na Ala a jeho nechápavý výraz
,,potom"
Řekl na důkaz toho, jako, že mu to potom vysvětlí, Al přikývl a čekal.
To be continue...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gaara z púšte Gaara z púšte | 16. července 2009 v 15:35 | Reagovat

já neviem ale celkom je to v pohode :-D...ale zase som sa strááááácal medzi riadkami :( takže mi to trvalo trocha dlhšie ked som to dočítal :(

2 Shiory Shiory | Web | 24. července 2009 v 17:13 | Reagovat

je na dobrý slohový úrovni hezkej příběh a dobrej nápad...... ale odděluj přémou řeč, vždycky jí hoď na další řádek ať v tom neni zmatek.... já to musela číst 2x abych to pochopila.... Já vim, že kritizuju sem strašná řikat na rovinu svůj názor, ale neber to jako nějaký vyčítání jen upozornění....

3 Lex-san Lex-san | Web | 31. července 2009 v 22:06 | Reagovat

Sem tam jsem se ztratil, ale zase jsem se naleznul :-)). Jinak příběh se dobře rozvíjí. A Laš nebude zase tak hrozný, doufám....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama